Ateistická společnost

S tebou je to jako debata s intelektuálním analfabetem.
Uvědomuješ si, že ateisti jsou tady podstatně méně, než teisti.

Nemáme se teď posrat z nějakého kostela, který se stavěl 130 let, než ho vysvětili?
Technický pokrok, cesta na Měsíc, mrakodrapy, a tisíce jiných děl, které šli mimo KC a slouží všem, je víc než tvůj kostel.
Jsi neskutečně namyšlený, povýšenecký a primitivní člověk.

Podle čeho rozeznáš teistu od ateisty ?

Že pije více čaje

teista je inteligentní protože má racionální důvody založené na logice proč věří v Boha s kterým komunikuje.
Ateista není inteligentní, protože nemá vědecké důkazy pro svoji víru v neexistenci Boha.

Ateista je inteligentní, protože má racionální důvody založené na logice, proč nevěří v žádného boha.
Teista není inteligentní, protože nemá vědecké důkazy pro svoji víru v existenci boha.

Tvé „logické“ důvody logické nejsou, protože výchozí bod jejich „logiky“ je podepřen jenom pouhou vírou. Ať na něm stavíš sebelogičtěji, je to pořád jen pouhá víra.

tak mají ateisté víru v neexistenci Boha? nebo mají vědecký důkaz a proto jsou ateisté?
Až mi tady Ateisté dají vědecký důkaz neexistence Boha stanu se ateistou

Ne nemáme - nějaká spása, či duchovní bytosti jsou nám lhostejné - nepotřebujeme to k životu.

ad jonatan1:
.."tak mají ateisté víru v neexistenci Boha? nebo mají vědecký důkaz a proto jsou ateisté? Až mi tady Ateisté dají vědecký důkaz neexistence Boha stanu se ateistou"..
ve vede, pravu a jakekoliv racionalni diskuzi plati zelezné pravidlo / dukazni bremeno lezi vzdy na tom, kdo vznasi pozitivni tvrzeni - pokud tvrdis, ze existuje neviditelny, vsemohouci vesmirny architekt, je na tobe, abys predlozil verifikovatelna data.. ignorujes zaklady filozofie vedy - veda se totiz nezabyva koncepty, ktere jsou nefalzifikovatelne - kdyz iracionalne verici kuprikladu definuje svyho neviditelnyho kamose jako entitu mimo cas, prostor ci fyzikalni zakony, definuje ho jako vedecky netestovatelneho - veda samozrejme nemuze dokazovat neexistenci neceho, co zamerne jako ti nejvetsi sraci schovavate za hranice empiricke reality - neni to selhani vedy, ale vase semanticka zbabelost.. chtit po mych bratrech v nevire vedecky dukaz neexistence nadprirozena je stejny protimluv, jako chtit po biologovi, aby ti matematicky dokazal, ze pod tvou posteli nezije bubak

Kultura a umění jsou věcí umu, talentu, citu pro krásu a vůle něco vytvořit, nikoliv víry nebo nevíry. Že ty považuješ za smysluplné jen takové umění a takovou kulturu, která velebí tvého pánbíčka, to je tvůj zkreslený pohled na svět, ne náš. Tvoje intelektuální selhání, ne naše! Že tu skoro dvě tisíciletí žili všichni (i ti talentovaní) pod vlivem víry, ještě neznamená, že za jejich talent a dílo vděčíme té víře, ty výre!

také víře vděčíme ... rozvíjí smysl pro krásu.

Nevděčíme. Smysl pro krásu na víře nezávisí.

Rozumím tomu dobře : víra rozvíjí smysl pro krásu.

Takže ti bez víry nemají smysl pro krásu?

je to implikace, podmínková věta... jestli A pak B,

Naopak neplatí

Proč to nenapíšeš "polopatisticky"?
Protože pokud A je víra, tak B je smysl pro krásu.
"Opačně je : "Smysl pro krásu nerozvíjí víru.
I v tomto platí to, co jsem napsal :
Bez víry není smysl pro krásu?

Ano i bez víry je smysl pro krásu, víra tento smysl rozvíjí

A jak, oproti nevíře?

ad ratka:
.."ano i bez víry je smysl pro krásu, víra tento smysl rozvíjí"..
naivni pokus o skloubeni estetiky a "nedelni katecheze" / sice roztomily, ale z vedeckeho hlediska tragicky.. predstava, ze nabozenska vira "rozvíjí“ smysl pro krasu, je obdobne validni jako tvrdit, ze astrologie rozviji astronomii - neuroestetika a evolucni antropologie davno exaktne dokazaly, ze lidsky mozek reaguje na symetrii, zlaty rez a chromaticke spektrum na zaklade paleolitickych vzorcu - kdyz nasi predkove v jeskyni Altamira malovali bizony, zadneho monotheistickeho Boha k tomu nepotrebovali - smysl pro krasu je totiz nas biologicky hardware a tvoje vira je jen spatne naprogramovany adware, ktery se na nej pokousi parazitovat.. nabozenstvi smysl pro krasu historicky spise kastrovalo, cenzurovalo a svazovalo strachem - pokud by umeni zaviselo na rigidni vire, dodnes malujeme pouze ustrasene, anatomicky deformovane ikony na zlatem pozadi.. cirkev nebyla inspiratorem krasy, ale pouhym bohatym holdingem, ktery si umelce kupoval pro ucely politicke propagandy (jak ostatne natvrdo naridil Tridentsky koncil) - jakmile se umeni v 19. and 20. stoleti z teto nabozenske sveraci kazajky vymanilo, zazilo nejvetsi estetickou explozi v dejinach / impresionismus, kubismus, surrealismus atd. atd. - cela moderni estetika vznikla jako vzpoura proti tvy udajne "rozvíjející“ vire.. ale chapu, ze tvoji cast iracionalne vericich neni schopna prozit estetickou katarzi bez toho, aniz by u toho sepjala ruce k nebesum a domnivala se, ze jde o univerzalni zakon lidske psychiky, i kdyz tomu tak samozrejme neni - smysl pro krasu je autonomni, hluboce sekularni fenomen a vira ho nerozviji, ale drze privlastnuje, aby zamaskovala svou vlastni konceptualni prazdnotu

Zdravím

Kdě sas túlal, čehún? Rád ťě vidím...

ad krudox:
.."Kdě sas túlal, čehún? Rád ťě vidím"..
vypekl mne clovek, kteremu jsem chtel predat cast me a prace mych kolegu - odesel.. uz dva mesice hledam nahradu a krome toho, ze musim vice pracovat, mne predevsim vycerpava skoleni - radsi jsem proto ve volnem case odpocival a dal si opet pauzu

A jak (nebo v čem) rozvíjí víra smysl pro krásu více, než nevíra?

Gaudi byl hluboce věřící katolík...

Antoni Gaudí tvořil primárně v období katalánského modernismu (secese), naturalismu a gotiky. Ačkoliv oficiálně nebyl surrealistou (surrealismus vznikl až ve 20. letech 20. století), jeho snové, organické a bizarní tvary významně inspirovaly surrealistické umělce, jako byl Salvador Dalí. Jeho tvorbu snové estetice přibližují tyto hlavní aspekty: Snová architektura: Gaudího stavby, jako je Casa Milà (La Pedrera) nebo Park Güell, zcela popírají pravidla pravoúhlé geometrie. Zvlněné fasády a křivky připomínají spíše tavený vosk nebo snové vize. Surrealistické detaily: Ikonické komíny na střeše Casa Milà jsou často přirovnávány k surrealistickým sochám nebo mimozemským bytostem.Inspirace přírodou: Gaudí se inspiroval přírodními formami (stromy, včelí plástve, lidská kostra), které v jeho podání získávaly fantaskní nádech. Propojení s umělci: Slavný surrealista Salvador Dalí byl velkým obdivovatelem Gaudího a otevřeně se hlásil k tomu, že Gaudího organická architektura ovlivnila jeho vlastní tvorbu.

a myslím, že bigotní katolíci zrovna Dalího nemusejí, ani jeho dílo, ani jeho výstřední životní styl...

Jak se asi rozpozná "hluboce věřící katolík" od "mělce věřícího katolíka", nebo od "vůbec nevěřícího katolíka"?
Je to jasné z rozboru moče?
To že byl Gaudi hlubokým věrcem se ví odkud? Od počtu svatých zpovědí, modliteb, nebo podle konstrukce jeho katedrály?

jejda, prostě to bral vážně, ale nebyl to visitor...
prožíval to vnitřně a ne pokrytecky., jako visitor...

bingo, "vůbec nevěřící katolík" tomu nevěří, ale pokřtěn je - jako mimino, ale do kostela chodí, protože na tom buď trvá babička anebo "co by tomu řekli lidi, kdyby nešel - v hospodě by se k němu nehlásili"...

to že byl Gaudi hlubokým věrcem se ví odkud? ...Gaudí bol hlboko veriaci, to predsa vie každý...RKC začína proces jeho beatifikace - proč asi?...takže, prosím, láskavo si prečítajte jeho životopis, zoznámte sa s faktami, - a netárajte!...do­konca uviedol:
...najvyššia veža výška s Kristom má 172, 5 m, čo z nej robí najvyšší kostol na svete. Antoni Gaudí ju zámerne navrhol tak, aby bola o niečo nižšia ako barcelonský vrch Montjuïc (177,7 m), pretože veril, že ľudské dielo by nemalo prevýšiť dielo Božie...vzdelajte sa, lebo vás niekedy čítať, to je niekedy utrpenie!

Takže lidské dílo ocelová věž od pobožného Eiffela s výškou 300metrů pokořila boží dílo? Tu navrhl génius a nechal ji postavit za dva roky zhruba v té době, kdy se Gaudi snažil o základy svého kostela.
No a nejvíc boží dílo pokořil barák v Dubaji s 828 metry.

Jestli se ale Gaudi jen nevytahoval nad ostatní stavbou španělské "babylónské věže"
Nejvyšší lidská díla kostelů.

1. Sagrada Família, Barcelona – 172,5 m
2. Ulmer Münster – 161,5 m
3. Basilika Notre-Dame de la Paix, Yamoussoukro – 158 m
4. Kölner Dom – 157,4 m
5. Kathedrale Notre-Dame de Rouen – 151 m
6. Kirche St. Nikolai, Hamburg – 147,3 m
7. Straßburger Münster – 142 m
8. Basilika Licheń – 141,5 m
9. Petersdom, Vatikanstadt – 136,6 m
10. Stephansdom, Wien – 136,4 m

Do věže číslo 4 jsem se s manželkou kdysi vydrápal a číslo 10 zdolal výtahem.

Žižkovská televizní věž 216 m

No tak to se měl Gaudí zamyslet, jak tu věž minimalizovat pod rozměry elementárních částic, které jsou taky nepochybně božím dílem, aby je nepřevyšovala…

Kontrolní otázka visitore77: Co vytvořil theismus?