Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).

Zobrazení reakcí na příspěvek #165253

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: pápež
před 4 hodinami | #165253
Reakce na příspěvek #165247

Ale jen proto, že si usurpoval i světskou moc. A jen tam, kde si ji usurpoval. Jinde a jindy bylo stejně velkolepé umění i bez něj.



| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
před 2 hodinami | #165254 (1)

Visitor77 zaměňuje příčinu a následek.

Náboženská mafie na sebe po tisícovce let strhla moc nad lidmi (jak prostými, tak šlechtici). Prostým lidem nabídla útěchu, že po bídném životě v nekonečné dřině budou odměněni věčným životem v ráji. Bohatým lidem nabídla neomezenou moc nad nevolníky. No a bohatí byli ti, kteří si platili umělce, chudý člověk si mohl něco vyřezat k kusu dřeva, nebo kosti. Renezance ukončila absolutní diktaturu náboženské mafie a tak umožnila vývoj společnosti lidí, poskytla tedy prostor pro uměleckou činnost. Jen bych připomněl předkřesťanské umělecké skvosty antického Řecka a i doby římského impéria. S nástupem kristianizace upadla Evropa na tisíc let do pravěku

Můžeme akorát spekulovat o tom, jak by vypadal svět, kdyby existovala praktikovaná (beztřídní) spravedlnost.
Z dějin (např Mezopotámie) víme, že si lidé v komunách volili vůdce jak pro dobu míru, tak i k obraně proti zločincům (soudcové) a proti přepadům band lupičů a násilníků (vojáci). Jen tak měli rolníci relativní jistotu, že sklidí úrodu své práce.
I dějiny Švýcarska nám mohou napovědět o tom jak byla ve Středověku a Novověku zavedena branná povinnost. A také proč má ještě dnes Vatikán na obranu švýcarskou gardu.