Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Pojem transcendentní se používá i jinak než jak se používá ve filozofii. Používá se různě a nemá jeden předepsaný význam. Zkus se taky trochu rozhlížet kolem sebe. Např. zážitek (sebe)transcendence je zážitkem sebepřesahu: překročení svého ega do prožitku jednoty se světem. Transcendentní zážitek je obecně zážitek přesahující/pře­kračující běžnou zkušenost. Nemusí to být zrovna prožíváno jako kontakt s nějakou realitou mimo tento svět (takový prožitek je kognitivním klamem). A stejně tak Jung používá slovo transcendentní ve smyslu překračující vědomí. Doslova říká:

Všechny náboženské a metafyzické koncepty spočívají na archetypálních základech, a pokud jsme schopni je prozkoumat, můžeme alespoň povrchně nahlédnout do zákulisí světových dějin a trochu poodhrnout roušku tajemství, která zakrývá význam metafyzických idejí. Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Nebo také:

Zdá se mi pravděpodobné, že vlastní podstata archetypu je neuvědomitelná, to znamená, že je transcendentní, a proto ji označuji jako psychoidní.

(Neboli metafyzika je výpovědí o struktuře a funkcích psýché promítnuté ven do světa, v důsledku čehož se pak skutečnost transcendence/pře­sahování vědomí mění v obraz transcendence/pře­sahování světa. Poněvadž všechno psychické je tak vnímáno venku ve světě, takže psychická oblast vědomí, naše bdělá, vědomá zkušenost odpovídá našemu, viditelnému, empirickému/hmot­nému světu - obojí je oblastí naší zkušenosti -, a to co vědomí přesahuje, to co se nachází mimo něj, to odpovídá nehmotnému, metafyzickému světu, zásvětí. Není snad potřeba dodávat, že onou projekcí ven do světa dochází ke kognitivnímu klamu.)
Ve stejném smyslu také hovoří o Transcendentní funkci psýché (dneska se jí pro větší výstižnost říká Transcendující funkce). Není to nic metafyzického, ale je to obyčejné překračování konfliktu mezi vědomím a nevědomím.
A stejně tak Otto popsal fenomenologii prožitku posvátna a popsal jí v úplnosti. Dopustil se při tom přirozeně interpretace, kterážto je založená na onom kognitivním klamu. Ve skutečnosti neopustil hranice psýché (a ani je opustit nemohl). Popsal intrapsychické procesy odehravší se v reakci na psychický obsah/objekt přesahující vědomí.

Otázka....a co někdo se přemístí vědomě do neciho snu a se v tom snu zbližuje...

To neznám, to taky jde?

ad soucet:
Tva zoufala, zmatena snaha narychlo zkopirovat kusy Junga a nasledne z nej i z Otta udelat obeti "kognitivniho klamu", jen aby sis zachranil svou zmasakrovanou tvar, je absolutnim vrcholem tve intelektualni prostituce. Ty niemande, ty jsi prave v primem prenosu citoval texty, ktere te fatalne usvedcuji z toho, ze vubec nerozumis slovum, ktera sem copy-pastujes. Ale fajn, tvuj laicky blabol opet ontologicky a epistemologicky rozbiju na subatomarni prach..
ubohy semanticky sarlatane, citujes Junga, ze archetyp je "psychoidni a transcendentni", a hned pod to dopises svuj priblble laicky komentar, ze je to jen "kognitivni klam" a "projekce ven do sveta". Jung v citovanem textu o zadnem kognitivnim klamu nemluvi! C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 8) definoval psychoidni archetyp jako realitu, ktera lezi na rozhrani mezi psyché a hmotou. Transcedence archetypu pro Junga znamena, ze existuje objektivne, nezavisle na lidskem vedomi a determinuji nas zvnejsku (proto mluvi o objektivni psychice). Tys Junga prave zredukoval na uboheho sekularniho behavioristu a kognitivniho psychologa, coz je v hlubinne psychologii hrdelni zlocin. Vytrhl jsi citat z kontextu a zprznil jsi ho vlastni atheistickou redukci, ze ktere by se Jung posral!!! Tvrdit, ze transcendentni funkce je "obycejne prekracovani konfliktu", dokazuje, ze o Jungove klinicke praxi nevis absolutne nic. Transcedentni se jmenuje proto, ze vytvari novou kvalitu (symbol), ktera presahuje puvodni dualitu vedomi a nevedomi, a spojuje cloveka s transsubjektivnim Self (Bytostnym Ja). Neni to zadna tva mechanicka psychologie, je to proces duchovni integrace, ktery ty kvuli svemu biochemickemu dogmatismu vubec nechapes!!! Tvrdit, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu" a "neopustil hranice psyche", je projev tak monstrozni arogance chyceneho diletanta, ze by te hnali svinskym krokem z jakekoliv akademicke debaty. Rudolf Otto v Das Heilige explicitne stavel na Kantove epistemologii a Friesove konceptu Ahndung (tuchy). Dokazoval, ze numinozni zazitek neni klam, ale realna kognitivni a spiritualni reaktivita lidskeho aparatu na objektivne existujici sacrum. Ty se tu ted snazis z pozice jutubem vzdelaneho laika prohlasit nejvetsi myslitele religionistiky za blbce, kteri podlehli "klamu", jen abys nemusel priznat, ze tva puvodni teze o materialistickych vedcich totalne zkrachovala!!! Ty jsi pred par dny hrdo kricel, ze "vedci popsali transcendentni zazitek". Kdyz jsem te usvedcil z toho, ze slovo transcendentni stoji na metafyzice, zacal jsi zbabele klickovat, ze slovo transcendentni vlastne "nema predepsany vyznam a znamena cokoli". Ty uz nemas zadnou intelektualni cest. Ty jsi jen lhar, ktery kdyz je chycen pri negramotnosti, zacne tvrdit, ze slova vlastne neznamenaji nic a vsechno je to jen klam!!!

Nesnaž se mě za každou cenu oponovat, protože jinak zas skončíš tragicky. Spíš místo toho začni uvažovat. Jung na kognitivní klam naráží, když říká, že

Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.

Říká tím, že metafyzika je klamem, protože ve skutečnosti jsou to všechno archetypální obrazy a nikoliv realita - resp. není to realita vnější, ale vnitřní, psychická. Proto je nutno jí brát nikoliv konkretisticky (jak to dělají třeba kreacionisti), ale obrazně, metaforicky (jak k tomu nabádám já). Všimni si, že to slovo metafyzický dal do uvozovek. Pro vyjádření, že to není nic reálného, že je to jen zdánlivě (klamně) něco metafyzického.
Psychika dle Junga sestává z vědomí a nevědomí, takže být mimo vědomí, nezávisle na vědomí a determinovat ho zvnějšku, neznamená být mimo psychiku, nýbrž být v nevědomí. Objektivní psýché = nevědomá psýché, nevědomí (poněvadž ho tvoří přírodní procesy a je tak naším ne-já). O Transcendentní funkci jsem ti dal článek, kde si o její funkčnosti můžeš přečíst. Nebo tady máš ještě rozsáhlé pokračování, namátkový výcuc:

Je uváděna v činnost vždy, když se vědomí zabývá napětím protikladů. ... Léčivý účinek funkce spočívá v překlenutí vědomí a nevědomí a v tom, že jedinci umožní překročit jednostrannost. ... Tendence nevědomí a vědomí jsou dva faktory, které společně tvoří transcendentní funkci. Nazývá se transcendentní, protože umožňuje přechod od jednoho postoje ke druhému organicky, tj. bez ztráty nevědomí. ...

(Máš tam na konci i příklad s Ježíšovo pokušením na poušti, kde máš předvedeno, jak Jung vykládá a pojímá duchovno (duchovní zážitky) a metafyziku. Je to samozřejmě všechno čistě ateistická psychologie.)
Zkrátka u Junga transcendentní = přesahující, překračující - ať už vědomí jako oblast, nebo vědomý postoj či zaměření (který je zatvrzelý, zaseklý a tím nefunkční). A nejen Jung tento pojem používá jinak než filozofie.
Nepsal jsem, že numinózní zážitek je klam. Psal jsem, že klamem je interpretace toho zážitku, jestliže je brán jako setkání s nějakým metafyzickým, mimosvětským objektem (či reakce na něj).

Mimochodem ty věříš na reálnou existenci metafyzických entit, tedy duchů?

ad soucet:
Tva argumentace prave dosahla absolutniho dna semanticke demence. Tvrdit, ze Jung pouzil uvozovky u slova metafyzicky proto, aby vyjadril, ze "to neni nic realneho, ze je to jen klam", je ten nejzoufalejsi, nejprolhanejsi a nejubozejsi vymysl, jaky kdy snad zmateny laik v diskuzi vyprodukoval. Ty niemande, ty vubec netusis, proc Jung pouzival uvozovky. C. G. Jung (viz Sebrane spisy, svazek 9/I) pouzival uvozovky u slova "metafyzicky" proto, ze se jako empiricky vedec striktne drzel Kantovy gnoseologie a odmital spekulativni metafyziku cirkve. Nicmene nikdy, opakuji nikdy, netvrdil, ze archetypy jsou klam a nejsou realne. Jung explicitne definoval archetyp jako faktor objektivne determinujici vedomi, ktery ma fyzicky i psychicky rozmer (koncept psychoidnosti). Prohlasit, ze pro Junga byla metafyzika "ciste ateistickou psychologii a klamem", je hrdelni zlocin proti hlubinne psychologii. Jung sam napsal, ze jeho psychologie svedci o realite duchovniho sveta. Tupa negramotnost ohledne objektivni psyche a vnejsku: Tva veta, ze „byt mimo vedomi neznamena byt mimo psychiku, nuz byt v nevedomi“, dokazuje, ze ti zcela chybi elementarni prostorova a filosoficka predstavivost. Junguv koncept kolektivniho nevedomi neni uzavrena krabicka v tve soukrome hlave! Kolektivni nevedomi je transsubjektivni pole, ktere presahuje individualni lidskou bytost a je spolecne celému lidstvu, pricemz presahuje do fyzikalni reality skrze synchroniciti. Kdyz neco determinuji nas "zvenku", neni to v tve soukrome psychice, ty diletante. Je to objektivni psychicka realita presahujici cele tve ubohe male ego. Krec s transcendentni funkci a Ottou: Zase sem copy-pastujes nahodne vycucy o transcendentni funkci, ktere tvou tezi absolutne nijak nepotvrzuji. Slovo transcendentni se tam pouziva prave proto, ze vysledny symbol presahuje dualitu obou slozek a neni redukovatelny ani na vedomi, ani na nevedomi. A tvuj permanentni blabol, ze Rudolf Otto podlehl "kognitivnimu klamu", je uz jen patetickym plivanim totalniho zoufalce. Otto explicitne dokazal, ze numinozita je realna reaktivita na realne sacrum. Ty z nej delas hlupaka, ktery se nechal oklamat, jen abys nemusel priznat, ze o religionistice nevis vubec nic. JInak tva zoufala zaverecna otazka „mimochodem ty veris na realnou existenci metafyzickych entit, tedy duchu?“ je oficialnim podpisem tve kapitulace. Kdyz diletantovi dojdou vsechny argumenty, kdyz je usvedcen ze lzi o definicich, z przeni klasiku a z logicke retardace, nezbyde mu nic jineho, nez prejit k teto ubohe personalni kreci a snazit se soupere zesmesnit otazkou na "duchy". Ja v teto diskusi neresim svou viru, ty semanticky trosecniku. Ja tu resim tvou negramotnost. Ja tu resim fakt, ze lzes o Ottovi, lzes o Jungovi, neznas definici afektu podle DSM-5, a pletes si transcendentni s transcendentalnim. Jsi jen hystericky, zbabely chudak, ktery se chytil do pasti vlastnich zkopirovanych textu a ted tu klecis v koute a ptas se na duchy.