Nesnaž se mě za každou cenu oponovat, protože jinak zas skončíš tragicky. Spíš místo toho začni uvažovat. Jung na kognitivní klam naráží, když říká, že
Metafyzika je takříkajíc fyzikou či fyziologií archetypů a její dogmata formulují poznatky, které byly získány o povaze těchto dominant – nevědomých leitmotivů, jež vystihují psychické dění dané epochy. Archetyp je „metafyzický“, protože přesahuje [transcenduje] vědomí.
Říká tím, že metafyzika je klamem, protože ve skutečnosti jsou to
všechno archetypální obrazy a nikoliv realita - resp. není to realita
vnější, ale vnitřní, psychická. Proto je nutno jí brát nikoliv
konkretisticky (jak to dělají třeba kreacionisti), ale obrazně, metaforicky
(jak k tomu nabádám já). Všimni si, že to slovo metafyzický dal do
uvozovek. Pro vyjádření, že to není nic reálného, že je to jen
zdánlivě (klamně) něco metafyzického.
Psychika dle Junga sestává z vědomí a nevědomí, takže být mimo vědomí,
nezávisle na vědomí a determinovat ho zvnějšku, neznamená být mimo
psychiku, nýbrž být v nevědomí. Objektivní psýché = nevědomá psýché,
nevědomí (poněvadž ho tvoří přírodní procesy a je tak naším ne-já).
O Transcendentní funkci jsem ti dal článek, kde si o její funkčnosti
můžeš přečíst. Nebo tady máš ještě rozsáhlé
pokračování, namátkový výcuc:
Je uváděna v činnost vždy, když se vědomí zabývá napětím protikladů. ... Léčivý účinek funkce spočívá v překlenutí vědomí a nevědomí a v tom, že jedinci umožní překročit jednostrannost. ... Tendence nevědomí a vědomí jsou dva faktory, které společně tvoří transcendentní funkci. Nazývá se transcendentní, protože umožňuje přechod od jednoho postoje ke druhému organicky, tj. bez ztráty nevědomí. ...
(Máš tam na konci i příklad s Ježíšovo pokušením na poušti, kde
máš předvedeno, jak Jung vykládá a pojímá duchovno (duchovní zážitky)
a metafyziku. Je to samozřejmě všechno čistě ateistická psychologie.)
Zkrátka u Junga transcendentní = přesahující, překračující - ať už
vědomí jako oblast, nebo vědomý postoj či zaměření (který je
zatvrzelý, zaseklý a tím nefunkční). A nejen Jung tento pojem používá
jinak než filozofie.
Nepsal jsem, že numinózní zážitek je klam. Psal jsem, že klamem je
interpretace toho zážitku, jestliže je brán jako setkání s nějakým
metafyzickým, mimosvětským objektem (či reakce na něj).
Mimochodem ty věříš na reálnou existenci metafyzických entit, tedy
duchů? 
1
