Ty fakt neumíš číst (nebo uvažovat). Atmosféra je dojem a dojem
existuje jen v subjektu, nikoliv v objektu. To dá rozum! Jestliže jí subjekt
vidí v objektu, pak se, zcela logicky, dopouští projekce
(promítnutí/přesunutí psych. obsahu na objekt). Takový člověk ne že by
viděl něco, co neexistuje, poněvadž jeho dojem opravdu existuje, jen
neexistuje tam, kde spontánně vnímá, že existuje. Je rozdíl mezi objektem
a jeho vnímáním subjektem. Díky nedostatečnému sebeuvědomění ale
běžně dochází k tomu, že si člověk žádný takový rozdíl neuvědomuje
(nevidí ho) a své vnímání považuje za objekt samotný.
Prožitek posvátnosti byl něčím vyvolán, v obou případech to bylo
uvědomění si určitých skutečností. Hledáš problémy tam, kde
nejsou.
V té inkriminované pasáži Jung hovořil z pohledu věřícího křesťana.
Je to tam dobře patrné. V tomto se ale ukazuje, že nemáš Junga načteného,
protože to, že veškeré transcendentno a metafyzika jsou pouhými produkty
archetypů (psychické funkce), to nepíše jen v této pasáži, co jsem dal,
ale prolíná se to celým jeho dílem.
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
1
Tvrdis "do toho vesmiru se nic nepromita, prozitek
byl necim vyvolan, uvedomenim si urcitych skutecnosti" a hned vedle pises, ze
krestan kdyz clovek vidi atmosferu v obraze, "nedostatkem sebeuvedomeni povazuje
sve vnimani za objekt samotny" a dopousti se klamu. Kdyz si materialisticky
vedec podle tebe "uvedomi urcite skutecnosti o vesmiru" a pociti posvatno, tak
to posvatno podle tve vlastni definice neni vlastnosti toho vesmiru, ale je to
jen v jeho hlave! Takze pokud ten vedec rekne "ten vesmir je posvatny a
monumentalni", tak podle tve vlastni krabickove logiky podleha uplne stejnemu
"nedostatku sebeuvedomeni" a klamu jako ten clovek u obrazu! Pripisuje totiz
vnejsimu objektu (vesmiru) kvalitu, kterou ten objekt sam o sobe nema.Jinak tva
uboha semanticka krec, ze Jung v te inkriminovane pasazi z Psychologie a
alchymie "hovoril z pohledu vericiho krestana", je tou nejnestoudnejsi lzi,
jakou jsi v teto diskusi vyprodukoval. Jung v teto pasazi (GW 12) mluvi jako
prisny empiricky vedec a psychiatr! On tam explicitne kritizuje dogmaticke
teology za to, ze svaluji vinu na dusi, a jasne deklaruje epistemologickou
hranici sve vlastni vedy: ze veda NEMUZE existenci vnejsiho Transcedentna ani
potvrdit, ani vyvratit. Tvrdit, ze Jung mluvil "z pohledu krestana", je
prokazatelna lez a podvod na pramenech. Jung cely zivot striktne odmital, ze by
mluvil z pozice jakekoliv viry, a vzdy trval na tom, ze je cisty empirik. To ty
nemas Junga nacteneho, ty liny konzumentu popularnich hesel, kdyz z jeho
metodologickeho agnosticismu delas dogmaticky atheismus. Tvrdis, ze "veskere
transcendentno a metafyzika jsou pouhymi produkty archetypu" - ano, jsou to
produkty archetypu, ale ty ve sve primitivni materialisticke zaslepenosti
nechapes, co to pro Junga znamena! Pro Junga tyto "produkty" nejsou tvou
soukromou iluzi v hlave. Maji status objektivni psychicke reality sui generis.
Jung cely zivot bojoval proti lidem tveho typu, kteri nabozenstvi redukovali na
to tve "je to jen produkt v hlave, je to jen biologie". Pro Junga je
archetypalni obraz Boha autonomnim cinitelem lidstva, ktery ma stejnou
ontologickou vahu jako fyzicky svet. Ty z nej delas vulgarniho kognitivniho
behavioristu, primitive nevzdelanej 