Ateistická společnost

ad ratka:
.."Píšeš: lidska psyche stoji na neustalem napeti protikladu a stav, kdy by stin nemel "zadny vliv", by znamenal konec veskere psychicke dynamiky a spiritualni smrt".. Můžeš mi to prosím nějak blíže objasnit? V čem spočívá spirituální smrt a co rozumíš pod psychickou dynamikou a jejím ukončení tím če zmizí napětí protikladů...třeba že mě žádné stíny nepronásledují.... jsem v klidu. to jsem spirituálně mrtvá?"..
rad ti to objasnim a diky za tvuj vecny a uprimny dotaz.. to, co popisujes jako vnitrni klid, samozrejme zadna spiritualni smrt neni – v teologii je to stav pokoje v dusi a v psychologii je to vysledek uspesne integrace a zvedomeni vnitrnich konfliktu.rozdil je v tom, jak hlubinna psychologie pozniho Junga a Pauliho definuje samotny mechanismus fungovani lidske psyche. pro Junga je psyche energeticky system. psychicka energie (libido) vznika vyhradne z napeti mezi protiklady (vedomi vs. nevedomi, svetlo vs. stin), stejne jako elektricky proud vznika jen diky napeti mezi kladnym a zapornym polem. pokud by protiklady uplne zmizely a stin byl de facto vymazan – jak naivne tvrdil soucet.. psychicky proud by se zastavil a nastal by stav absolutni entropie, tedy zanik veskere zivotni energie a vnitrniho pohybu.. a prave tomuto statickemu ustrnuti bez moznosti jakehokoli spiritualniho rustu rika hlubinna psychologie spiritualni smrt - skutecny vnitrni klid a zralost podle Junga neznamena, ze tvuj stin zmizel nebo ze jsi ho vykouzlila do vakua - znamena to, ze tve vedomi a tvuj stin jsou v dynamické rovnovaze.. ty uz jsi v klidu a stiny te nepronasleduji proto, ze jsi s nimi integraci uzavrela smir / koneckoncu i velci krestansti mystici jako svaty Jan od Krize (jeho Temna noc duse) nebo Terezie od Avily moc dobre vedeli, ze duchovni zivot neni staticka nuda, ale permanentni vnitrni drama a napeti, ze ktereho teprve vznika opravdova sila a rust.. muj text kritizoval naivni esotericky blud, ktery ze stinu dela kastrovanou a mrtvou figurku v koute, coz s realnou psychologii ani duchovni hloubkou nema nic spolecneho

díky za odpověď. Nevíme jak to Součet myslel, nemyslím si že dělal ze stínu mrtvou figurku v koutě. Spíše to myslel podobně jak píšeš, že subjekt uzavřel smír se svým stínem. Zná ho...
Vždycky jsem přemýšlela, co znamená výzva" poznej sám ebe, nebo buď sám sebou", teď to chápu jako porozumění tomu jaký člověk je se svými bohatými vnitřními facetami... pestrostí a akceptací svých dobrých i špatných stránek.

Stín vylézá na povrch, ukazuje se v celé "své kráse" a subjekt dokáže přijmout odpovědnost a nést následky toho jaký je. Pak je uvnitř klidný... i když mu nadávají (no ty jsi ale debil)

ad ratka:
ocenuji tvou snahu o krestanskou charitu a smirovani nesmiritelneho, s niz se pokousis zachranit souctovy logicke sutereny - sice je to lidsky sympaticke, ale z hlediska rigorozni hlubinne psychologie bohuzel naprosto diletantske - dopoustis se totiz metodologickeho klamu: zamenujes odstraneni symptomu za likvidaci struktury - kdyz uvadis onen banalni priklad s urazkou ("ty jsi ale debil"), domnivas se, ze tvuj vnitrni klid je dukazem toho, ze Stin nema vliv - to je vsak elementarni nepochopeni dynamicke psychofyziologie, protoze tento klid neni zpusoben tim, ze by Stin byl "neaktivni" nebo bez naboje, prave naopak! Abys dokazala absorbovat urazku bez neuroticke reakce (utoku ci regrese), musi tve ego disponovat masivni, saturovanou psychickou energii a kde myslis, ze vedome ego tuto energii vterinu za vterinou bere? pujcuje si ji z rezervoaru nevedomi – tedy ze Stinu.. integrovany Stin funguje jako vysokonapetovy transformator.. tvrzeni, ze integrovany Stin nema zadny vliv, je stejny nesmysl, jako tvrdit, ze elektrarna napajejici tve mesto nema na tvuj zivot vliv jen proto, ze ti zrovna doma nevybuchla televize.. rozumim tomu, kam smerujes se svou uvahou o "poznej sam sebe" - sice hezka to popularne-psychologicka floskule, ale Jungova koncepce moralni odpovednosti je o nekolik radu brutalnejsi - integrace Stinu neni to, ze se podivas do zrcadla, reknes si "mam i spatne stranky, ach jo" - integrace Stinu znamena vedome proziti faktu, ze za urcitych okolnosti jsi schopna tech nejodpornejsich zverstev - je to permanentni, drasava dialektika, nikoli moralni lazne - soucet zkratka kapituloval pred slozitosti pozdniho Junga a Pauliho a utekl k lacinemu esoterickemu klidu, kde Stin neroni zadnou energii a ty se ho snazis omlouvat tim, ze "to tak nemyslel" - jenze v akademicke diskuzi se nehraje na to, co kdo "asi myslel", ale na to, co dotycny exaktne artikuloval a on artikuloval blud.. pokud chceme vest diskuzi na urovni, musime rozlisovat mezi tvym zralym stoickym klidem a strukturalni anihilaci psychickeho pohonu, coz je souctuv teoreticky konstrukt - to prvni je psychologie, to druhe je teologicka naivita prevlecena za vedu

jen bych podotkla k tvému rozboru, nejde o to že snáším urážku. MOhu byt vnitřně klidná a přitom se pasivně agresivně hluboce urazit či aktivně cholericky zareagovat... je to úplně jedno. Myslela jsem to jinak.

Myslela jsem to tak, že akceptuji následky a beru odpovědnost za sebe. Tedy ten příklad měl znázornit fakt, že okolí mi nebude rozumět a onálepkuje mě. Tohle je pouze přirozená součást. Vnitřní mír říká... že ano, takhle to má být nezávisle na tom co se děje kolem. Tedy "to je debil" neznamená urážku... spíše akceptace faktu že jsem debil. a že na to nějak reaguji... to patří taky k tomu. i třeba že zareaguji jak debil :-)) nevím zda jsme se jasně vyjádřila protože jsem tak trochu zmatená a tím pádem se i zmateně vyjadřuji. ale čtu co píšeš a snad i tomu rozumím.

ad ratka:
ocenuji tvou uprimnost, s niz priznavas vlastni zmatek - je to logicky nasledek toho, kdyz se snazis intuitivni, laicke predstavy o moralce naroubovat na exaktni struktury hlubinne psychologie - tvuj posun od "snaseni urazky" k "akceptaci toho, ze jsi debil a ze tak budes i reagovat" je totiz z jungovskeho hlediska jeste vetsi katastrofa nez tvuj predchozi argument.. ty totiz vnitrni mir a integraci zamenujes za cistou kapitulaci ega a moralni fatalismus - pokud rikas, ze tvuj vnitrni mir znamena akceptovat, ze "jsi debil a zareagujes jako debil", pak to neni zadna integrace Stinu, to je totalni porazka tveho vedomeho ega a jeho zaplaveni (posednuti) Stinem - Jung vzdy zduraznoval, ze cilem individuace je udrzet vedome ego v permanentnim dialogu se Stinem, nikoli pred nim kapitulovat, pokrcit rameny a rict "tak ja jsem holt debil a tak i jednam".. to neni moralni odpovednost, to je alibismus, ktery se vzdava jakekoliv eticke volby - tento tvuj "vnitrni mir" je ve skutecnosti psychicka disociace – stav, kdy se tve vedomi odpoji od reality, rezignuje na vnitrni konflikt a naleza falesny klid v tom, ze rezignuje na jakoukoliv sebekontrolu. Skutecna jungovska odpovednost neznamena prijmout, ze te okoli onalepkuje a ty se podle toho chovas. Znamena to znat svuj destruktivni potencial (Stin), ale diky masivni vnitrni praci (energii) ho nenechat vladnout nad tvym chovanim - rozumim tomu, ze te ma slova matou. Je to proto, ze teologicky a pseudomysticky koncept "odevzdani se" se zde stretava s tvrdou psychologickou realitou struktury psyche. Pokud chces skutecne porozumet tomu, co ctes, musis prestat hledat laciny mir v pasivni akceptaci vlastni patologie. Celistvost boli. Neni to stav, kde je ti jedno, jak se chovas, protoze "to tak ma byt" - to je spiritualni bypass, nikoli psychologie..

díky, tak snad už chápu lépe.

Jinak poznat sám sebe znamená poznat své vlastnosti a získat vhled do svého fungování.

...poznat sám sebe... je čistě subjektivní posudek a nemá s objektivitou nic společného.
Člověk je společenský ... hmmm ... živočich a ve společnosti zaujme místo závislé na posudku jeho osobnosti společností.

Sebeposudek je objektivní, pokud se drží výhradně faktů. Člověk dovede rozlišit mezi tím, co si přeje a tím, co vidí.