Tady máš kdyžtak první stránku hesla Mýtus z Encyklopedie literárních žánrů.
Náboženské mýty jsou založené na pravdě, protože symbolickou řečí vystihují psychologické skutečnosti. Ti jednorožci, panny i draci jsou symbolické postavy.
Tady máš kdyžtak první stránku hesla Mýtus z Encyklopedie literárních žánrů.
Náboženské mýty jsou založené na pravdě, protože symbolickou řečí vystihují psychologické skutečnosti. Ti jednorožci, panny i draci jsou symbolické postavy.
Jasně i Karkulka, babička, vlk a myslivec jsou založeni na pravdě. A to
teprve perníková chaloupka. Na každém rohu najdeme stánek s párkem a
hořčicí v rohlíku, což jsou pro věřící psychologické perníkové
chaloupky. 
Tradiční pohádky jsou taky založené na pravdě, protože taky symbolickou řečí vystihují nějaké skutečnosti. Stejně jako bajky.
Z Wikipedie :
"Přesvědčivost a působivost mýtů ohrozilo, když se
dva různé soubory mýtů střetly – například v setkání s jinou kulturou
a zejména při vzniku měst, kam se lidé stěhovali z různých kulturních
prostředí. Kritika mýtů vznikla patrně v osové době (K. Jaspers) kolem
poloviny prvního tisíciletí př. n. l., současně s větším důrazem na
jednotlivou osobu, její vnitřní život a budoucnost. V Řecku touto kritikou
začíná filosofie, která chce dosáhnout pravého, jistého a všem
společného poznání prostřednictvím rozumu a logu."
Takže si z mýtů dělali srandu Řečtí filosofové už před dvěma
tisíciletími. Slovo "mýtus" je vyprávění bez nároku na pravdivost,
neklade otázky, neposkytuje odpovědí. Podobně jako Šípková Růženka,
Sněhurka i Popelka. 
Především ten vznik Slunce rozkazem "budiž světlo". Jak prosté, jak pochopitelné pro prázdné lebky.