pokračování od AI pro nevzdělaného Visitora ukazující, jak je Visitor vzdálený "své" církvi:
Konkrétní a vysoce postavení představitelé Římskokatolické církve (ŘKC), včetně papežů, kardinálů a uznávaných teologů, o biblickém příběhu o stvoření nebo příběhu o potopě běžně hovoří jako o mýtech, symbolech či alegoriích. V katolickém prostředí se pojem „mýtus“ nepoužívá jako označení pro lež, nýbrž pro teologický literární žánr, který skrze obrazné vyprávění předává hluboké pravdy. Níže jsou uvedeny konkrétní osobnosti a jejich vyjádření:
1. Papež Benedikt XVI. (Joseph Ratzinger)
Jako jeden z nejuznávanějších katolických teologů 20. a 21. století se
tématu věnoval velmi podrobně ve své knize V mém začátku je můj
konec a v sérii homilií o stvoření.
O stvoření: Ratzinger výslovně uvedl, že
biblický popis stvoření světa v sedmi dnech je „obrazy vyjádřený
mýtus“, který autoři převzali a přetvořili z okolních pohanských
kultur.
Argument: Podle něj nebylo cílem autorů Genesis
sepsat přírodovědný manuál o vzniku vesmíru, ale ukázat, že svět
nevznikl z chaosu či války bohů (jak tvrdily jiné tehdejší mýty), ale z
Boží lásky a rozumu.
2. Papež František
Předchozí hlava církve se otevřeně stavila proti doslovnému čtení
počátku Bible.
O stvoření: V roce 2014 při projevu v Papežské
akademii věd František prohlásil: „Když čteme v knize Genesis o
stvoření, riskujeme, že si představíme Boha jako kouzelníka s kouzelnou
hůlkou, který je schopen udělat cokoli. Ale tak to nebylo.“
Vztah k vědě: Výslovně potvrdil, že evoluce i
velký třesk jsou reálné vědecké procesy, které neodporují Bohu, protože
Bůh tyto procesy nastartoval. Příběh o stvoření je pro něj teologickým
obrazem, nikoli historickým popisem.
3. Kardinál Gianfranco Ravasi
Dlouholetý předseda Papežské rady pro kulturu a přední vatikánský
biblista se systematicky věnuje literárním žánrům v Bibli.
O potopě a stvoření: Ravasi ve svých knihách a
přednáškách běžně označuje prvních 11 kapitol knihy Genesis
(stvoření, potopa, Babylonská věž) za „mytopoetické texty“ (mýty
vyjádřené básnickým jazykem).
Argument: Vysvětluje, že příběh o potopě světa
využívá známé blízkovýchodní mýtické vyprávění (např. z Eposu
o Gilgamešovi), aby na něm židovští autoři demonstrovali věrnost
spravedlivého člověka (Noeho) a Boží smlouvu s lidstvem.
4. Profesor Tomáš Halík (český kontext)
Nejznámější český katolický kněz, teolog a religionista, se k tomuto
pojetí hlásí zcela otevřeně ve svých knihách i kázáních.
O mýtech v Bibli: Halík často zdůrazňuje, že
mýtus je legitimní způsob vyjádření náboženské zkušenosti. Ztráta
schopnosti rozumět mýtům a symbolům podle něj vede k fundamentalismu,
který Bibli škodí.
Argument: Příběhy jako stvoření či potopa podle
něj nenesou historickou informaci o tom, co se stalo kdysi, ale jsou to
nadčasová zrcadla, která ukazují, co se děje v lidském nitru a ve vztahu k
Bohu i dnes.
Shrnutí oficiální katolické linie
Tento přístup vychází z klíčového dokumentu Druhého vatikánského
koncilu Dei verbum (1965) a z dokumentu Papežské biblické komise
Výklad Bible v Církvi (1993). Tyto dokumenty oficiálně nařizují
katolickým teologům zkoumat tzv. literární druhy. Pokud text vykazuje znaky
starověkého mýtu, je povinností katolického křesťana jej takto
interpretovat a nehledat v něm doslovná historická fakta.
1
