BBT je teorie
Bůh je dogma
Neba
Dudy
Vymyslet dogma je sranda.
nevím co je to BBT. Bůh není žádné dogma, nýbrž je to pokus, jak vysvětlit určité skutečnosti, čili je to teorie/hypotéza.
(The) Big Bang Theory.
Přčedpokládám, že se nebavíte jen o názvu jako takovém, koneckonců sám
jsi to psal .-))))
Je to dogma.
Ke kterému se ROZHODNĚ nedošlo stejně jako k BBT :-))))
Někdo prostě potřeboval Boha, který někomu chyběl v "teorii" světa, a
tak si ho vymyslel a dosadil a tím vyřešil "všechno" .-))
Jo, a pochybovat se o něm nesmí :-)))
O BBT můžeš.
To je taky rozdíl mezi dogmatem a teorií .-)))
To je tak, když netušíš, co je dogma :-))))))))))))))))))))
To tě provází celou dobu tady :-)))))))))))))
Ano, bohové a bohyně byli vymyšleni našimi dávnými předky coby
původci přírodních dějů. Tím byly míněny bouře které dělal Poseidon,
důležité pro námořníky, přes hromovládce a zemětřasa Dia s jeho
blesky, pak tu máme vulkanickou činnost ale i záplavy a sucha, nemoci a
neúrodu a běh lidských osudů. Kdo byl zvědavej , tak si skočil do
věštírny, pochopitelně s dárkem, třeba s tučným býčkem, aby mu
věštírna poradila, co má zítra a pozítří dělat.
Zeus vládl ostatním bohům a lidé měli jaksi klid a nepropadali panice při
zatmění Slunce.
Koho zajímá původ a pracovní náplň bohů si to může nastudovat, zdrojů
informací je spousta. Jména bohů a bohyň máme i v pojmenování planet
sluneční soustavy. Od Hélia, Merkura, Venuše, Gáje a Seleny po Marse,
Jupitera, Saturna ... Neptuna a Pluta. Lidstvo mělo a má tisíce bohů, to
akorát katolíci to kondenzovali na tři, kteří jsou jen jedním.
Ta BBT (Velký třesk) je vědeckou hypotézou vycházející z práce Hubla a jeho dívčího týmu. Hubble byl odměněn nobelovkou a nějakou dobu po něm se nobelova komise rozhodla odměnit nobelovkou i jednu z jeho dívčího týmu. No a komise zjistila, že to nejde, protože tato geniální žena je už po smrti.
Idea boha vznikla jako reakce na určité psychické jevy a ne zrovna fyzikální. Teprve až lidé vnitřně zakusili "přítomnost božského", teprve tehdy je napadla idea boha. Přiřazení bohům určitou roli v chování a fungování světa včetně různých přírodních úkazů, to už je potom takové logické vyústění oné ideje boha. Musíme si uvědomit, že čím dále jdeme do minulosti, tím více jdeme proti "toku" procesu evoluce vědomí, což znamená, že tím méně si lidé uvědomovali své psychické dění a tedy byli méně schopni rozlišit vnitřní a vnější dění (psychické a smyslové vjemy). Díky takovéto nerozlišenosti své psychické dění vnímali venku ve světě jakožto objektivní, přírodní děj či jako stav světa, a nikoliv u sebe "v hlavě" jakožto děj subjektivní. To se ostatně děje i u dnešního člověka, jen v menší míře (u dětí ve velké).
vnitřně zakusili přítomnost božského a to jak ?
Osobně jsem halucinace nikdy neměl. Musím se přiznat, že až s výjimkou jedné tetky, která mne donutila si kleknout a sepnou ruce u postele a předříkávala mi "Andělíčku, můj strážníku ..." a strašně se pohádala se svým bratrem, mým dědou, že ze mne vychovávají neznaboha. Ten křik jsem vnímal přes dvoje zavřené dveře.
Prostě by mne zajímalo, jak byli dnešní lidé vmanipulováni do náboženství. Jestli byl na ně vykonáván nátlak, či do toho spadli nějak nechtěně a už se z toho nevyškrábali.
Hlavně je to z důvodu rodinné tradice.
A i kdyby přestali věřit, tak nepřestanou v rodině tvrdit, že věří.
Pak to můžou být ateisticko-náboženské manželské/rodinné vztahy.
A z toho taky plyne i směrování k nevíře, ale "co kdyby náhodou".
