Ateistická společnost

Hodinu ateismu jsem na žádné škole neměl, nebo chceš snad tvrdit že hodina matematiky, biologie, chemie, nebo fyziky byla hodinou ateismu ?

Faktem je, že přijmutí náboženské ideologie nějakým člověkem je podmíněno základními neznalostmi získané přírodními vědami. Přírodní vědy, v Evropě jedno tisíciletí potlačované tupým náboženstvím, udělaly od Renesance obrovský skok. Přesto se i dnes najdou lidé, kteří žijí mentálně v době křesťanského Temného středověku. A to nejsou jen plochozemci a kreacionisti v USA, v říši trumpa.

V komunistické škole jsme hodiny ateismu mívali pravidelně. Tam do nás ateismus hustili při každé příležitosti.

Oprava tvých bludů:
Přijetí náboženských ideologií, tak jako všech ostatních politických ideologií není nijak podmíněno znalostí přírodních věd. Jsou to vzájemně mimoběžky.
Vzhledem k tomu, že věřícími jsou i odborníci v různých přírodních vědách, je falší a sebeklamem tvrdit, že náboženskou víru lze mít jen při neznalosti přírodních věd. Náboženská víra a věda ve skutečnosti nejsou v rozporu. Věda slouží náboženství, protože pomáhá objevovat omyly v jeho sebechápání a ve výkladu jeho posvátných textů.
Náboženství v Evropě nepotlačovalo vědu. To je mýtus (lež), který vznikl v období osvícenství, a kterého se rádi chytili komunisté a tloukli nám ho ve školách do hlav (některým ho tam natrvalo vtloukli).

Měl jsem na mysli právě to, že věda a víra jdou mimo sebe. Zřejmě pod vlivem toho, co se tu furt řeší s Visitorem. Ano, vědec může klidně věřit, ale ví, pokud je toho označení hoden, kde je mezi vědou a vírou hranice. Protože ta je velmi ostrá a nevidí ji jen … nevědec. Asi jsem tedy vstoupil do nějakého vlákna, jehož začátek jsem propásl.

Ona to taky nebyla moje reakce na tebe, ale na Ondiho.
Jinak samozřejmě vědec může být stoupenec nějaké filozofie (např. Heisenberg byl) nebo náboženství, tzn. může mít nějakou svou osobní představu o světě, ale když dělá vědu, tak se musí věnovat faktům, a to v souladu s vědeckou metodou. A zjevně to není problém. Třeba astronom a katolík J. Grygar svůj přístup k vědě osvětluje slovy, že zkoumáním světa odhaluje, jak to ten Bůh udělal. Že se dívá Bohu do kuchyně či pod ruku. Jasně tím odděluje víru a vědu a díky tomu u něj spolu nekolidují. Takže zjevně to jde, člověk jenom musí mít funkční mozek, a ne být fundamentalista.

Ano, lidé jsou různí a někteří mají i více osobností a to se nemusí projevovat zrovna patologicky jako v románu Stevensona
(Dr. Jekyll a Mr. Hyde).
Propagátor praatomu Georges Lemaitre odpověděl na otázku žurnalisty ja se shoduje jeho náboženství s vědou astronomie v tom smyslu "když pracuji jako astronom, tak jsem vědcem, když ne, tak jsem teologem". Podle mého názoru z toho ale nejde usoudit, že věda s tématem fyzika se snáší s teologií. Dalším příkladem nám může být Gregor Mendel, nebo Nikola Koperník.

„Podle mého názoru z toho ale nejde usoudit, že věda s tématem fyzika se snáší s teologií.“

Snášejí se, a to proto, že je věřící vědec drží odděleně, aby se do sebe nemohly pustit.

Neplácej nesmysly.

..v historii zdejší diskuze takovéto příspěvky od ateistů jsou - to je všeobecné učení ateistů..

to je všeobecné učení ateistů

Bavíš dobře.

Zadala jsem: "všeobecné učení ateistů je že si lidi nevěděli rady s tím proč se dějí přírodní katastrofy a tak si vymysleli Boha" a Al odpověděla:

Ano, tento názor je jedním z rozšířených ateistických a vědeckých pohledů na vznik náboženství.

Ne Boha, ale bohy.

A to z důvodů nepochopení vzniku přírodních jevů, vzniku světa, vesmíru a atd.
A jelikož to bylo pro některé "koumáky" později složité, tak potřebovali některé eliminovat.
No a došlo to tak daleko, že zůstal jenom ten jeden - u křesťanů, muslimů a atd.
Je to i můj názor.

Nebo chceš tvrdit, že ty tisíce bohů existují.
Měli by, pokud existuje Bůh.

Dnes jsem četla verš: "Oslavujte Boha bohů"