Ateistická společnost

V komunistické škole jsme hodiny ateismu mívali pravidelně. Tam do nás ateismus hustili při každé příležitosti.

Oprava tvých bludů:
Přijetí náboženských ideologií, tak jako všech ostatních politických ideologií není nijak podmíněno znalostí přírodních věd. Jsou to vzájemně mimoběžky.
Vzhledem k tomu, že věřícími jsou i odborníci v různých přírodních vědách, je falší a sebeklamem tvrdit, že náboženskou víru lze mít jen při neznalosti přírodních věd. Náboženská víra a věda ve skutečnosti nejsou v rozporu. Věda slouží náboženství, protože pomáhá objevovat omyly v jeho sebechápání a ve výkladu jeho posvátných textů.
Náboženství v Evropě nepotlačovalo vědu. To je mýtus (lež), který vznikl v období osvícenství, a kterého se rádi chytili komunisté a tloukli nám ho ve školách do hlav (některým ho tam natrvalo vtloukli).

Měl jsem na mysli právě to, že věda a víra jdou mimo sebe. Zřejmě pod vlivem toho, co se tu furt řeší s Visitorem. Ano, vědec může klidně věřit, ale ví, pokud je toho označení hoden, kde je mezi vědou a vírou hranice. Protože ta je velmi ostrá a nevidí ji jen … nevědec. Asi jsem tedy vstoupil do nějakého vlákna, jehož začátek jsem propásl.

Ona to taky nebyla moje reakce na tebe, ale na Ondiho.
Jinak samozřejmě vědec může být stoupenec nějaké filozofie (např. Heisenberg byl) nebo náboženství, tzn. může mít nějakou svou osobní představu o světě, ale když dělá vědu, tak se musí věnovat faktům, a to v souladu s vědeckou metodou. A zjevně to není problém. Třeba astronom a katolík J. Grygar svůj přístup k vědě osvětluje slovy, že zkoumáním světa odhaluje, jak to ten Bůh udělal. Že se dívá Bohu do kuchyně či pod ruku. Jasně tím odděluje víru a vědu a díky tomu u něj spolu nekolidují. Takže zjevně to jde, člověk jenom musí mít funkční mozek, a ne být fundamentalista.

zkoumáním světa odhaluje, jak to ten Bůh udělal
nevím jak to Grygar přesně myslel, ale kdybych to měl komentovat, tak bych se přiklonil k možnosti, že zkoumáním světa hledá pro pobožné schůdnou cestu pro porozumění faktů poskytnutých astronomy, astrofyziky a kosmology (těch vědeckých disciplín bude možná víc).
Psal jsem o lavině vědeckých poznatků a v současnosti kráčí o ty získané studiem kvantové elektro-thermodynamiky. Jestli mohu do poezie - vycházejí červánky, které jsou příslibem pochopení záhadných jevů v kvantovém světě.

No podle něho věda prostě zkoumá a objevuje, jak ten Bůh svět udělal. Jak to všechno zařídil. Bohem nevysvětluje žádný přírodní jev, ten je tam jenom kdesi v pozadí coby prvotní hybatel.

Grygar je příkladem člověka, který umí víru od vědy oddělit. Je to opravdu vědec a ví, že jeho víra je jen víra.

Tou poezií jsi mi připomněl vtip, který se říkal za komoušů: Víš, kdy bude nad Československem nejvíc červánků? No přece až rozstřílíme komunisty na mraky!

Ano, lidé jsou různí a někteří mají i více osobností a to se nemusí projevovat zrovna patologicky jako v románu Stevensona
(Dr. Jekyll a Mr. Hyde).
Propagátor praatomu Georges Lemaitre odpověděl na otázku žurnalisty ja se shoduje jeho náboženství s vědou astronomie v tom smyslu "když pracuji jako astronom, tak jsem vědcem, když ne, tak jsem teologem". Podle mého názoru z toho ale nejde usoudit, že věda s tématem fyzika se snáší s teologií. Dalším příkladem nám může být Gregor Mendel, nebo Nikola Koperník.

„Podle mého názoru z toho ale nejde usoudit, že věda s tématem fyzika se snáší s teologií.“

Snášejí se, a to proto, že je věřící vědec drží odděleně, aby se do sebe nemohly pustit.