Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

To je zcela irelevantní otázka. Zase se točí jen na tom, že naděje = pravda, což ale neplatí.

Mám spoustu nadějí, které se zakládají na tom, co vidím v reálném světě a na tom, o co se snažím. Naději založenou na uvěření staré knize, která obsahuje evidentní nepravdy, považuji za iluzi.

to nie je nádej, to je realita tohto sveta, ktorá je faktom, nic víc...naděje je o něčem jiném....

Ne, naděje v rámci toho, co umožňuje realita, je stále nadějí, reálnou nadějí. O ničem jiném naděje není. Naděje v posmrtný život tedy ano, ta je o iluzi.

Dovol, abych ti připomněl, že "lidskou duši", si vymysleli starověcí neználci, protože neměli ani ponětí o tom, že všechno to, na co si tu "duši" vymysleli, je všechno jenom činnost mozku. Z toho plyne: Není duše, není co zachraňovat před peklem, a posmrtný život, je potom jenom jeden veliký nesmysl.

Co to ta "naděje" vlastně je?

Naděje je emocionální pohled na pozitivní vývoj, tudíž na budoucnost.
V naději je opimismus a to, že je neoprávněný, je potlačeno. Naděje může být doprovázena i nejistotou a obavami, že se ta pozitivní vize nenaplní.

V případu naděje, podobně jako v případu víry musíme definovat k čemu se vztahuje. To, aby nebylo mýlky.

Tvá otázka by měla být formulována třeba " jakou máš naději, že se dožiješ 100. narozenin? "