Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

to akože sa snaží objadniť ateisté? - robíte si srandu? - podstatu života nikto neodhalí!

Pracují na tom vědci na celém světě. Mnohé objasnili, ostatní budou postupně poznávat...
Bojíte se, že poznají, že žádný Bůh za tím vším není?

Vědci sami mohou být také věřící. To nevadí, pokud ty poznatky nejsou s vírou v rozporu. Proti poznávání podstaty jsou pochopitelně teologové. Ti mají už hotový obraz světa i hodnotové měřítko. Bojí se, že o něj přijdou.

Komanc -- tak nejak jak pises. Muj nazor na Nebe -- (ateisti tomu rikaj vesmir) stvoritel existoval ve vesmiru nez stvoril zem slunce hvezdy (ateisti tomu rikaji vznik - vyvoj ) Buh na zemi stvorili vse zive (ateisti tomu rikaji biologicky vyvoj prirody nebo vzik) Tak podle mne Nebe je ateisticky vesmir ktery nas oklopuje a zeme je jeho soucasti - jsem proste v Nebi (podle ateistu ve vesmiru) i v Bibli se pise vstoupil nahoru na nebesa nebo byl svrzen z Nebe na zem -- Muj nazor Nebe je kolem nas a my vnem jeho soucasti --- Buh vsude pritomny i v nas --- (ateisti tomu rikaj zivot a evoluce)

To je legitimní názor, kde se lišíme hlavně v tom názvosloví. Je to přijatelnější než každé dogmatické a ortodoxní náboženství.

Jako ateista neříkám Vesmíru - "nebe". Ani náhodou ne.
Vesmír, mimo málo planet, je pro život smrtelné prostředí, nemůže v něm existovat absolutně nic biologického.

Pro mne je "nebe" pohádkovou destinací, jako byla pro antické Řeky Hádova podzemní říše. Nebe je produktem lidské fantazie. A na otázku "kde je to nebe pobožných"
je jednoznačná odpověď
"nebe pobožných je v jejich fantaziích a ty jsou temporérně uložené v jejich mozcích".

Ondi -- ondis -- zkus si to pecist jeste jednou co pisu --- Ja vim moje vyjadrovani v cestine je hrozne -- ale co je zajimave co jsem postrech je, ze inteligent mne rozumi :-)))

Promiň, napsal jsi : Muj nazor na Nebe -- (ateisti tomu rikaj vesmir)

Odepsal jsem :
Jako ateista neříkám Vesmíru - "nebe". Ani náhodou ne.
Vesmír, mimo málo planet, je pro život smrtelné prostředí, nemůže v něm existovat absolutně nic biologického.
Pro mne je "nebe" pohádkovou destinací ...

Ne kiwi pro mně výraz Nebe s velkým "N" neexistuje - s velkým "N" ho píšu když se bavím s věřícím a beru v potaz, že pro něj to nebe existuje.

Pro mně je vesmír vesmírem - vše okolo Země a včetně Země.
A nebe je pro mně to "modré" s mraky i s tím vším, co tam lítá - to je to, co stvořil Bůh:
Gen 1 :
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

na nebi letí letadlo - to je asi tak jediné mé slovní spojení kdy použii slovo nebe a ještě občas ,protože preferuji výraz obloha

jo a Vesmíru říkám Vesmír nebo Kosmos

Ano, ještě bych přidal obláčky na nebi. Pochopitelně je na nebi i slunce a měsíc, ale to je jen poetická formulace.
na nebi, ne v nebi

Jako nebe či nebesa se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu. V Novém zákoně se píše o Ježíšově nebeském království, kam budou lidé vzkříšeni po konci světa. V Apoštolském vyznání víry je uvedeno vzkříšení celých lidí, tedy s duší i tělem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe

--

Nedává to vůbec smysl, tedy v dnešní době, kdy víme, že svět nebyl stvořen před pár tisíci lety, není středem Vesmíru, Slunce a Měsíc nejsou lampy a Země není placatá a fousatý děda Hospodin na nás z mráčku nekouká, co děláme.

Mají v tom zmatek i věřící, někteří tvrdí že Ježíšovo nebeské království teprve přijde, a někteří že už tu je. Nejspíš je to tím, že b Bibli Ježíš slibuje svůj návrat i s nebeským královstvím ještě za života těch kterým to říká. Plynou z toho dvě možnosti, že to byl planý slib, nebo že už tu to království je ( za mně si takové nebeské království můžou strčit .... )

Myslím že už tu je, pouze někdo je schopen ho vnímat, tedy být šťastný že žije.

A co si počnout s ateisty, kteří jsou stejně spokojeni se svými životy, jako teisté ?

Rozdíl v chápání života je, že teisté jej považují za dar nějaké pohádkové bytosti a ateisté za přírodní proces.
Ti první jsou nuceni za ten dar permanentně děkovat a páchat rituály, aby z vůle (zlovůle) oné pohádkové bytosti nebyl náhle ukrácen. Ti druzí si žijí svobodně bez povinnosti vykonávat nějaké děkovné obřady a délku svého života ovlivňují svými intelektuálními schopnostmi (pochopitelně jen do určité míry, omezené přírodními i sociálními situacemi).

Zajímalo by mne visitore, co si představuješ pod výrokem "podstata života".
Zkusme to s něčím jednodušším, než je život. Co je podstatou tohoto DF?

Omlouvám se že ti do toho vstupuji, ale on ti Vizito odpoví později a já zase později nebudu tady :-)) Pomůžu si trochu z webu, protože to mi lépe ujasní i vlastní myšlenky. Důležitá otázka cože to takového je "podstata". Teď mám na mysli jenom podstatu

Podstata čili substance (z latinského sub-stantia, podloží, základ; kalk řeckého hypo-stasis) je filosofický pojem, který chce zachytit stálou a neměnnou stránku jsoucna, to, co věc činí tím, čím je (lišku liškou, stůl stolem atd.) Na rozdíl od akcidentů či případků (např. velký, červený), které patří vždy nějaké substanci, substance existuje sama o sobě a svou existencí nezávisí na ničem jiném. Do dějin filosofie zavedl tento velmi významný pojem Aristotelés a pracovala s ním celá západní tradice metafyziky, včetně scholastiky.

Vztah mezi podstatou a případky je vztahem mezi možností a uskutečněním, neboť podstata je vůči případkům v možnosti. Podstata i případky se tak navzájem podmiňují, neboť podstata je uskutečněna pouze v konkrétních akcidentech. Tento vztah je vztahem dialektickým.

Tak a to je všecko. Myslím že to ukazuje že podstata bez případku (konkrétního projevu) nemůže existovat. Jsou pevně spojené. Podstata se totiž projevuje (uskutečňuje) a my vidíme právě tuto projevenou skutečnost ale tušíme (víme) o podstatě podmiňující skutečností, bez ní by se skutečnost neuskutečnila.

Nemám nic lepšího, ale i toto mi po ránu celkem dobře posloužilo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Podstata

toto není nic pro ateisty ale jednou větou je to to čím to je tak tím to je.
Je tady jedna vyjímka u Katolíků že podstatou chleba a vína co se dává věřícím v kostele při přijímání je tělo a krev Ježíše. Říká se tomu přepodstatnění. Tedy vypadá to jako víno chutná to jako víno máto všechny vlastnosti jako víno, ale víno to není je to krev.

Zeptej se na to visitora - on to tak nebere - on je kanibal - chléb je tělo, víno je krev a to doslova - x krát se vyjádřil, že to není žádné přirovnání/po­dobenství, nebo metafora, nebo symbolika, atd..

Souhlas. Je to nechutný rituál.
Vzpomínám si, je to už několik let, kdy stanul v Německu před soudcem člověk, který zabil svého přítele a pojídal jeho části. ostatní části uchovával v mrazáku. Obhajoval se tvrzením, že to bylo přáním onoho zabitého milovaného přítele. Zvrácené chápání lásky, či úchylné sexuality, řekl bych.

Omlouvat se ratko nemusíš, vítaný je přece každý názor ... na diskuzním foru. Děkuji ti za tvůj příspěvek.

Má otázka položená visitorovi neměla filosofický charakter, ale skutečný, tedy realistický charakter. Podstatou života je hmota a energie, tedy atomy a fotony.

Směřoval jsem vlastně k podstatě slova "podstata".
Pochopitelně může být k podstatě připojit akcident "nábožený". Pak by mělo být psáno - náboženská podstata života a tou je bezesporu pámbíček s jeho tvořením, s jeho láskou, vševědoucností, všemocností, věčností bez počátku a bez konce. Jako ateista si vystačím s prostou podstatou života viz výše.