Pracují na tom vědci na celém světě. Mnohé objasnili, ostatní budou
postupně poznávat...
Bojíte se, že poznají, že žádný Bůh za tím vším není?
Pracují na tom vědci na celém světě. Mnohé objasnili, ostatní budou
postupně poznávat...
Bojíte se, že poznají, že žádný Bůh za tím vším není?
Vědci sami mohou být také věřící. To nevadí, pokud ty poznatky nejsou s vírou v rozporu. Proti poznávání podstaty jsou pochopitelně teologové. Ti mají už hotový obraz světa i hodnotové měřítko. Bojí se, že o něj přijdou.
Komanc -- tak nejak jak pises. Muj nazor na Nebe -- (ateisti tomu rikaj vesmir) stvoritel existoval ve vesmiru nez stvoril zem slunce hvezdy (ateisti tomu rikaji vznik - vyvoj ) Buh na zemi stvorili vse zive (ateisti tomu rikaji biologicky vyvoj prirody nebo vzik) Tak podle mne Nebe je ateisticky vesmir ktery nas oklopuje a zeme je jeho soucasti - jsem proste v Nebi (podle ateistu ve vesmiru) i v Bibli se pise vstoupil nahoru na nebesa nebo byl svrzen z Nebe na zem -- Muj nazor Nebe je kolem nas a my vnem jeho soucasti --- Buh vsude pritomny i v nas --- (ateisti tomu rikaj zivot a evoluce)
To je legitimní názor, kde se lišíme hlavně v tom názvosloví. Je to přijatelnější než každé dogmatické a ortodoxní náboženství.
Jako ateista neříkám Vesmíru - "nebe". Ani náhodou ne.
Vesmír, mimo málo planet, je pro život smrtelné prostředí, nemůže v něm
existovat absolutně nic biologického.
Pro mne je "nebe" pohádkovou destinací, jako byla pro antické Řeky
Hádova podzemní říše. Nebe je produktem lidské fantazie. A na otázku "kde
je to nebe pobožných"
je jednoznačná odpověď
"nebe pobožných je v jejich fantaziích a ty jsou temporérně uložené v
jejich mozcích".
Ondi -- ondis -- zkus si to pecist jeste jednou co pisu --- Ja vim moje vyjadrovani v cestine je hrozne -- ale co je zajimave co jsem postrech je, ze inteligent mne rozumi :-)))
Promiň, napsal jsi : Muj nazor na Nebe -- (ateisti tomu rikaj vesmir)
Odepsal jsem :
Jako ateista neříkám Vesmíru - "nebe". Ani náhodou ne.
Vesmír, mimo málo planet, je pro život smrtelné prostředí, nemůže v něm
existovat absolutně nic biologického.
Pro mne je "nebe" pohádkovou destinací ...
Ne kiwi pro mně výraz Nebe s velkým "N" neexistuje - s velkým "N" ho
píšu když se bavím s věřícím a beru v potaz, že pro něj to nebe
existuje.

Pro mně je vesmír vesmírem - vše okolo Země a včetně Země.
A nebe je pro mně to "modré" s mraky i s tím vším, co tam lítá - to je
to, co stvořil
Bůh:
Gen 1 :
1 Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.

na nebi letí letadlo - to je asi tak jediné mé slovní spojení kdy použii slovo nebe a ještě občas ,protože preferuji výraz obloha
jo a Vesmíru říkám Vesmír nebo Kosmos
Ano, ještě bych přidal obláčky na nebi. Pochopitelně je na nebi i
slunce a měsíc, ale to je jen poetická formulace. 
na nebi, ne v nebi
Jako nebe či nebesa se označuje místo či stav blaženosti mimo tento svět, kde podle některých náboženství dlí Bůh, nadpřirozené bytosti (andělé), případně i duše lidí, kteří do nebe budou přijati. Nebe se obvykle umísťuje nahoře, nad oblohu. V Novém zákoně se píše o Ježíšově nebeském království, kam budou lidé vzkříšeni po konci světa. V Apoštolském vyznání víry je uvedeno vzkříšení celých lidí, tedy s duší i tělem. https://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe
--
Nedává to vůbec smysl, tedy v dnešní době, kdy víme, že svět nebyl stvořen před pár tisíci lety, není středem Vesmíru, Slunce a Měsíc nejsou lampy a Země není placatá a fousatý děda Hospodin na nás z mráčku nekouká, co děláme.
Mají v tom zmatek i věřící, někteří tvrdí že Ježíšovo nebeské království teprve přijde, a někteří že už tu je. Nejspíš je to tím, že b Bibli Ježíš slibuje svůj návrat i s nebeským královstvím ještě za života těch kterým to říká. Plynou z toho dvě možnosti, že to byl planý slib, nebo že už tu to království je ( za mně si takové nebeské království můžou strčit .... )
Myslím že už tu je, pouze někdo je schopen ho vnímat, tedy být šťastný že žije.
A co si počnout s ateisty, kteří jsou stejně spokojeni se svými životy, jako teisté ?
Rozdíl v chápání života je, že teisté jej považují za dar nějaké
pohádkové bytosti a ateisté za přírodní proces.
Ti první jsou nuceni za ten dar permanentně děkovat a páchat rituály, aby z
vůle (zlovůle) oné pohádkové bytosti nebyl náhle ukrácen. Ti druzí si
žijí svobodně bez povinnosti vykonávat nějaké děkovné obřady a délku
svého života ovlivňují svými intelektuálními schopnostmi (pochopitelně
jen do určité míry, omezené přírodními i sociálními situacemi).