
Podstata života je : ŽÍT, MNOŽIT SE A ZDOKONALOVAT SE.

To, co opisuješ ty je jen vysvětlení z čeho se skládají živé
organismy.
A od počátku vzniku prvých organismu platí to, co jsem napsal nahoře.
...žít - množit se - zdokonalovat se...


Podstata života je : ŽÍT, MNOŽIT SE A ZDOKONALOVAT SE.

To, co opisuješ ty je jen vysvětlení z čeho se skládají živé
organismy.
A od počátku vzniku prvých organismu platí to, co jsem napsal nahoře.
...žít - množit se - zdokonalovat se...

nepozorne čítate: nevysvetľujem, z čoho sa skladajú živé organizmy (to je základ), to biologické vedy /vedy o živote) poznajú - píšem o to, v čom je podstata života - teda tú "trasformáciu" týchto státiícov organických a anorganických zložiek dynamickej kunkčnosti a regulácie ("dych života"?) v bunkách (10 na 14.-tu buniek) uvedených 10 fyziologických systémov - organizáciu živého systému i napr. do takého niečoho, ako je muž vs žena so svojím telom a psychikou...
Není to snad popis jak to probíhá.
Nevím jestli by sme si neměli nejdřív vysvětlit - definovat slova "podstata
života", protože každý asi píšeme o jiné "podstatě života".

Proč se rodí člověk/organismus?
Nebo proč žije člověk/organismus?
Z jakého důvodu žije člověk/organismus?
Na základě čeho žije člověk/organismus?

nehovorím podstatne o popise života, ten poznáme z vedeckých štúdií/informácií - nepoznáme však princípy, prečo tie previazané rovnovážne geneticko-biochemické-imunologické reakcie, regulované v každej sekunde (regulácie feed-backom) tvoria život/živý organizmus, sú podstatou života ako takého v rámci fyziológie organizmu (uvedených 10 fyziologických systémov) ...to je nepochopiteľné...
To - nechápeš to - ale to neznamená - že to musí byť dielo niekoho
"vyššieho".

Žívot primitivních buňek a asi i mikroorganismů na planetě Zemi měl za
sebou čtyři miliardy let vývoje a obrovský prostor pro pokusy a nezdary, až
přišel nějaký ten zdar ve vývoji komplexnějších organismů.
Pak nastala ona exploze živočišstva v Kambriu.
ako je možné, že ten "vývoj" od atómov, molekúl, a ak chcete "primitívnych" organizmov viedol smerom k niečomu takému, ako je dnes milujúci muž a žena? - o tom je tá podstata/princíp života, nie o tom, že viem popísať geneticko-biochemické mechanizmy/metabolismus života....
O tom, že Evoluce vedla a vede ke status quo říše života, není visitore
sebemenší pochybnost a zajisté o tom nepochybuje ani Collins. Kreacionisté
se sice vznášejí na létajícím koberci kreacionismu, a sní o tom že
milující lidé žili mezi dinosaury a trilobity měli jako domácího
mazlíčka. Realita (byla a) je jaksi jiná, létající koberce neexistují (i
když by takové létadlo boha nestálo víc než slovíčko, kdyby ovšem
existoval) a lidé neexistovali ani v paleozoiku, ani v mesozoiku.
Milující muž a žena se vyklubali ze svých humanoidních předků a jsou
dodnes mezi lidmi vzácností (statisticky posouzeno). Dost žen miluje
pavlačové, nebo emocionální války a muži volí raděj začouzenou hospodu
a nebo khaki uniformu.
Základem života je bezesporu hmota a energie. Lidská inteligence, jakož i
emoce zvaná láskou se vyvíjely sukscessivně miliony let. Každý človíček
je na svém počátku pouhou buňkou a pak svým devíti-měsíčním vývojem
kopíruje, obrazně naznačeno, miliardu let vývoje živočicha na této
planetě.
Zrovna si listuji v knize Danielssona (spolucestující na Kon-Tiki), o jeho
etnografickém bádání v Austrálii. Jejich původní obyvatelé odmítali
vehementně spojitost otěhotnění ženy a koitu. Logické vysvětlení
domorodců: každý den spím se svojí ženou, ale těhotenství nastane
nečekaně a nebo také také nikdy. Tento názor panoval mnohde také ve
Středověké Evropě.
to, čo píšete, sú všeobecne známe veci prírodných vied: genetiky, fyziky, chémie, biochémie, prípadne spoločenských vied (sociológia, psychológia, a i.) , - o tom sú desťtísíce vedeckých kníh a vedeckých článkov, ale nič nehovoria o samotnom princípe/podstate a zmysle života - vznik úmyslu (aká príčina pre jeho tvorbu?), zmyslu kreácie, transformácie/transdukcie do ľudskej psychiky (uvedomenie si života a mravnej povinností v ňom), existencia vedomia, svedomia, samotného zmyslu, významu života, jeho smerovaniu/nesmerovaniu k nejakému cieľu, i eschatologickému, či jeho nihilizácii...prečo už tá myšlienka a kreácia života? čo je za tým?...- zamýšľali ste sa niekedy nad tým? - opakujem, geneticky-biochemicky,.fyzikálne, chemicky, fyziologicky - všetko poznáme, ALE najvnútornejšiu "psychologickú" podstatu, zmysel života a všetko okolo toho (prečo som, kto som, kam idem, aký zmysel má môj život, čo je konečný cieľ života) experimentálne nezistíme, tam je už len viera a nádej - a je neskutočne významné, že máme k tomu slovo, prisľúbenia a záruky Boha...
A proč by za tím vůbec něco takového MUSELO být? To z ničeho (kromě vaší víry) neplyne.
Samozřejmě máš ve všem pravdu ,,, až na toho boha, který měl dát
pouze lidem, tedy nám a Neandertálcům komplexní mluvnici a intekt. Jak
vypadá naše ústrojí k modulaci akustických vln nemusím zmiňovat,
papoušek Ara byl asi ne moc povedený "boží" pokus. Prakticky se
"domlouvají" akusticky všechna zvířata, dokonce i některé ryby.
Mimochodem o Evoluci a původu druhů nepsal jen Darwin, na tohle téma jsou
také regály vědeckých prací, plné knížek, jak odborných, tak
publikujích pro zvědavé a po informacích hladové lidi. Kdyby se na váhy
položila díla kreacionistické a na druhou misku evolucioninistické
literatury ... která ta miska by klesla více pod tíhou vědeckých
důkazů?
Cogito, ergu sum !
Ty úvahy o smyslu života jsem pěstoval kdysi dávno, pradávno, asi tak od
devíti let a dospěl k závěrům, kdaž jsem se seznámil s dívenkou, která
mi drahně let poskytuje radost a spokojenost (teda, většinou, i lijáky jsou
potřebné pro zrání plodů
).
Smysl života je v principu pro každého živočicha stejný.
Je pro pavouka (vyrábějící pavučiny) smyslem života chytat létající
hmyz? Ne, to je jeho životní potřeba. Smysl jeho života je zplodit další
generaci pavouků. A co z toho ten pavouk má? No asi nějaký krásný
sexuální zážitek (než je samicí sežrán).
To samé, až na to sežrání, platí pro všechna zvířata, včetně
člověka.
Takže (biologický) smyls života, tedy cíl naší existence, platí pro
téměř každého člověka a je ve zplození a vychování další
generace.
Pochopitelně mají lidé a asi i některá jiná zvířata různé záliby a v
nich nacházejí svůj subjektivní a pomyslný smysl života. Někteří
nalezli smysl svého života v obhajování představy, že nějaká pohádková
bytost stvořila tento svět. To platí především pro lidi ochuzené o
biologickou podstatu života - o radost ze sexu. Jiný člověk mohl nalézt
smysl života v řinčení zbraněmi a ve vyhledáváním konfliktů. Podivný
to sport, lepší smysl života pro společnost je ve střílení puků, nebo v
kopání mičudy do branek. Pochopitelně nemají lidé jen jeden jediný smysl
života, ale kombinaci různých variant i v toku času a zrání osobnosti.
Proto naleznou třeba agnostici v pokročilém věku svého boha a stanou se
teisty. Smysl jejich zbytku života je dostat se do nebe a žít věčně po
smrti.
Nepozorně čítáš - já píšem zase o podstate života - prečo je organismus tu a jeho podstata života.
hovoríme každý podstatne o niečom inom - podstata života je napr o tom, ako a prečo napr. prenos signálov v mozgu (organických zložiek, napr. acetylcholínu) je základom psychickej činnosti - myšlienky, vedomia, svedomia, viery, a pod...a ich nedostatok, resp., porucha v syntéze alebo funkčnosti sa prejaví napr. v Parkinsonovej chorobe alebo schizofrénii....
podstata života (jeden z aspektov) je aj napr. o tom, že síce viem presne popísať napr. gény pre jednotlivé biochemické zložky oka, samotnú biochémiu a fyziológiu oka, jeho zložky, (štruktúra oka, vyznam svetla, prechod svetla cez sklovec, ovplyvnenie lomu svetla cez šošovku/čočku, dopad lomeného svetla na sietnicu, vedenie nervového signálu do mozgu - ale to je koniec - ďalej už podstatu premeny týchto fyzikálnych a biochemických ja fyziologických avov videnia na samotný zrakový vnem a prenesie podstaty a tvorbu samotného videnia okolitého sveta nepoznáme - ,teda nevieme podstatu toho, prečo zrakový vnem sa transformuje do toho, že sa to prenesie do "psychiky" videnia a vnímania krás a záporov okolitého sveta, teda neviem, v čom je principiálne podstata transformácie zrakového vnemu a jeho vyhodnotenia do psychiky" videnia, a prečo to napr. má odraz vo vedomí a svedomí...
To nevíme jen kvůli přílišné komplexnosti neuronové sítě v našem mozku. Co je na tom tak zázračného?
nemyslím si, vieme dobre, že tu už ide principiálne o zmenu kvality - na jednej strane možnosť popisu týchto dejov metodicky (veda), - na druhej strane transformácia/transdukcia do signalizácie, do vzniku niečoho, čo sa už vymyká vedeckému pozorovaniu, analýze a prechádza do niečoho duchovného-transcendentného/psychologického/morálneho, zmyslového a nadzmyslového...
Mozek je umístěn v pancéřové schránce, v lebce a vědci (neurologové)
nemají možnost zkoumat zdravý a fungující mozek člověka. To je
pochopitelně první překážka zkoumání (detailní) funkční struktury
mozku a druhou překážkou je nesmírná komplexita téhle struktury a tudíž
nemožnost zkonstuovat fungující bio-elektronické rozhraní.
Proto se vědci zabývají studiem funkce primiivních mozků, třeba mozků
mravenců.
Upozorňuji na fakt, že použití elektroniky na bázi výpočetní techniky v
biologii a neurologii je velmi mladý obor, který ovšem otvírá okno
poznání dokořán. Vše potřebuje svůj čas, řekněme klasikem, ani Řím
nebyl postaven v jednom dnu.
myslím, že sa principiálne rozchádzame, každý to vnímame inak, píšeme o niečom inom...
Jenže změnou kvality to nazýváte jen proto, že to neumíme popsat na základě integrace detailů, poněvadž prostě ty detaily a přesné vztahy mezi nimi známe jen z malé části. Až/jestli je poznáme pořádně, na nic transcendentního tam místo nezbyde.
ak človek racionálne a zodpovedne myslí, ak rozumie, o čom je prioncipiálne reč, vie dobre, a hneď pochopí, že to druhé ("transformáciu" hmoty - zloženia živej hmoty a geneticko-biochemických procesov do fenoménov psychiky, myslenia, vedomia, uvedomenia si samého seba, svedomia, lásky,...nikdy nepochopí, nemá- a nebude mať na to metody, lebo sa to vymyká z ľudských predstáv...je to už transcendentálne/duchovné a to je mimo vedy...
Zase si vymýšľaš.

ZATIAĽ - sa to vymyká z ľudských predstáv.
My ateisti ostáváme u toho "zatiaľ" - ale ty do toho ťaháš zbytočne
Boha.
Ty si ostal na úrovni doby, keď sa začala Biblia písať.
Ostatní, čo aspoň trochu sledujú, ako pokročilo vedecké poznanie a čo
všetko sa o organisme vie, tak tí pomalu a isto Boha z tohoto procesu tvorenia
vylučujú, pretože majú akú taku predstavu - ako to všetko mohlo byť.

Som zvedavý, čo povieš na to, ak sa na nejakej planéte, alebo mesiaci
objaví hoci aj jednoduchý organismus.

k tej poslednej vete: nikdy sa nezistí, či je život na nejakej planéte, - také planéty sú hypotetické a vzdialené niekoľko desiatok svetelných rokov (tzv. exolanéty mimo Slnečnej sústavy)...my sa maximálne dostaneme na nehostinný Mars, aj to sa sotva odtiaľ niekto vráti...takže fantazírovanie je síce milé, ale ostáva fantazírovaním...
Ale no visitore - nevím kde žiješ a co tě zajímá.
Není potřeba lidské posádky na návštěvu jiných vesmírných těles.
Taky je známé, že asteroidy a komety jsou nositeli živototvorných
molekul.

Jupiterův měsíc Europu v minulých desetiletích zkoumaly kosmické sondy.
Díky nim víme, že je pokryt ledem, pod nímž se nachází oceán kapalné
vody.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2021/cislo-2/jupiteruv-mesic-europa-svetelkuje.html

a čo, myslíte, že na Európe je život? - a keby aj nejaké baktérie, kto sa tam dostane, a aký to má význam? - však prípadný úspech na Mars by bol zázrak (je to hranica ľudských možností), ľudstvo s vesmírnymi cestami tam skončí, nič viac ne je reálne! - nielen vzhľadom na vzdialenosť, ale na zraniteľnosť a krehkosť ľudského tela....mňa toto hypotetizovanie fascinuje, ako si človek robí fantazmagorizovaním nemožné ilúzie!
existencia Boha je ďaleko viac prístupná (sám sa dokazuje) ako akýkoľvek vesmírny let na exoplanetu...ja s tým nemám problém, kto vidí Krista, vidí Boha-Otce - každý mysliaci nezaujatý vidí Boha v jeho stvorení, Boha VEDOME nevidí len zaťatý a zatvrdlivý v srdci, pyšný - lebo pyšnému sa protiví...
Kdo vidí Boha, má velmi bohatou představivost, kterou si plete s
nezaujatým myšlením...

Boha, kým sme v pozmeskom pominuteľnom tele, pochopiteľne nevidíme, ale vidíme ho duchovným zrakom - spoznávame ho srdcom, vo svedomí a v jeho stvorení, spoznávame ho aj uvedomením si seba - sme jeho obrazom...
Boha pochopitelně nevidíme - protože není. Jak prosté, milý Watsone!
Ano - jednoduchá duchovná predstava - akési snenie.
Tak ako ty sníváš o Bohu a predstavách, ako to po smrti bude krásné, tak
tak isto snívá sázkar o výhre a čo s ňou potom bude robiť.

Len a len ľudská predstavivosť.

Hm, hezky jste to do sebe nechal nahustit, jen co je pravda. Ale je to jen papouškování nesmyslů, které nic jiného, než vaše POUHÁ VÍRA, nepodepírá.
Ano, také nad tím žasnu. Kdyby to zde na DF nebylo v "přímém přenosu", považoval bych to za nemožné.
Trepeš blbosti.

Pokrok a vôľu človeka poznávať, "vidieť" nové obzory, mať snahu
zdokonaľovať sa a nespoliehať sa na nejakú "nadprirodzenú" entitu, nevidí
len zaťatý, zatvrdlý v srdci, pyšný - pretože pyšnému sa protiví pokrok
a poznanie.

... ako si človek robí fantazmagorizovaním nemožné ilúzie!
Lidé si odjakživa pěstují iluze, podléhají i nemožným iluzím, třeba takovým o patronátu dobrotivého boha, o životě po smrti a v tomto smyslu dále.
Science Fiction je pochopitelně také iluzí, zdaleka ne vše co Sci-Fi popisuje je realizovatelné. Ovšem na Měsíc se lidé už fyzicky dostali, byť jen na pár dní, ale představa nějaké trvale lidskou posádkou obsazené laboratoře na Měsíci je realizovatelná technickými prostředky, které má dnes lidstvo k dispozici. Pochopitelně se musí akceptovat nemalé riziko při realizaci.
S cestou lidí na Mars to vidím podobně jako ty, ale apiori bych ji nevyloučil. Ta rizika takové cesty nejsou snadno kalkulovatelná a to se násobí, uvážíme-li i zpáteční cestu. Ke konci minulého století vypovídala v interview jedna USAmerická geoložka, že by ta rizika cesty na Mars akceptovala, kdyby bylo na Marsu roboticky zřízeno útočiště (základna) vybavené prostředky k pobytu aspoň na jeden marsovský rok. Najdou se odvážní lidé s velkým zápalem pro vědu.
Jupiterovy měsíce jsou další zajímavou destinací, ale zajisté
nejdřív pro roboty.
No a Venuše? Ta je asi nezajímavá z prostého důvodu - její prostředí
vylučuje život v podobných formách jako na Zemi.
Žiješ v zaostalom myslení.
Ľudstvo sa musí niekde "posunúť" mimo Zem.
A čo dokážu tie bakterie niekde na inom telese??

Že život môže vzniknúť hocikde a záleží potom už len na podmienkach do
akej formy sa vyvinie - a nie je k tomu potrebný zásah tvojho Boha.

Má-li ateista nějakou víru, pak je to víra v neomezené možnosti
lidského poznání.
Jak napsal Neruda - Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí. My
bychom vzhůru k nebesům a jsme zde zemí spjatí...!
to sú také prázdne frázy...ľudské poznanie má svoje hranice tak, ako bežec na 100 m sa rovnako môže priblížiť k určitej hranici ľudských možností (dnes je Boltov rekord 9,58 sek)...
Rekordy jsou od toho, aby byly překonány. A překonány dříve nebo
později budou.
Ale na rozdíl od tělesných schopností roste lidské poznání a možnosti
řadou geometrickou.
Už dnešek by byl před sto lety považován za naprosto nemožný. Za
dalších sto, nebo třeba tisíc let bychom ho nepoznali zase my.
Ty hranice vědeckého poznání se neustále posouvají a jak to vypadá
rychlej a rychlej. Kde je limit poznání nelze odhadnout.
Ten příklad běžce, skokana do výšky, do dálky a pod. není dobrým
příkladem, neboť je limitovaný fyzikou člověka. Limity fyzických bytostí
jsou dané fyzikou, poznání není fyzické.
Ty jsi takový tmář - osoba, která vystupuje proti pokroku, která si
nevidí ani na špičku nosu.
