Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

..proste nevieme presne, ako bol Ježiš ukrižovaný - sú teda dve teorie....ak tá prvá, klasická je správna, potom stigmy sú len odrazom a vysvetlením toho, o čom píšem - stigmatizuje Kristus a stigmy sú ako výsada stigmatizovaného od Krista pre jeho hlbokú úctu ku Kristovým bolestným ranám ktoré s ctíme v RKC - ktoré sú obsahom modlitieb v Cirkvi...

kult utrpení a smti, čím víc budeš trpět anebo si odříkat, tím víc tě Bůh bude milovat a tím víc tě v nebi oslaví a odmění...
vzpamatujte se už, vy katolíci...

to nemá nič spoločné s kultom smrti, nerozlišujete, je to vyznamenanie od Krista tomu, kto sú ctí ježišovo utrpenie (a tým aj jeho bolestné rany) - Ježiš zomrel za naše hriechy a vykúpil nás umučením/ukri­žovaním, smrťou a zmrtvýchvstaním­...to proste vy, ateisti nikdy nepochopíte, je to mysterium fidei/tajomstvo viery, bez toho by sa viera/kresťanstvo zrútilo za 24 hodín......

kult urpení a smrti, Bůh přece naše utrpení potřebuje ke spoluvykupitelství Kristovu...
mystérium spasitelských mýtů je všude stejné, to křesťanské má stejné schéma jako ostatní, protože na ně zjevně navazuje, ale kult utrpení a smrti dovedla římská něvěstka k největší dokonalosti...

Boh naše utrpenie nepotrebuje, ale rozhodol sa- a určil to tak, že, ako píše Pavel, "následok hriechu Adama je smrť" pre celú ľudské pokolenie, nikto sa tomu nevyhne - a život a jeho približovanie sa k smrti predpokladá stárnutie, a tým aj chátranie ducha a tela (postupná deštrukcia metabolismu), čo je spojené so signalizáciou nervovej sústavy pre bolesť a utrpenie...áno, i utrpenie je zadosťučinenie za hriech, svojím utrpením sa pričleňujeme ku ku Kristovmu utrpeniu, a tým sa aj očisťujeme (dávame satisfakciu za hriech) - zlato sa čistí v ohni, všetko musíme splatiť do haliera, nič nie je zdarma, okrem drahého vykúpenia Kristom - vykúpenie je jedna vec, satisfakcia za hriech/zlo je iná vec. to prvé máme zdarma, to druhé si musíme odkrútiť, aby sme vstúpili bezúhonní do Kristovej slávy, taký je Boží plán spásy, s tým nenarobíme nič - kto verí, verí, kto nie nie - má slobodu...

prostě kult urpení a smrti...
okecáváním se to nemění...

bez zášti, zaujatosti a Ducha sa to nedá pochopiť, pre ateistu je to príliš komplikované...

nepodouvejte mi žádnou zášť, dobře se to dá pochopit díky znalosti religionistiky, pochopit ale ještě neznamená propadnout takovým bludům jako je uctívaní ostatků mrtvých lidí anebo vyprošování si svatého utrpení od Boha, to jsou následky náboženského fanatismu u psychicky narušených jedinců, jako byl padre Pyjo, který viděl démony a zápasil s nimi...

religionistika nič o tom (o utrpení! nehovorí v zmysle eschatologickom­...utrpenie a bolesť je z z biologického pohľadu na vec vecou vedy, prirodzené utrpenie a bolesť (nie zámerne vyvolané sebapoškodzovaním, a pod.) z kresťanského hľadiska je satisfakcia Bohu za hriech, má teda eschatologický charakter...

sebepoškozování má za účel snížit utrpení. Tedy také je cestou a zoufalou snahou se utrpení vyhnout tím, že napětí odvede přes bolest.

Ano, u lidí je to reakce na pro ně neřešitelnou situaci. Takový předstupeň na cestě k suicidu. To souvisí s mentálním stavem dotyčného.

Znám jednoho, který je vzdělaný a inteligentní, ale ne kreativní a vyskytne-li se problém složitější, tedy mimo zažitou rutinu, tak proadne depresi. Neubližuje si, ale uniká do opojení alkoholem. Tohle je dost často příčina alkoholizmu jak u mužů, tak především u žen.

A to samé znám u lidí kreativních a citivých a rutina je přetěžuje, takže třeba nepijí ale zase mají deprese. Musí se nějak z toho vytrhnout jinak je to ubije.

Neměl jsem na mysli umělecky kreativní, ale prakticky kreativní, zkrátka najít řešení problému, nebo cestu ven z útlaku a ke svobodě.
Například si představit postup řešení problému, rozdělit problém na menší části a začít prakticky řešit a s dílčími problémy zacházet stejně. K tomu patří také volba té optimální, tedy výhodné cesty a kreativní plánování oné cesty.

Já vím, ono se to snadněj řekne, ale podstatně namáhavěj provádí.

Hmmm, jako třeba naplánovat si rodinu, dvě děti, láskyplný vztah, dobrá práce, dům se zahradou, všichni zdraví :-))

Plánování je jedna věc, realizace předsevzetí druhá. Člověk musí být nejen kreativní, ale i objektivně odhadnout své možnosti a schopnosti. Tedy mít i zdravou dávku skromnosti a skepse.

Jak jsem už napsal, stanovit si cíl je snadné, dosažení cíle už může být těžké, nebo i nerealizovatelné.

Původně byla tématem stigmata na dlaních, nebo i na jiných místech těla a končetin znázorněných na Ježíšovi vydlabaném z lipového dřeva a přibitého hřebíčky na prkénkách. Projednávali jsme sebepoškozování z deprese, ze stresu, či ze snahy na sebe upozornit okolí. Existují však i masochisté, kterým přináší bolest sebepoškozováním, či prostým sebemrskačstvím přímo požitek.

Tak to byl opravdu psychouš.

jj, Pio se modlil ke svaté panně, aby mu dala stigmata, ona dlouho nechtěla, ale nakonec ji ukecal...
čili autosugesce...

A proto umírají všechna zvířata i rostliny?

Mnoho lidí trpělo daleko víc než Kristus. Skutečné mučení a ještě bolestnější smrt upálením zažily třeba oběti svaté inkvizice. To bylo také vyznamenání od Krista? Na ně si ale církev ani nevzpomene.

A co takhle selekce lidí přivezených v dobytčáku do Osvětimi - vlevo do baráků, vpravo do "sprch", matka do baráku, její dítě do "sprch". V těch sprchách se křesťansky šetřilo vodou, která byla nahrazena cyklonem B.

Existuje větší zločin, než vyrvat matce její několikaleté dítě a zabít je plynem ?
A hodnej papež pilně gratuloval Hitlerovi k jeho narozeninám, teda kromě těch posledních. Pokud vím, tak nikdo z těchle netvorů v lidské kůži nebyl církví exkomunikován.

Jediné utrpení, které církev uznává je to Kristovo. Maximálně ještě tak některých svatých, ale museli hlásat jen ty správné, katolickou vrchností schválené názory. Je to do očí bijící pokrytectví a výběrová slepota.

A vyžaduje utrpení od svých pobožných.
Svatá Tereza nabádala umírající ve svém hospicu "Bolest je dotykem Ježíše, radujte se a děkujte za ni".

V semdesátých letech kritizovali někteří lékaři v Rakousku, že se z náboženských důvodů v bolesti umírajícím neposkytují opiáty.

Je zajímavé že těch dotyků Ježíše si sama moc užívat nechtěla když se ona sama léčila v moderních západních nemocnicích

to nie je pravda, keby mala k dispozícii opiáty, tak by ich umierajúcim poskytla! (nemala nič!) - ona sa len snažila "zmierniť" (duchovne) utrpenie tým, že hlásala (a to je aj učenie Cirkvi), že utrpenie (keď už človek trpí) je spásonosné, a že ho treba spojiť s Kristovým utrpením (umučením a ukrižovaním) - žiadna glorifikácia utrpenia! - takto to urobila aj jedna moja kolegyňa (inak svetoznáma vo vede) vo vede, ktorá zomrela na rakovinu pankreasu - boli sme priatelia vo viere, bol som s ňou pred smrťou, a tesne pred smrťou mi povedala: vieš, že keby som nemala vieru, a nemodlila pri Kristovom kríži a prosila ho o zmiernenie bolesti, asi by som to nevydržala a reptala proti Bohu?

Keby ich kúpila, tak by ich mala pre svojich chorobných.

přesně tak, miliony, které dostala, místo toho skončily někde ve vatikánské bance...
na co tišit bolest bližních, když je tak krásné trpět pro Krista...

utrpenie ľudí a Krista sa nedá zrovnávať, majú diametrálne iný charakter...Kristus je Boh a napriek tomu dobrovoľne prijal utrpenie a smrť aby nás spasil...utrpenie človeka vyvolané nenávisťou, neláskou k blížnemu si spôsobuje človek sám, a Bohu je odporné...Boh ho však i tak (u nevinného trpiaceho) ak i prirodzené utrpenie (ak je vo viere) "využije" ako zadosťučinenie za svoje hriechy, alebo hriechy iných - iste, je to i pre veriacich "mysterium fidei", a málokto to pochopí (neveriac v neviere nikdy) - dá sa to pochopiť len vo viere v Krista..