Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

to jsou jen pomýlené církevnické dojmy, ostatně je to naopak - kdo nemiluje bližního, ten ať netvrdí, že miluje Boha...
a rituály jsou jen rituály, dědictví pravěku a starověku, ta vaše eucharistie - pojídání boha - se praktikuje od pravěku, kde to začalo pojídáním totemového zvířete - božstva, ale funkci to má dodnes úplně stejnou - dostat do sebe kousek boha jakoby se božství dalo strávit žaludkem...

... konec konců to projde střevy a skončí v latríně.

tak...

A co bys tedy navrhoval ty k utužení a prohloubení víry?

K utužení a prohloubení víry by stačila krátká exkurze do pekla, očistce či jiných křesťany předpokládaných kárných zařízení... (viz Záhořovo lože od Erbena).
Pokud by ovšem něco takového existovalo...

Nee vážně, ono se lehko kritizuje jak blbě to dělají druzí a sám nemít žádné řešení.

To nebylo vždycky tak že člověk si žil v pohodlí se spoustou sociálních výhod. O přežití se musel usilovně snažit a to společně se svými bližními, museli společně pracovat, společně řešit problémy a jeden druhého podržet aby rod přežil. A to že jsme přežili do dnešních dnů ukazuje v dobrou životaschopnost systému

Já bych takovou větší soudržnost, upřímnost a neformálnost víry viděl spíš u nekatolických církví. Na druhé straně jsou to spíš menší a regionální komunity.
Katolická církev vsadila na vnější okázalost, nádheru a pompéznost chrámů i obřadů, zachovávání neměnných tradic a dogmat, které pro mnohé zřejmě představují jakousi pomyslnou jistotu v neustále se měnícím světě. Proto si zachovala dodnes určitý, byť klesající vliv.

Myslím společenství obecně. Dnes lidi sjednocují třeba katastrofy, nebo nějaké ohrožení. Pak se dokáží (nebo nedokáží ) spojit. Ale jinak kope každý sám za sebe víceméně, hádá se o prkotiny. Aby ale kdysi kolektiv přežil, musel být jednotný. Vzpomeňme si na Svatoplukovy pruty, a celkově i Velkomoravská říše se brzy rozpadla pro nejednotnost následovníků. Nedokázai se domluvit. Stejně tak prohrály stavy na Bílé hoře, nedomluvili se a každý kopal za své zájmy.

Dnes lidi sjednocují třeba katastrofy, nebo nějaké ohrožení.
Pozor, tihle obětaví pomocníci nereprezentují průměrného občana. To jsou lidé, kteří došli poznání, že nám nikdo ani s hůry a ani zdola nepomůže a že budeme mít jen to, co si vlastními rukami uděláme a postavíme. To je věcí empatie s postiženými.

Však ano, přesně o tom to je. Tohle uči Ježíš Kristus. Pomáhejte si navzájem.

Tohle učí každý moudrý člověk a ne jen pohádková fiugura KC náboženské ideologie.

Ano, jenže ne všude to dojde do praktické fáze jako třeba u nás v křesťanské Evropě. My si pomáháme navzájem opravdu hodně a troufnu si říct (na základě to co jsem viděla) více než v Číně nebo v Singapuru. Prostě někde to je vpečetěné do lidí víc a někde méně.

To jako, že si pčed KC indoktrinací Ježíškem a dalšími výtečníky lidé nepomáhali?

Lidé jsou tím, k čemu se za posledních sto tisíc let vyvinuli a to empatií a soudržností.

Pomáhali, Ježíš to ale jasně vyslovil. Dal to jako imperativ

Miluj svého bližního, jako sebe samého. Tohle "učení", zvoní umíráčkem civilizované Evropě.

Možná ano, možná ne. Možná se dokážeme semknout. Jinde bližního nemilují, i proto nejsou tak silní. Obchodně možná ano, ovšem mají jiné slabosti.

Možná jo. Nakvartýruje se sem muslim, který do národního důchodu nepřispěl ani korunu a - tady mě máte a živte mě. Potom podle zákona o slučování rodin, sem za ním přivandrují jeho čtyři ženy a dvacet dětí, a živte nás. Jeden ajatoláh veřejně prohlásil: Evropu dobudeme, přes dělohy našich žen. A objevené sklady zbraní v Berlíně a v Paříži, nebo v Řecku zabavená loď s humanitární pomocí imigrantům, která měla náklad 5000 brokovnic a 500.000 nábojů, taky o něčem svědčí. (http://tinyurl.com/o996bmo) Místo milování těch nemakačenků zavést: Chcete tady být? Beze všeho. Vyhrabte si nory, a žerte kořínky. A do tří dnů, tu nebude ani jedna ušmouraná noha, nebo dojde ke konfliktu. A čím později k tomu konfliktu dojde, tím bude krvavější. Problémy je třeba řešit ihned, ne až budou vyzbrojeni a připraveni vyhrát.

Tohle se nás moc netýká. Tyto věci musí řešit státy s následky jejích koloniální politiky a velkým množstvím legálních přistěhovalců.

My máme zkušenosti s vystěhováním milionu Němců :-) To byla mimořádná konstelace, i s požehnáním spojenců po válce. Myslím že dnes není možné vystěhovat miliony legálních přistěhovalců v Německu či Francii v čtvrté či páté generaci, nebo tam ještě déle žijící. Problém měla i Anglie s Poláky, možná proto se i odtrhla od EU, aby tyto věci mohla řídit. A tam nešlo o muslimy, tam se nahrnuly miliony z východní evropy.

S tímhle se Koleníku nedá souhlasit, absolutně ne. Takovéhle věci nepiš.
Evropa nepotřebuje magoraa, jakým A.H. bezesporu byl. Evropa a celý svět potřebuje rozumné a pracovité lidi na administrativní místa států a společenství a ne idealisty, lenochy a měkýše.

Jiné řešení nejspíš neexistuje. Nad bezohlednou bandou, ohleduplní lidé nezvítězí. Musí být bezohlednější.

Európa potrebuje k tomu, čo píšete hlavne mravne zdatných ľudí...

"Mravnost nade vše" byl bojový pokřik skupinky starých panen, když šily "oděv" na sošku Venuše a nohavice na nohy stolu a židlíí. I ten pojem "mravnost" se dá zneužít na prosazování nějaké podivné ideologie, viz rozhořčení "mravně zdatných" proti dětmi nakreslené duze nalepené do okna školky.

Evropa potřebuje rozumné lidi, tedy ne nějakou ideologií zdeformované podivíny a agenty rádoby světové mocnosti s centrálou ve Vatikánu.

Teď je v tom cenru "morálky" nějaký skandál a šest zatčených podvodníků.
zdroj - ne z Novinek :
https://www.berliner-zeitung.de/news/skandal-im-vatikan-papst-entmachtet-staatssekretariat-li.116921

Jde o nějaké neprůhledné spekulace a kšeftování s nemovitostmi v Londýně.

Pořád platí: Nad bezohledným jedincem, ohleduplný jedinec nezvítězí. Musí být bezohlednější. A chtít po bezohledných nájezdnících, aby byli mravně zdatní, to nejde nazvat ani naivitou.

Odsun nebyl s požehnáním spojenců, ale bylo to rozhodnutí spojenců.

ano, přesněji řečeno čtyř Vítězných mocností. Německá otázka se řešila nejvíc na konferenci v Postupimi

odsun vnímám coby vyústění válečných frustrací ,nelze také zapomenout že ti odsunutí byli horliví vítači A.H. při vpádu do naší země

Vážně si myslíš, že k nám se necpou? Tak o tom si nech jenom zdát.

Neradila jsi Hitlerovi?

Mezi vrozeným soucitem a poskytování pomoci lidem v nouzi a nařízenou pomocí je rozdíl. V jedněch lidech je to součástí jejich osobnosti a pochopitelně i výsledkem vychování v odpovídajícím prostředí a v jiných tonení a ty nutí býti dobrým jen strach z hrozícího pekla.
To je ratko obsahem křesťanské ideologie vycházející z přesvědčení, že lidé nejsou ničím jiným, než lidskou řečí mluvícím dvounohým dobytkem, který lze donutit ke vhodnému chování jen trestajícím bičem a odměňujícím cukrem.

Uznávám že to někde může být nucení k dobrému. A to co je vynuceno není pravé. Ale furt i to vynucené umožní soužití. Kdyby se lidé mezi sebu pořád bili a okrádali, společnost by strádala a rozpadla by se. Takhle i ti co by se normálně bili a okrádali, musí šlapat brázdu (víceméně ale někdy ne a pak josu od toho zákony aby jim to sdělili)

Správně, od toho (tresty za zlé činy) jsou občanské zákony, exekutiva a justice. Ale podstatná je také převýchova delikventa a pro recidivisty uzavřený ústav. Principielně by mělo platit "třikrát a dost", pochopitelně ne pro zločiny, kdy dojde někdo k újmě na zdraví.

a náboženství složilo vždy mimo jiné tomu, aby se ten trpící nebouřil, ale pokorně snášel příkoří, nadvládu šlechty světské i církevní, a sloužil "elitám" co nejlépe...

...to predsa nie je pravda, náboženstvá nemajú záujem na utrpení, ani Biblia neforsíruje utrpenie, naopak, máme všetko robiť proti utrpeniu...- ale ono je zákonité z x-dôvodov, predovšetkým je to skrze stárnutie doprevádzané znižovaním funkčnosti tela (jeho orgánov), ktoré vedie smrti ako následku za hriech, a tak smrť je univerzálna pre všetko živé, nedá sa jej vyhnúť, je to univerzálny zákon tohto sveta...Biblia (kresťanská viera) je však v jednom výnimočná, toto prirodzené (i neprirodzené/ná­silné) utrpenie nezatracuje, ale skrze Božie zjavenie zjavuje ako spásonosné, ak ho človek prežíva vo viere v Boha a v pokore (pozn.: kresťan sa svojím utrpením začleňuje do spásonosného Kristovho utrpenia - čiže kresťan, ak trpí, trpí spolu s Kristom...

je to pravda, nastudujte si úlohu náboženství ve státě, ale pokud možno od nezávislých religionistů, sociologů, psycholgů, ne od nábožných dogmatiků, to je pak zákruta za zákrutou a lež za lří, místo objektivní analýzy...

my sa držíme evanjelia, a to neglorifikuje utrpenie, naopak tvrdí, že Boh nás nestvoril pre utrpenie ale pre lásku, utrpenie je však prirodzené v rámci života, vo viere, nádeji a láske je spásonosné (i u nevyliečiteľne chorých) - preto, ako momentálne čítam, jeden 37 ročný, nevyliečiteľne chorý Čech podstúpil eutanáziu vo Švajčiarsku, čo je naprosté nepochopenie utrpenia, jeho prirodzeného prijatia, je to proti Bohu, proti daru života - Boh dal život, a len on ho môže zobrať/ukončiť­...kresťan nikdy nepodstúpi eutanáziu a prirodzenosť smrti uznávajú aj neveriaci - dnes má medicína účinné prostriedky pre radikálne zmenšenie utrpenia zomierajúceho...

Je visitore válka ...je to proti Bohu, proti daru života ?

Tak proč existují války, ve kterých se vzájemně zabíjejí lidé, kteří si nic zlého neučinili? Proš světí KC polní kuráti zbraně a připravují vojáky na přicházející smrt?

Zajímalo by mne, jak hodnotíš román Na západní frontě klid od Remarque.

Přesně tak, indoktrinovaná pokora a poníženost, klekání před vrchností, líbání rukou a nohou ...
Ta baba, co razila průpovídky typu "bolest je obohacení, mějte radost z bolest", dostala za co? Kým byla navrhnuta a kdo jí tu nobelovu cenu řidělil je snad jasní. Chudák Nobel by se musel v hrobě obracet zlostí, neboť tu finanční částku určil pro lidi, kteří udělali pro lidstvo významný čin a ne pro sadistickou analfabetku.

no přesvatou římskou církví, za to jak milovala utrpení, které se podílí na utrpení Kristově a je tak krásné...

rímska cirkev nemiluje utrpenie, ale vie ho prijať, ako prirodzená súčasť života - ak trpíme, tak nech trpíme spolu s Kristom, svoje utrpenia a bolesti začleňujeme do Kristovho utrpenia a bolesti, a tak sa stáva očisťujúce a spásonosné, píše ap. Pavel...

rímska cirkev nemiluje utrpenie, ale vie ho prijať ???
Spíš to utrpení dovede šířit.

ne, ne, nezavádzajte, o utrpení a jeho prirodzenosti (mnoho príčin) a význame tu bolo už hodne napísané a vysvetlené...niet človeka, ktorý by netrpel, a tie utrpenia sú niekdy strašné, na hrane znesiteľnosti, mnohí ich odmietajú a podstupujú eutanáziu (je obrovský tlak profánnej verejnosti, hlavne zo strany neveriacich o legislatívne uzákonenie eutanázie) a sebevraždy, resp.v utrpení preklínajú seba a iných...kresťanská viera učí a vysvetľuje, ako prekonávať utrpenie, a čo v konečnom dôsledku znamená, keď ho prijímame vo viere...

To vidím jinak, visitore.

Křesťanství pěstuje ve svých ovečkách permanentní pocit viny, tedy hříchu a nabádá své ovečky provozovat ony "očistné" církevní úkony, které jsou údajně nezbytné pro nakukaný život po smrti. Je zřetelné jaký zhoubný a morbidní vliv na myšlení a na psychiku některých pobožných tahle indoktrinace způsobuje.

Co a jak křesťanství "učí" předvedla ona křesťanská matka Tereza. Ve své středověké pomatenosti si možná představovala, že hodně utrpení a bolesti za života, na vlastní kůži, povýší umrlého do nějaké vyšší andělské šarže ve vysněném nebíčku. Tím že tuhle sadistku povýšila KC na svatou, hovoří o zvrácenosti systému.

Co se týče dobrovolného zakončení svého života, tak tohle je věc jen a jen dotyčného a žádný rádoby moralista nemá právo toto negativně hodnotit. Člověk, který o suicidu uvažuje, potřebuje psychologa a ne sutanáše.

o Matke Tereze opakujete svoju,sorry, lživú mantru, bolo vysvetlené, že je to inak...Matka Tereza učila ako utrpenie, ktoré sa stalo reálnym, prijať vo viere v Krista - naše utrpenia a bolesti včleňujeme do utrpenia Krista...zdôraz­ňovala: ak trpíš, a už sa nevieš tomu vyhnúť (z prirodzenosti/sta­roby, choroby, príkorí od iných, a pod.), spoj svoje utrpenie s utrpením Krista...už som spomínal, - mal som kolegyňu, vynikajúcu a svetoznámu vedeckú pracovníčku, ktorá pol roka zomierala na nádor pankreasu - často som chodil do jej pracovne, debatovali sme aj o bolesti a utrpení...mala nad pracovným stolom Kristov kríž, a na moju otázku "či a ako to bolí" odpovedala: - strašne, ale pozriem na ten kríž, pomáha mi prekonať aj toto utrpenie a bolesť...o to išlo Matke Tereze, o tom je aj viera Cirkvi...

A pěkně se mu práší od pera.

K utužení a prohloubení víry by stačila krátká exkurze do pekla, očistce či jiných křesťany předpokládaných kárných zařízení...

• to by už nebola viera, ale dôkaz...Boh chce od nás vieru (len viera spasí), nedáva nám priame dôkazy, experimentálne dokázateľné, dáva nám len nepriame dôkazy, ktoré majú svoju relevanciu rozumovým vnímaním...

nechce, nespasí
největší je láska - miluj Boha, miluj nližního, vieru chce církevní instituce papalášů...

podľa ap. Pavla spasí len viera (a skutky lásky vykonané skrze vieru)....

podle Pavla je láska největší, podle vás a podle falešných proroků je největší víra, ale budete to okecávat, jako nevědec...

selektujete si, - prvá je viera, a len tá je spásonosná - a len skrze vieru je láska a skutky lásky.. skutočná láska (agapé) bez viery neexistuje...

iste, aj podľa ap. Pavla - ale kým sme na tomto svete, sú tri neoddeliteľné: viera, nádej a láska...kým sme v tomto svete, viera neexistuje bez lásky, láska neexistuje bez viery, viera nie je možná bez nádeje, a ani láska nie je možná bez nádeje...viera a nádej v nebi už nebudú existovať, pominú...ostane len láska...

Ano, člověk po smrti už v nic nedoufá, ztratil veškerou naději. Je lhostejný a trpně příjme vše, co s ním živí dělají.
Realitou je, že pro KC zemřelé zbyde jen láska (asi agapa) k plísním, hnilobě a k červům.

Smrt je visitore prostý konec biologické existence, jedno jestli jde o slepicí sezobnutou mouchu, nebo člověka.

Jenže tohle je zas jen „jeden pán povídal“…

lžete, láska samozřejmě existuje i bez náboženské víry, tečka
a to taky tvrdil ten Ježíš, jenže církevníci a fanatici musí mít náboženskou víru nade vše, pak jsou schopni soudit a vraždit lidi pro jiný názor nebo jinou víru, vidíme to celé dějiny křesťanství...

nepíšte, že lžu, nemám to rád, ja to nerobím!

tak se omlouvám, pokud tedy nelžete, tak neznáte nebo nechápete Pavla - i ten psal, že "největší je láska", a žádné ale avšak nebo k tomu nedodal, horší je to s jeho neautentickými listy a redakcemi, ty už byly v zájmu církve a věrouky...
a Ježíš (i přes církevní redakce se nám to tam dochovalo) redukoval přikázání na dvě - miluj Boha a miluj bližního, což je v podstatě věci jediné, protože kdo nemiluje bližní, ten nemiluje Boha...
víra může být jakákoliv nebo ani být nemusí, pokud člověk žije v lásce k ostatním tvorům...

může existovat víra v pravdu (že existuje pravda) také může existovat víra v lásku (že existuje láska bez podmínek)

Pravda zajisté existuje v idealizované podobě. Ve skutečnosti je pravdou jen tvrzení o něčem, o čem lidi nepochybují. Příklad je třeba tvrzení o posmrtném životě. Pro ty, kteří tomu věří je pravdivé, pro ostatní je lživé.

No a ta láska nebeská ... ta má zpravidla jen krátké trvání, viz statistika o rozvodovosti manželství. Nic není v přírodě na věky, ani hory, ani Země, nebo ideologie. Vše existuje jen dočasně, ovšem z pozice "jepičí" délky života člověka může lecos vypadat jako věčné.

láska ke svým dětem, například, je asi celoživotní, i když asi jak u koho...

jak u koho, ale Bůh by to měl dělat dobře :-)))

Láska tvvá tak dlouho, dokud je opětována. Je to prostý proces.

láska (agapé) je trvalá (evanjeliová) charisma, inak to nie je láska, resp. dočasná fingovaná láska, prípadne jedna z tých troch uvedených "lások", či spíš dočasných zaľúbení..

To "evanjeliová" je tam navíc. Bez toho to platí úplně stejně. Ta definice je zmanipulovaná, aby víra vypadala jako nutná podmínka, i když jí ve skutečnosti není.

aj zo životnej skúsenosti vieme, že existujú tieto 4 aspekty/varianty lásky:
agapé/caritas - láska starostlivá (pečující/sta­rostlivá/neziš­tná, vždy ochotná, všeobjímajúcí, obetujúca sa (v prípade potreby) aj na život a na smrť,
storgé - citová láska bez aspektu sexuality (napr. súrodenecká láska),
filia - priateľská láska,
eros - sexuálna láska,

• ako taká len agapé/caritas láska je spásonosná - pochopiteľne všetky 4 varianty lásky tvoria v mravnej usporiadanosti v živote jeden celok, a v takejto mravnej usporiadanosti takáto láska je o to viac spásonosná...

Je to v nějakém rozporu s tím, co jsem napsal?

bez katolické víry to přece není opravdová láska

Takže kdyby děti neopětovaly tvoji lásku, přestaneš je mít rád?

Určitě by se můj vztah k nim měnil a změnil.
Rozlišuji ratko fáze a změny v tomto směru a na odiv demonstrovaná nesmrtelná láska je jen věchýtkem suché slámy, stačí jiskřička a zbyde jen popel.

Jak myslíš, věřím že existuje i taková láska, která neshoří na popel. A vůbec nepotřebuje být demonstrovaná, jen je. potichu.

aká je láska agapé - tichá, nenápadná, láskavá, sebaobetavá, nerobí si reklamu, pokorná, nikto si ju nevšimne - len vtedy, keď to sam uzná za vhodné - keď sa sám ukáže jej výsledok....

... a víru k tomu nepotřebuje.

láska k dieťaťu nemôžu ohroziť žiadne okolnosti - ak dieťa neopätuje rodičovskú lásku, dokonca sa v hneve, zášti čo dokonca v nenávisti (z rôznych príčin, možno niekedy "oprávnene" - ale kde j pravda?, čo je spravodlivé? čo predchádzalo odporu/averzie detí k rodičom?) postaví proti rodičom, rodičovská láska môže byť síce i ťažko zranená, frustrovaná, ale nemôže nikdy vyprchať - rodičovská láska je v rámci lásky agapé/caritas, má byť trvalá, neohrozená okolnosťami...

Pokud rodič dítě zapudí (zavře si srdce) měl by opravdu popřemýšlet, zda není nějaká chyba v něm. Nejen v dítěti, které je "pokažené a nezaslouží si pozornost".

sú 4 druhy lásky - láska agapé/gr./cari­tas/lat. (o ktorej hovorí Kristus - nelimitovaná obetavá až na smrť láska k Bohu a blížnemu) neexistuje bez viery...3 z týchto lások (eros, storgé, filia) existuje aj bez viery v Boha....

Jenže i ta „nelimitovaná obetavá až na smrť láska k blížnemu“ existuje samozřejmě i bez náboženské víry. Aby tuhle pravdu znehodnotili, dali vám bibličtí svatí do její definice navíc „k Bohu“. A vy teď vykládáte důvěřivým prosťáčkům, že bez toho to nejde…

agapé/caritas predpokladá vieru v Boha, celý NZ je lde facto en o tom...

To je to, co mám na mysli. Ta nalejvárna o tom, že bez víry to nejde. Ano, to je přesně ten šampón na mozek.

agapé je aj o tom (láska na smrť) : kto obetuje aj život za svojho blížneho, je mojím priateľom,...rozdaj všetko núdznym, čo máš a poď za mnou! - kto to dnes urobí?

Aby to mělo jako argument nějakou váhu, musela by to dělat většina věřících. Což teda nepozoruju.

...preto hovorím, že sa viera stráca, resp. liberalizuje.­..agapé je dnes ako šafranu....

třeba chlápek, co skočí do vody pro topící se cizí dítě, aniž by byl zbožným katolíkem, to berete anebo jen pokud je katolíkem?

áno, agapé sa vyskytuje ako šafranu u veriacich (i u neveriacich - kto je vlastne dnes absolútne neveriacim? existuje taký?)...agapé nie je len o jednom dvoch aktoch obetavej lásky, ale má to byť trvalá charisma, len taká je milá Bohu....

má to byť trvalá charisma, len taká je milá Bohu....

To tvrdí především ovčáci před stříháním ovcí.

no vida, vyskytuje se, víra v tom nehraje vždycky roli...

To jsou extrémní a ve své podstatě nesmyslná přirovnání.

Pro cizí dítě skákat do vody bude jen člověk věřící, že to dítě zachrání a sám pohopitelně zústane bez újmy. To není obětí vlastního života pro záchranu jiného života. Pochopitelně může nastat i případ, že zachránce při tom pokusu o záchranu zahyne, ale ne proto, že se dopředu nesmysně obětoval, ale proto, že si nebyl vědom nebezpečí nezdaru akce, a nebo že přecenil své síly a schopnosti. Katolík - nekatolík.

obětoval byste život pro heretika? pro ateistu? pro pomlouvače KC? pro vašeho psa?

to neviem, podľa svojich možností a situácie, bola by to iste tvrdá skúška charakteru a lásky, a nie som si istý - do absolútneho rizika (takmer istej smrti oboch) by som asi nešiel (napr. niekto sa v strede rozbúrenej rieky topí, a ja neviem-/resp viem slabo plávať, ...ale ako obetu (napr. "výmenu") života ("život za život" - buď ty alebo ja, možno áno, neviem (podľa toho, o čo by išlo) ...ale pre psa isto nie!

souhlas!

Takže ona "láska" k bohu, doktrínovaná a neustále cvičená náboženskými rituály je vlastně cílem oné náboženské ideologie. Proto také ono pobožštění kazatele Ježíše. A není požadovaná jen od křesťanů, ale i od muslimů.
Už jsem to jednou zmínil, tu teatrálně dávanou agápu na odiv jednoho muslima (v TV interview) - "miluji proroka víc, než svého otce, bratry a své syny". Pochopitelně to byl překlad do jedné Evropštiny, ale tvářil se při tom výlevu svého srdce jako Jack Rozparovač.

ne, to není pravda, v NZ je sice učení o bezpodmínečné lásce, ale redakcemi je upraveno na podmínečnou...

já věřím na bezpodmínečnou, jínak to prostě není možné

přesně tak, je divné, že to zkušený starší člověk (dokonce vědec) nechápe...

existuje i bez víry, vy nemilujete svou ženu, své děti? kdyby jste byl ateista, tak je nemilujete?
jinověrci či nevěřící nejsou lásky schopni? jste si jistý svým rozumem?

Podle Ondiho žije šťastně a spokojeně ten, který jedná spravedlivě, který podá ruku lidem v nouzi.

Ano, taky to tak vidím.

já taky, bez rituálů a dogmat, které by te měly podmiňovat...

..ale je aj napísané, že "spravodlivý žije z viery":-)

iste, ale kto žije spravodlivo a podá ruku núdznym?

jasně, bez katolické víry láska neplatí a skutky lásky nejsou skutky lásky doopravdy, anebo se špatnou vírou, třeba budhismem to je láska jen jako, že? takové demagogie jsou schopní jen náboženští fanatici...

to netvrdím, to tvrdíte vy...katolícka viera je evanjeliová a učí o láske, hlavne agapé... iná vec je, do akej miery ju veriaci (katolík, nekatolík), ale i ateista) praktizuje...ne­praktizuje, agapé sa takmer úplne vytráca zo života - a je to práve tá láska, o ktorej hovorí Ježiš, - ako o spásonosnej láske: στοργή, ερως, φιλια ako také nás nespasí (i keď sú potrebné pre život, súčasť života), spasí nás len αγαπη:-)

Jaký pán, takový krám, visitore.
My jsme zažili požadovanou agápé k božskému Leninovi, Stalinovi, Gottwaldovi ... a nacvičené jásání k výročí VŘSR.

:-) to nebolo agapé, to bola indoktrinácia hlúposťou a slepým obdivom mnohých...

jaké víry?

Víry v Boha, tedy pokud věříme že patříme Bohu, že jsme Jeho.

k tomu každý nepotřebuje pravěké rituály a dogmata na úrovni pozdní doby kamenné...
a už vůbec nějaké šamany v hábitech s křížkama, co občas prcají děti, když už němají na faře služku...

KOukni někdy na rituály jiných náboženství, třeba buddhistů, hinduistů... jestli tedy vypadají moderněji :-))

všechny mají stejnou podstatu, křesťanství není žádnou vyjímkou...

A? taky do nich tak útočíš a děláš z nich pitomce že jejích rituály jsou naprd?

ne, klidně si dělej rituály do sytosti, neútočím, jen diskutuji, a s laskavým dovolením říkám, co si myslím, že to někoho sere, není moje vina...

A jinak jsi absolutně odporný se svými argumenty. to jako kdybys argumentoval proti učitelům jací jsou to hnusáci, protože se zjistilo že nějaký učitel zneužil svého postavení... a prostě to valil na učitele hlava nehlava padni komu padni, všichni učitelé jsou pak pederasti.

tvůj problém, od "svatých" se čeká víc než od světských učitelů...
mě je odporné vymývání mozků, které svatá církev římská vždy praktikovala a po ní i všechny ostatní...
to už je podstatou křesťanství, ale taky mnoha jiných náboženství, ne-li každého, bohužel, chudák Bůh, co si musí vytrpět...

No a ty stojíš nad nimi všemi a blahosklonně shlížíš na ty pitomce.

polib mi šos...

viera v Boha/Krista sa praktizuje skrze rituály zamerané na Boha (v rituáloch sú vpečatené znaky (napr. vo forme sviatostí, svätenín), prostredníctvom ktorých sa "dotýkame" Boha, sme s ním v intímnom kontakte) - pasívne, bez rituálov, i.e. bez akéhokoľvek pohybu, aktivity (telesnej i duchovnej/men­tálnej) nemôžem veriť v Boha...

ano, víra v Krista jsou rituály a instituce s dogmaty, narozdíl od učení Ježíše, že z lásky plyne vše ostatní, veškerý zákon...

víra v Ježíšovo učení je víra, že láska je podstatou všeho, a od ní se odvíjí všechny duchovní, božské či jiné zákony mezilidské...
rituály jsou slouhové institucí...

Tady mě napadá pouze jediné:
Lékař: Vyskytuje se vaší rodině nějaká duševní porucha?
Pacient: Ne, my jsme všichni ateisti.

úzkoprsé...je dokázané, že duševné poruchy sú hlavne v ateistickom prostredí, resp. tam, kde došlo k strate viery v Boha....

tak to je lež, dušební poruchou zvanou posedlost ďáblem trpí výhradně katolíci! oni si ji umí vypěstovat, ateista to nemá zapotebí...

duševná porucha a posadnutie diablom sú dve rôzne veci...

ďábel neexistuje, jen ve vašich hlavách, takže nejsou to dvě různé věci...

hovorí sa, že ďábel má toho, kto tvrdí, že neexistuje:-)

Hovorí - jedna paní povídala, že jo?

Ďábel pochopitelně existuje a straší jen v hlavičkách pobožných lidiček.
Rovněž existují UFOuni šlapající obrazce v obilí také jen v hlavičkách určitých lidiček. Jednou se snažili v takovém obilném obrazci dokázat jaderný pohlon UFA cvrlikáním geigerového přístroje. K popukání směšné.
Také existují lidičkové tvrdící, že byli v dřívějím životě Cézarem, nebo Kleopatrou.

Co s takovými lidmi? Gumové cely? Ne, pokud neohrožují sebe a své okolí.

aj z exorcistických procesov RKC je jasné, že diabol existuje...pri vymítání posadnutý je schopný neskutočných mentálnych/in­telektuálnych a telesných výkonov, ktoré sú mimo reálnych možností ľudského tela...- to je hlavná známka posadnutosti....

Například ďáblem posednutý dokáže pohledem zapálit postel a nebo svěcenou vodou nepromáčené prostěradlo. Je to fakt, viděl jsem to v hollywoodských filmech. Škoda že nemůže pohledem nakopnout inkvisitory a exorcisty a jednotlivě jim trhat chlupy z nosu a z uší. Osobně bych poslal exorcisty do Bohnic na vyšetření s doporučením jim dávat k pití jen dvakrát svěcenou vodu.

Před pár lety musela administrativa USA vydat prohláčení adresované lidu, že zombie, živé mrtvoly, jsou jen filmové příšerky a ne reálné nebezpečí. Pokud vím tak se dodnes vyskytují v poblouzněných šešulkách lidí na Balkáně a v Karpatech upíři a vlkodlaci. Srdce takové živé mrtvoly musí být zapíchnuto špalkem z břízy.

To je fakt strašné, že takovým blábolům někdo věří. A není záhodno brát takévé věřící podivíny na lehkou váhu.

To tvrdím pořád: Kdo uvěří blbostem, začne se chovat jako blb. Bohužel na blbost není léku.

je jedno čo ste/sme videli vo filmoch, ale je fakt, že to posadnutý dokáže - i napr. preskočiť plot o výške 3 m, hovoriť jazykmi, ktoré nikdy nepočul, a nikdy sa neučil, zdvihnúť bremená aj o váhe 200 kg, vyliezť na strom ako opica, vydávať hromové neľudské zvuky, a pod:-)

posadnutý dokáže - i napr. preskočiť plot o výške 3 m

Asi s boží pomocí , to je možné všecko, důkazy netřeba, nutno je věřit, věřit věřit.

Byl to skok o tyči, nebo z místa, bez rozběhu? Snad ne dokonce jen na jedné noze.
Zdvihání břemen o 200kg je naprosto běžná věc, soutěží se v tom. Nelidské zvuky a skřehorání v nepozemském jazyce předvede každej, když se praští do brňavky.

Já vím visitore, že se přesvědčivě říká, že víra hory přenáší, ale prakticky to dokázané nebylo.

bez tyče a akejkoľvek pomôcky...je to dokázané, takéto divy (+ dvíhanie obrovských bremien) obili dvaja nemeckí chlapci /niekedy v minulom storočí), ktorých výkony (pri posadnutosti) sú zdokumentované..

Z čarodějnických procesů ŘKC, je taky jasné, že čarodějnice existují. Jak dlouho se hodláš takovými primitivními logickými klamy ztrapňovat a dávat všanc svoji vědeckou erudici?

z čarodejníckych procesov je jasné, že čarodejnice neexistovali a neexistujú...to si priali len tí samozvaní sudcovia hlavne v protestantskom prostredí Nemecka a Švajčiarska - v RKC žiadne čarodejnícke procesy neboli), ktorí sa potrebovali dostať k majetkom čarodejníc...

Z historie procesů s čarodějnicemi
K prvním inkvizičním procesům s čarodějnicemi došlo v Německu po roce 1230 a byl za ně zodpovědný inkvizitor Konrád z Marburku. Roku 1231 kodifikoval římskoněmecký císař Friedrich II. Sicilský ve svém zákoníku zvaném Statuta z Melfi za zločin čarodějnictví trest smrti upálením. Papež Jan XXII. vydal v roce 1326 bulu Super illius specula, v níž bylo čarodějnictví dáno do přímé souvislosti s kacířstvím a papežští inkvizitoři dostali oprávnění pronásledovat i kouzelníky a čarodějnice;[6] zatvrzelí jedinci měli být mučeni, dokud se nedoznají.[7][8] Vzhledem ke zformování pohledu na čarodějnictví jako na zločinný stav se čarodějnictví stalo smíšeným trestem (církevně-světským), čarodějnictvím se proto zabývaly i světské soudy a panovnické zákoníky. Ke skutečně masovému a celoevropskému pronásledování však došlo až na sklonku středověku, zejména koncem 15. století.

Dne 5. prosince 1484 svou bulou „Summis desiderantes affectibus“ podpořil papež Inocenc VIII. úsilí dominikánů Heinricha Kramera a Jakoba Sprengera, kteří pronásledovali čarodějnice v severním Německu. Ti pak v roce 1486 poprvé vydali knihu Malleus maleficarum (česky Kladivo na čarodějnice). Podle Kladiva pocházela moc čarodějnice ze soulože s mužským démonem, jímž byl incubus; čaroděje s ženským démonem, jíž byla succubus; čarodějnice byly autory Kladiva na čarodějnice považovány za pozemské zástupce knížete zla.

Visitore, nemáš tedy pravdu. Procesy s tzv. čarodějnicemi iniciovala a organizovala především katolická církev. V našich zemích pak jen katolická církev a její nástroj - inkvizice. Viz třeba působení Bobliga z Edelstadtu na Šumpersku. Že se později přidaly i některé jiné církve, např. protestanti, to na věci nic nemění.

Severní a střední Německo inklinovalo svým naturelem k "pronásledování" odsuzování nepohodlných osob. Mysím že to vůbec nesouviselo s katolictvím jako spíše s místní tradicí. Taky se tam ujalo luteránství.

Je to životní styl (jen můj názor) kdy silnější vyhrává a lidé jsou k sobě jako vlci. Křesťanství může postupovat směrem k baltu, ale povahu lidí nezmění ani za 100 let a ani za 200. Jak zacítí moc, a možnost něco ukořistit tak to udělají. To byl i případ Bolbiga ze Šumperska. To byl chamtivec a vykuk, co chtěl lehce přijít k majetku. Působil jako právník ve Slezku. Nemyslím že to mělo neco do činění s katolickíou církví, spíše se jí zaštitoval a zneužíval ji.

Dívám se právě že to byl rakušák, ale všude se najdou chamtivci co se ničeho neštítí a zaprodají pro mrzký peníz i vlasntí matku.

Před začátkem 16. století - a z té doby je uvedená ukázka - tam byli pouze katolíci. Procesy iniciovali jmenovaní papeži.