,
Přeji ti tu radost z tůry na Mont Blanc. Já na takové tůry nikdy sílu neměl. Na vojně nás sice proháněli, tehdá to šlo, byli jsme mladí.
Co se týče slova "víra", tak s ním mám problém. Pochopitelně se
dostávám celý život do situací, kdy je nutné se rozhodnout pro jednu z
vícero možných cest, no a to je spojeno s vírou, že jsem volil správně a
že na ten vytýčený úkol mám sílu a schopnosti. No a tu samou víru ve
správný odhad schopností a síly mých kolegů jsem potřeboval při dělbě
úkolů. Pochopitelně to nevyšlo pokaždé na 100%, ale vytýčený cíl byl
vždy dosáhnut, někdy s malým skluzem a někdy s většími náklady.
No a když si mne manželka brala, tak musela též věřit, že budu dobrým
manželem ... a vice versa. V tomto smyslu je víra nutná. Tu víru můžeme
nazvat i optimismem, nebo optimistickým očekáváním.
Slovo víra je univerzálním očekáváním jinak ne 100% zaručených příštích událostí. Proto jsem na rozpacích označovat pobožné zkráceně věřícími, když neuvedu v co vlastně věří, tedy co je předmětem jejich věření. Moje kočka je také věřící, tedy věří že jí neublížím a věří že když si vyžádá potravu, tak ji také dostane. Podobně jsou i pejskové věřícími.
Pakliže ty to slovo víra nespojuješ s náboženstvím, tak bys to měla nějak dát najevo. Když jdeš do hor, je logicky potřebné věřit v předpověď příznivého počasí a věřit ve spolehlivost partnerů na takové tůře.
