Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

prečítajte si ten jej životopis...sv. Ludmila je veľmi populárna i na Slovensku...takí ľudia sa už dnes nerodia
...uvádí se, že Ludmila byla pokřtěna buď přímo od sv. Metoděje nebo některého z jeho žáků. Byla vždy mírná a spravedlivá a brzy si osvojila křesťanské zásady, zvláště laskavost a štědrost k chudým....Traduje se, že vrahové Tunna a Gomon, kteří sem z 15. na 16. září přišli světici zardousit, byli poslaní Drahomírou. Mohlo jít i o iniciativu nespokojených pohanských velmožů z jejího okruhu. Vrazi použili k uškrcení oběti její vlastní závoj nebo šálu....
U jejího hrobu na Tetíně došlo k zázrakům. Vnuk Václav po převzetí vlády se postaral o přenesení Ludmiliných ostatků do Prahy, kde byly 10. listopadu asi r. 925, za účasti řezenského biskupa Michala, uloženy do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. V té souvislosti se počítala mezi svaté. K oficiálnímu potvrzení svatosti pak ještě došlo v r. 1143 (či v r. následujícím) papežským legátem kard. Quido di Catello za jeho pobytu v Praze....

To nič nemení na tom, že niektorým nebožtíkom nedáte pokoj ani po smrti a ešte ich vystavujete na obdiv.
Hnus.
Čo by povedali tvoje deti, keby tvoje ostatky ľudia vybrali z hrobu a predvádzali ich po meste?

on to vůbec nechápe...

s mojimi ostatkami sa to neuskutoční - nie som svätý a hrdina mučeníckej viery ako sv. Ludmila...keby sa to náhodou stalo:-), tak by som nič proti tomu nemal....

tak se dejte uškrtit...

...keby som sa vedome dal äako falošné mučeníctvo), tak by to bola sebevražda, a tak vylúčenie z Božieho kráľovstva:-)

Mužský nejsou škrcení, je výhodnější je utopit jako Jana z nepomuku a nebo upálit jako Jana z Husince, či Janu z Orleánsu.

Já som sa pýtal ako by sa na to pozerala tvoja rodina.

Nič som nepísal o tvojej svätosti.

...keby som bol tak svetoznámy vo svätosti, čo je nereálne, tak moja rodina by iste bola na to hrdá...:-)

Iste?

Pochybujem.

He možná až se smíříte s moji teologiií a odblokujete mne ve svých diskuzích, dřív se Vaše svatost konat nemůže, není to možno :-)

Stačil by nějaký ten zázrak kdybys uskutečnil

o, to nie je také jednoduché, nie je zázrak ako zázrak - sú skutočné zázraky a fingované (diablom), dočasné "zázraky"...do­kazovanie zázraku je náročný a dlhodobý proces medicínskych (a iných) a cirkevných inštitúcií...

Takže ďábel finguje zázraky?
Zajímavé.
Jsou nějaké příklady takového fingovaného, tedy ďábelského zázraku?

řekla bych, různá zázračná uzdravení. Bylo o tom celkem hodně filmů, jen se to jeví... pacientovi se uleví, odhodí berly ale za pár dní je na tom stejně. Zlepšení bylo jen pod vlivem sugesce.

No právě, je také hodně filmů o zázračných schopnostech jejich hrdinů, o věčné a nerezavějící lásce o vítězství pravdy nad lží a vítězství spravedlnosti.
Netvrdím, že k tomu nikdy, i když ve střízlivé formě, nemůže dojít.

Lidé milují pohádky. Pohádky jsou nedělitelnou součástí lidské kultury, všech lidských kultur.

Jasně, papež Wojtyla uzdravil posmrtně z nebes nějakou jeptišku a šup, už je svatý.

to se vás ale nijak netýká, vy nevěříte ani v Boha natož že Wojtyla někoho uzdravil :-)))

Souhlas se zázračným neuzdravením, ale jinak se týká ve společnosti všecko všech. I kdybych žil jako poustevník na ostrůvku, nebo v nedostupné jeskyni, tak bych se také nevyhnul starostem o dění ve světě. Náš svět a sociální mír je velmi křehký. Závislosti sami dopouštíme svou pohodlností. Bez elektriky a internetové sítě nekoupíme ani potraviny. Ti lidé z "rozvojových" zemí, mají oproti nám, rozmazlencům, obrovskou výhodu - umí se o život prát. Nám je zřejmě všechno jedno - po nás potopa.

Příklad - v OSELu je myšlenka dne - cituji:
Nakonec je všechny legalizujeme, protože je nedokážeme vyhostit. Tím roste sociální nálož. Už drobně vybuchuje, ale jednou bouchne víc. A to je děsivě nebezpečné. V nadsázce říkávám, že tolerance je jen neznalost problému. (Petr Pelikán, islamolog)

Taky bych se uměla poprat, nepatřím k rozmazlencům. Ale vím jak to myslíš, že jsem vyměklí a směrem na západ se ta vyměklost ještě zesiluje. vím to podle vnoučat. Asiati jsou tvrdší, i když jakoby mírní. Uvnitř jsou velice tvrdí. A nejsou muslimové.

chci tím říct že to vidím na vnoučatech. ty německé jsou opravdu změkčilé, samé aňaňá párty a oblečky a dárečky a všecko roztomílé... vnoučata od malajské snachy jsou tužší, mama je šikanuje, furt s něčím otravuje, jsou víc bojovné a nafučené.
německé vnouče se vyhrožuje že mě nepozve na párty když ji nevyhovím, malajské že mě praští :-))

samozřejmě řeč je o věku tří let :-)

Když to nezarazíš teď - později se ti už "stane" něco víc.

zatím jsem silnější :-)) Ne dělám si srandu. Ono se to ve školce srovná, dokud je děcko zvyklé že se mu ustupuje, je agresivní. Pokud narazí na děti starší, srovná se to přirozeně. Pochopí že to nefunguje. V kolektivu se děti naučí dohodnout a spolupracovat. Takové ty malé mrňata to ještě neumí, musí se přehoupnout přes "jájá" věk. Myslím že školka je důležitá, ale ani tam učitelky nesmí moc dětem ustupovat. A opět v Německu jsou učitelky velice defenzivní, neokřiknou děcko. U nás je to přece jen víc ratata jdeme.

Dobré.

Životopis prý někým pokřtěné Ludmily mne nezajímá. Zajímavější je životopis Winnetoua a Oldy Šetrného, nebo Šuhaja Loupežníka, či Robinsona Crusoea.
Vraždy byly jsou a budou na denním pořádku a vražda vícero Ludmil nařízená někým nebo provedená v záchvatu emocí není vyloučená.

Problematické na svatých ostatcích je, že jsou produkty velkovýrobny ostatků určité fáze evoluce křesťanství. Důvod velkovýroby a čilého obchodování jsou jejich zázračné účinky - pobožným muselo být předloženo něco, co upoutá jejich pozornost a nažene do nich bázeň. Nejlepší jsou flaštičky Ježíšovy krve, která zázračně přejde ze skupenství pevného do skupenství tekutého, když se s ní zatřepe. To že je pohádka o Ludmile pravdivá je potvrzeno pravdivým tvrzením o zázracích na Tetíně se odehrávající někdy a někým. Počítám, že se tam zjevila panenka Márie, což je jeden z nejoblíbenějších zázraků. Jestli při to m p. M. ještě něco ve staroslověnštině vyslovila, tak nezbyde, než padnout na kolena a chválit křesťanství za poskytnutí zázračných důkazů existence boha, posmrtného života a rajského místa zvané nebe a hlavně !!! pravdivosti bible a platnost licence na udržování náboženství klérem.

Mě se také líbí jízda králů, každoročně reprodukovaná na Slovácku a ve Slovinsku. Také "pravdivé" vylíčení dávných událostí, bohužel za absence zázraků, neboť o jízdě králů není v bibli ani píp a tak je ilegální a bůh se nenechá donutit ji zvelebit nějakým zázrakem.

Pohádky oblažují duši dětem a i mnohým dospělým.

Zpět k lebce. Pochopitelně poskytuje věda možnost určit stáří artefaktu a možná z něj získat genetickou informaci a třeba najít stopy příbuznosti v dnes žijící populaci, ale to by musela církev nejdřív artefakt odsvětit. K tomu nikdy nedojde, protože se církev obává nebezpečí nevhodného výsledku. V církvi je na prvním místě konzervace všeho dosavadního (minulého) a hlavně vidí nebezpečí dělání vln, neboť náboženství "stojí" na hliněných základech.

Náboženství nestojí na hliněných základech, to by nepřežilo do dnešních dnů... tisíce let jsou dobrý základ, prověří zda podloží drží.

Mno, jestli mohu v tom podobenství pokračovat - náboženství bojuje všemi prostředky pro svou konzervaci, ten tyátr se svatými ostatky, rozesílání misionářů do celého světa, slibování nesmrtelnosti pobožným ... a zázraky jsou toho jasným důkazem.

I v praxi stojí dodnes hliněné stavby, ovšem vyžadují neustálé opravy.

řekla bych že je to spíše o podobenství se schopností stavět... i když se stavby rozpadají, pořád je zde způsobilost stavět znovu a znovu, či stavby opravovat. to je víra... vnitřní schopnost stavět.

Pochopitelně jsou ony "hliněné základy", nebo "stavba na písku" podobenstvími. Kdyby v době vymýšlení si biblických povídek a přísloví existoval beton a existovala ocel, tak by se nestavělo na skále, ale na betonu a z oceli.

no,nikdy v historii s takovou rychlostí věřící neubývali jako v posledních desetiletích

ve vyspělých zemích tedy je tento trend jasně nastolený

Náboženství přežívá proto, že pořád se najdou nemyslící jedinci, kteří věří Bibli, že je to nefalšované Boží slovo a při tom zcela záměrně ignorují skutečnost, že v Bibli jsou faktické nesmysly, i vyložené lži. Bible je totiž psána metodou "Bílého psa". Ověřitelné údaje jsou pravdivé, neověřitelné jsou lživé. Proto mohu zcela závazně prohlásit, že náboženství, je největší podvod všech dob.

Nebyl bych až tak kontroverzní.
Náboženství, které vzniklo před několika tisíciletími (dokumentováno je od dob Egypta faraónů), je pro mnohé lidi dodnes životní potřeba. Takové se snažit přesvědčovat, že náboženství je ideoliógie postavená na prastarých pohádkách a mýtech, je hrázení hrachu na stěnu.

Dokud se nestane náboženství státní doktrínou, tak je vcelku neškodné, každý kdo cítí potřebu si toho kousek "odlomí" a praktikuje. Pochopitelně že pobožní fanatikové a radikálové tlačí na získání více a více moci ve státě, ale od toho jsou tu rozumní lidé, kteří si cení sekulárního uspořádání státu a brání ho. Toto jediné umožňuje názorovou různorodost a svobodu projevu občanů.

Tady taky vzniká náboženství: https://1url.cz/UKsqd

takže je to pochopitelné, že? ne-li přímo zákonité...

Tak! Neznalost tvoří Bohy.

A znalost i Boha rodu ženského :-).

Boh je len jeden, bohov sú tisíce - i napr. brucho...

Nebo kultura víry v nadpřirozené věci, na "duchy".

Těžko říct, jestli z onoho stromu nespadl a nezabil se při tom předek těch, kteří dnes ten strom "trestají" házením kamenů, a také tlučením klacků.
Podle Jane Goodal demonstrují Šimpanzi svou sílu jak křikem, tak i produkovaným hlukem, no a rána kamenem vrženého na kmen je slyšet i na větší vzdálenost, tedy může jít i o značkování teritoria.

Zkrátka se sotva kdy podaří zjistit, proč to dělají, teda dokud se s nimi nedomluvíme (třeba posunkovou řečí).

Spousta dnes žijících národů nemá bohy, tedy bytosti s materiálním tělem, ale neviditelné duchy, kteří jsou příčinou , nebo původci přírodních fenoménů, jako jsou například déšť, bouřka, ale i zima a choroby. Mají také svá posvátná místa, která jsou "tabu" a kam mají přístup jen šamani, kde rozmlouvají s duchy. To jsou většinou nějaké markanty v krajině, hory, sopky, prameny potoků, nebo jen kopečky a skály (třeba Uluru, tedy Eyers Rock), jeskyně, propasti.

Konec konců vylezl Mojžíš také na Sinai, který byl civilistům zakázán tvrzením, "kdo mne spatří musí zemřít", kopec tabu. Pověrčivost na duchu chudých lidiček toužících po mocném ochránci a autosugesce, že ono jsou tím vyvoleným národem.

Arabáci v Mekce to dělají dodnes a říkají tomu "kamenování Satana"

no a? to je náš problém?

mše už skončila?