,
Nebo kultura víry v nadpřirozené věci, na "duchy".
Těžko říct, jestli z onoho stromu nespadl a nezabil se při tom předek
těch, kteří dnes ten strom "trestají" házením kamenů, a také tlučením
klacků.
Podle Jane Goodal demonstrují Šimpanzi svou sílu jak křikem, tak i
produkovaným hlukem, no a rána kamenem vrženého na kmen je slyšet i na
větší vzdálenost, tedy může jít i o značkování teritoria.
Zkrátka se sotva kdy podaří zjistit, proč to dělají, teda dokud se s nimi nedomluvíme (třeba posunkovou řečí).
Spousta dnes žijících národů nemá bohy, tedy bytosti s materiálním tělem, ale neviditelné duchy, kteří jsou příčinou , nebo původci přírodních fenoménů, jako jsou například déšť, bouřka, ale i zima a choroby. Mají také svá posvátná místa, která jsou "tabu" a kam mají přístup jen šamani, kde rozmlouvají s duchy. To jsou většinou nějaké markanty v krajině, hory, sopky, prameny potoků, nebo jen kopečky a skály (třeba Uluru, tedy Eyers Rock), jeskyně, propasti.
Konec konců vylezl Mojžíš také na Sinai, který byl civilistům zakázán tvrzením, "kdo mne spatří musí zemřít", kopec tabu. Pověrčivost na duchu chudých lidiček toužících po mocném ochránci a autosugesce, že ono jsou tím vyvoleným národem.
