,
Jasně, vyřeší se to za roky díky modlitbě ke svatému… A co když se něco naopak podělá – proč neberete v úvahu, že vám třeba před lety přeběhla přes cestu černá kočka? Proč je jedno pověra, a druhé ne? Možnost, že se ty [problémy vyřešily||věci podělaly] zcela nezávisle na nějakém svatém nebo kočce, tu považujete u kočky za samozřejmou a u svatého ji vůbec neberete v potaz… Prostě pouhá víra! A takhle je to bohužel i se všemi vašimi argumenty a „nepřímými důkazy“ na podporu víry – stačí jim neuvěřit, a jsou naprosto k ničemu! Vše, co tu uvádíte jako argumenty pro víru, stojí a padá s tím, že odmítáte připustit možnost, že to nemusí být pravda. Přitom tahle možnost je naprosto samozřejmá pro každého, kdo není lapen v ohrádce víry, nebo se z ní nebojí podívat ven. (Přičemž ten, kdo se nebojí podívat ven, není lapen, ani když je uvnitř, ale to se vás netýká.)
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
