Protože autorem původního textu knihy obvykle nebyl ten, kdo na knihu
napsal název nebo heslo na vnější stranu svitku, případně kdo tento titul
zapsal na začátek a konec (anebo i na začátek i na konec) traktátu, který
kodex obsahoval, často narážíme na určité neshody mezi samotným textem
traktátu a dodatečně připsaným titulem. Je to také případ čtyř
„evangelií“ obsažených v Novém zákoně.
Tituly oznamují, že jsou to Evangelia podle Matouše, Marka, Lukáše a Jana.
Jenže všechny texty těchto čtyř traktátů jsou anonymní. V Janovi (21:24)
nám oznamují, že tento traktát napsal milovaný učedník, a proto
docházíme k přesvědčení, že ho napsal Jan – dokud si nevšimneme, že
jako milovaný učedník v nich Jan není vůbec zmiňován. Dokonce není Jan v
Evangeliu podle Jana zmiňován vůbec!
Možná existují důvody, pro než byla evangelia s určitými apoštoly
spojována. Povolání celníka Leviho v Markovi (2:13-17) se v Matoušovi
(9,9-13) stává povoláním Matouše, a tak se v Matoušově seznamu Dvanácti
apoštol Matouš (Marek 3:18) promění v „celníka Matouše“ (Matouš
10:3). Možná to skutečný autor evangelia mínil jen jako náznak, nebo mu
vůbec nezáleželo na tom, zda byl celníkem Levi nebo Matouš. V každém
případě byla tato skutečnost pokládána za dostatečný důvod k tomu, aby
bylo celé evangelium připsáno Matoušovi. Ale v evangeliu nenajdeme jediné
místo, a nenajdeme ho ani v ostatních evangeliích, kde by bylo výslovně
řečeno, že jméno evangelisty je i jménem autora evangelia. Docházíme
spíše k závěru, že jméno apoštola, k němuž se křesťanské
společenství obracelo kvůli své vlastní „apoštolnosti“, bylo
připisováno k evangeliu, jež společenství používalo a které uznávalo
jako autoritu. V oněch dobách však už sotvakdo věděl, kdo je původním
autorem textu.
https://hledani.gnosis.cz/evangelia-a-jejich-autori-ukazka-z-knihy-jidasova-tajemstvi/
James McConkey Robinson (*1924) je americký religionista, emeritní profesor na Claremont Graduate University v Kalifornii, zakladatel Institutu pro antiku a křesťanství (Institute for Antiquity and Christianity). Dlouhodobě působil ve funkci stálého tajemníka Mezinárodního výboru UNESCO pro kodexy v Nag Hammádí. Robinson je považován za nejvýznamnějšího experta na problematiku původních zdrojů novozákonních evangelií (pramen Q) a za průkopníka výzkumu Nag Hammádské sbírky. Je autorem nebo spoluautorem 14 knih, mj. Nové pátrání po historickém Ježíši (1959), Páté evangelium (1998), Jidášova tajemství (2006), Ježíš podle nejstarších svědectví (2007).