Tak když tam není psychické centrum, tak srdce neumí milovat, být dobré a nebo zlé.
Tak když tam není psychické centrum, tak srdce neumí milovat, být dobré a nebo zlé.
No protože tam není psychické centrum. To co v srdeční oblasti cítíš, je emoce. Emoce mají psychickou i tělesnou složku, tzn. že se projevují jak psychicky, tak i tělesně - cítíme je prostě někde na těle. Třeba strach cítíme v oblasti žaludku, hrdost v oblasti hrudi a lásku v srdeční oblasti. Proto je láska či obecně cit asociováno se srdcem. Protože v oblasti srdce jí (onu emoci) tělesně prožíváme. To je veškeré tajemství.
Ale stejně jako žaludek coby orgán nijak nesouvisí se strachem, stejně tak srdce coby orgán nijak nesouvisí s láskou.
Co?
Že nesouvisí?
Rozčilením může i prasknou srdce tak jako to že by láska srdci
neprospívala?
Rozčilením může prasknout i cévka v mozku.
No a láska prospívá celému organismu, nejen srdci. Ale o prospívání tu
nejde.
Moje osobní zkušenost :
Byl jsem na srdce operován - trojitá bypass - onemocnělo ze stresu - hlavní
příčina - to ale neznamená, že ve stresu bylo přímo srdce - je to
záležitost mozku.
Znáš ten pocit,když se to při nějakém "ciťáku"(pohřeb,film a pod.)
stáhne hrdlo,že nemůžeš ani mluvit?
Určitě ano.
No a myslíš,že ten "pocit"/vjem jde z toho hrdla - že hrdlo má cit??
To ja když nemohu usnout tak si namažu nohy nějakým krémem a hned usnu
Jo oči jsme ještě neprobral,i ty když na něco vzpomínáme tedy
nemůžeme si na něco vzpomenout tak se různě točej, někdy někam nahoru a
někdy jako když dolu do srdce, kdo vi co je to jejich záměrem?
Jako by hledali něco v nějaké knihovně s mnoha policema..
Když se oči vykloubí vzhůru, do nebe, tak je tam nasměroval zbožnej mozek, hledaje zoufale odpověď na nějakou prostou otázku. Třeba na otázku "proč jsem zase připálila jížku".
Oči jsou v tom nevinně. Mozek dává povel svalům a svaly ty voči vytočí.