Panna Marie v podstatě převzala tytéž funkce. Stejně jako bohyně ísis
je označována jako Magna Mater nebo Matka Boží čí Bohorodička
(Theotokos). Také se stala
ochrannou bohyní. Její přízviska jsou Panna Marie Záštita, Ochraňovatelka
nebo
Patronka. Tato označení se většinou používají ve spojení s nějakým
konkrétním místem. Například Panna Marie Hostýnská je považována za
Ochránkyni Moravy.
Může také zaštiťovat větší územní celky - například Magna Mater
Slavorum
nebo Magna Mater Austriae. Některé mariánské obrazy nebo sochy, které
slouží jako
záštity nebo jsou to ochránkyně země, národa či církevní provincie, se
označují jako
Palladia.39 Panna Marie Palladia bývá znázorňována s ochranným závojem,
který
buď rozprostírá sama nebo který drží dva andělé nad její hlavou.
Také mariánské sloupy, stavěné na náměstí, mají ochrannou funkci a jsou
považovány za jakési duchovní osy měst. Panna Marie nebývá považována
pouze za záštitu
nějakého území, ale stejně jako bohyně ísis také za ochránkyni obyvatel
těchto území. V takovém případě bývá označována přízviskem Mater
Domus. Kromě toho bývá
považována i za Patronku jednotlivců. Ti se k ní modlí a očekávají, že
je vyslyší. Je
totiž považována podobně jako bohyně ísis za Epékoos, respektive
Gorgoepékoos.40
Také Panna Marie hrála důležitou roli u žen. Epifanios ze Salamíny se
zmiňuje
ve spise o herezích o křesťanské herezi z oblasti Arábie, jejíž kněžky
obětovaly Marii
jako bohyni chléb. Existovala také křesťanská sekta, jejíž název byl
Kollyriadiany41
a která zrovnoprávnila Pannu Marii se starověkými Velkými bohyněmi, ženy,
které byly stoupenkyně tohoto kultu, Panně Marii přinášely pravidelné
oběti rovněž
v podobě chleba42
.
Dalším společným charakteristickým rysem bohyně ísidy a Panny Marie je
jejich
panenství. Obě dvě v sobě spojovaly mateřský charakter s čistotou
panenství. Nejen
že ísis pomáhala ženám při porodu, ale též střežila a chránila jejich
panenství. Bývá
označována jako virgo intacta.43 V římském kalendáři propůjčila své
jméno „dnům
čistoty" - puri dies.44 Svědectví o jejím čistém panenství se nachází v
díle římských
elegiků,4
- kteří si stěžují, že jejich milenky dodržují při ísidiných
slavnostech sexuální zdrženlivost a tráví noci v jejím chrámu.
Mariánské baziliky byly považovány za královský dům. Z toho důvodu
přijala
Panna Marie titul Basilea nebo Basilissa — Císařovna. Dalším velmi
oblíbeným a
rozšířeným titulem bylo Anassa - Vládkyně nebo Regina Mundi či Regina
Coeli4
nebo též Kyriotissa - Vládnoucí. Tituly Anassa nebo Regina patřily rovněž
k jedněm
z nejčastějších označení bohyně ísidy, která měla, jako univerzální
bohyně, moc nad
všemi věcmi.