Když připustíme že někde hořel keř a mluvil, tak to neznamená že to je Bůh. Může to být cokoliv, od úpalu přes mimozemšťany po démona
ale prosím vás, v horiacom kre prehovori Boh v hlase Božieho anjela - služobníka..to neviete, že Boží anjeli sú jeho posli (posli zpráv) pre ľudstvo?
Tak vidím, že jsi to nepochopil, asi je to na tebe moc složité. No co se dá dělat.
V hořícím keři promluvil bůh ... a Mojžíš ho poznal po hlase ?
Cituji z nauky o bibli:
Mojžíš zatím pásl ovce svého tchána,
midiánského kněze Jetra. Jednou, když vedl stádo hluboko do pouště,
přišel až k Boží hoře Oréb. Vtom se mu v ohnivém plameni z prostředku
keře ukázal Hospodinův anděl. Mojžíš se podíval a hle, keř planul
ohněm, ale nebyl stravován. Řekl si tedy -Musím tam přece jít, abych
viděl tu velikou podívanou – jak to, že ten keř
neshoří!-
Když Hospodin viděl, že se Mojžíš přichází podívat, zavolal na něj Bůh z prostředku keře -Mojžíši! Mojžíši!-
Mojžíš odpověděl -zde jsem-.
Na to mu řekl -nepřibližuj se! Zuj si obuv z nohou, neboť místo, na němž stojíš, je svatá půda. Potom řekl: -já jsem Bůh tvého otce, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův.- Mojžíš si ihned zakryl tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha.
Zkrátka si nějací vtipálci z Mojšíše udělali srandu a netušili, že tu srandu budou brát pobožní po dlouhé tisíce let za pravdu.
Prý pobožný A. Einstein měl říct "lidská hloupost a Vesmír jsou nekonečné. Jenže si tím s Vesmírem nejsem tak jistý".
Ale prosím tě, tak si přiznej, že single-bůh, zrovna jako i ony tisíce dalších bohů jsou produkty lidské fantazie.
Většina lidí ví, že svět kolem nás je realita, ve které nemají pohádkové bytosti místo. Pohádkové bytosti žijí dál v pohádkách a v hlavách vypravěčů pohádek.
Bůh není bytost, v Bibli o Bohu takováto informace není že by Bůh měl být bytost, bytosti v Bibli jsou ale Bůh tam takto nazván, pojmenován není.
A co je potom tohle:
Da 7,9 Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek
byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec –
plameny ohně, jeho kola – hořící oheň.
Ve Zjevení je o něm taky ale nechce se mi to hledat, přesto bytostí nazván není
Psal jsem že bohové, bohyně a mono-bohové jsou produkty lidské fantazie
a perzonifikovaných přání mít silného ochránce.
Všemocného, vševědoucího a všemilujícího taťuldu.
Pobožnému je to slíbeno a za touto vidinou nadějně dychtí až do své
smrti. Víra v náboženskou ideologii a víra ve slibované benefity je u nich
silnější, než rozum.
Jedno je však jisté, smrt ukončí rázem veškerou víru i nevíru,
fanatizmus i ratio, trápení i radosti ...
Neřekla by jsem, to je jenom tvoje zbožné přání asi že i když se k němu jako že neznáš.
Ja jsem byla vychovávána od mala jako ateistka, říkali mi od mala to co tady produkuješ například ty, tedy pro mne vůbec nic nic nového, život mi ale ukázal že je to jinak.
Přikláním se spíš k halucinaci a nebo k účelově lživému tvrzení.
Když se někdo vydá samotný na zakázaný kopec, tak může být strachem celý bez sebe a halucinovat.