Věřit nějakému vyprávění je cosi jiného než "dočasná
halucinace".
Mimochodem, všechny halucinace jsou dočasné. Tím se liší od bludu.
Věřit nějakému vyprávění je cosi jiného než "dočasná
halucinace".
Mimochodem, všechny halucinace jsou dočasné. Tím se liší od bludu.
Ano asi ten jeden ze sta má zřídkavé a ojedinělé halucinace, ale někteří se dokonale odpoutali od reality a halucinují skoro trvale.
Psal jsem o lidech, kteří si z halucinace jednoho poděsa utvoří
ideologii.
Podobný princip existoval v antickém Řecku, kdy kněží "překládali"
neartikulované skřeky a blábol zdrogovaných, nebo psychiky chorých
věštkyň do božích odpovědí tazateli na jeho budoucnost.
Dnes už je vykladatelů blábolů nějakého média na otázku zemřenému
předkovi na to, kam zahrabal rodinný poklad spíš pomálu.
Pověrčiví si už.dokážou něco představit o pojmech "matematika a
astronomie" a jdou k astrologovi s otázkou "mám dát výpověď v současném
zaměstnání a najde si mne úspěšný podnikatel ?"... A když předpověď
nevyjde, tak mu astrolog řekne "jo paní, hvězdy nelžou, asi jste si
nezapamatovala přesně sekundu vašeho narození". Možná dodá vysvětlení
"Planeta Země a taktéž místo vašeho narození je každou sekundu o třicet
kiláků jinde". Odzbrojující odůvodnění, že jo?
Zkrátka hranice mezi komunikací se záhrobím, nebo s vírou v astrologické výpočty, či vírou v nadřirozené bytosti a realitou se někdy lehce některým osobám prolíná, je neostrá a zamlžená.