,
Ondi
Děkuji mockrát za pochopení. 
Vím, že nemohu očekávat od apologeta téhle veselé ideologie nic
jiného, než negativa.
Bavíme se tu o ideology stvořeném supermanovi, polobohu, chodícího po vodě
a křísícího mrtvoly. A je tu stovka příspěvků na téma jestli ten
virtuelní superman a polobůh měl, či neměl sourozence. Jaké to
světoborně důležité téma.
Přiznám se bez mučení, že mi tenhle nechtěně komický přístup apolegetů připadá velmi zábavný.
váš prístup je omnoho viac komický...ani záblesk nejakej ani elementárnej úcty k vaším hrdinom dejín - sv. Vojtěchovi, sv. Anežke, sv. Ludmile, sv. Václavovi, sv. Janovi z Nepomuku, ku veriacim kráľom a panovníkom, k tým čo tvorili a formovali vaše (i naše) dejiny, tým, ktorí tvorili našu štátnosť - pýtam sa, ako vôbec môžete takto písať, posmeškovať? - to akože ste blicovali na hodinách dejepisu, a neviete ničo o vašich dejinách?
nepochybuju, že k mistru Janu Husovi má větší úctu, než k těm vámi jmenovaným dohromady...
no hlavně, že nezradil Krista, tedy svou pravdu, za kterou bojoval...
že zradil nějakou obžernou mocichtivou organizaci, za to zaplatil smrtí na
hranici...
Zapoměl jsi Cyrdu a Metůda.
Ale jinak máme každý své priority. Osobně mám větší úctu k sadaři, včelaři, zemědělci a řemeslníkovi, než ke všem vojevůdcům, šlechcicům a kléru. Mám větší úctu k ženě, rodičce, než k vykleštěným a nevykleštěným eunuchům.
nie je úcta ako úcta, aj úctu treba diferencovať, a nezrovnávať úcty - k našim zakladateľom a hrdinom dejín, tvorcom štátu a štátnosti, a pod. je iná úcta, ako je úcta k řemeselníkovi...podobne ako láska k svojej žene je iná ako k rodičom, či svojim deťom...
však Krista považujete za podvodníka lháře! - žeby to už neplatilo? ste konzistentný?
Jestli o sobě tvrdil, že je léčitelem a bohem, tak bych se nerozpakoval říci, že lže.
Ale co vlastné o té, dnes a posledních necelých dvou tisíciletí božsky uctívané, figuře zvané Ježíšem vlastně víme. Summa summarum vlastně nic. To, co se dnes povídá je z pera (tužky) psané dlouho po smrti protagonisty několika málo údajnými apoštoly. Tomu nepřisuziji moc věrohodnosti a to si ještě fandím. Prakticky je to stejně jako to, co "jedna paní povídala, že jiná paní povídala"-
Byl to jednoznačně podvodník, o tom není sporu, ale některé jeho učení, se dají akceptovat.
Jestli se vydával za syna Boha, potom je podvodník Ježíš. Ale jestli tě to opravdu zajímá tak ti popíšu, jak se dělá takový zázrak, jako třeba chůze po vodě. Bereš to?
no, že sa za to vydával, to tvrdil on, a celé kresťanstvo to prijalo...máte vy proti tomu nejaký dôkaz (ale nie tie vaše komické vymyslené mantry hypnotizéra a hypnózy), že tvrdil podvodne?:-)
Nepravdivě, tedy podvodně tvrdil, že je synem Boha. A aby lidi
přesvědčil, tak s pomocí hypnózy - "konal zázraky".
Důkaz o tom, je v samotné Bibli:
Matouš 17, 1 až 8.
To je přesný popis hypnotické seance, včetně vyvedení z transu -
dotykem. A popírat to může jenom nějaký darebák, který nemá
zájem, aby lidé byli informováni pravdivě.
Jak bychom mohli dokázat, že autoři Bible byli pověrčiví věřící v mýty a ne moudří a rozumní lidé? Mohli bychom se například podívat na některé bytosti, o kterých se v Bibli píše, jako čarodějnice, mágové, duchové, obři, draci, mořské příšery a jednorožci. Moderní věda nepřinesla ani náznak důkazů, že by kterékoli z těch stvoření existovalo nebo existuje. Tyhle věci jsou prostě smyšlené.
Mezi další mýtické zvláštnosti bible můžeme připočíst mluvícího hada, mluvícího osla, mluvící keř, 900-let starého muže, člověka, jehož nadlidská síla spočívala ve vlasech, tři muže, kteří prošli nezranění ohněm, muže, který žil tři dny v břiše velryby, putující hvězdu, která vedla k určité budově, člověka, který vstal a odešel z hrobu 3 dny po své smrti. Byly tyhle příběhy myšleny jen jako metafory? Pokud ano, proč to bibličtí autoři jasně neuvedli? Koneckonců, Ježíš když mluvil v podobenstvích, předem to oznamoval.
Tyto věci jsou zjevně smyšlené. Žádný alespoň trochu vzdělaný dospělý člověk, který nebyl těmito věcmi indoktrinovaný už od dětství, by ani na okamžik tyto věci nebral vážně či je považoval za opravdovou historii.
Vzpomínám na debaty o (ne-) existenci bytosti jmenované Yeti nebo jeho americkou verzi Bigfoot. Pochopitelně existují (v pohádkách) roztodivné bytosti, stvořené lidskou fantazií a strachem.
Kdo nic neví, musí všemu věřit. (Neruda)
Dějiny? Samé dobyvačské války a výpravy s řadou dávno mrtvých
násilníků? Děkuji nechci.
A státnost ? organizace státu je nutná, tu může realizovat panovník,
rozumný a spravedlivý. Nechat budovat silnice, kultivovat krajinu a lidi,
prosadit hygienu, kanály, akvadukty, založit školy a špitály. Povinnou
školní docházku a také očkování zavedla Marie-Terezie a Josef 2
pokračoval v socializaci společnosti.
Kolik takových jsme měli v našich dějinách? Také Masaryka ... a koho
ještě ? O Karlovi 4 se víže nechal zbudovat svůj most, Karelštajn, Karlovy
Vary a založil univerzitu. Od rozumného panovníka bych očekával víc.
sv. Vojtěch sv. Anežka, sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Jan z Nepomuku, sv. Cyril a Metod, českí veriaci králi a panovníci viedli nejaké nespravodlivé války? - proti štátnosti?
Hm, to já kdysi taky. Což, jak nejlépe víte právě vy, neznamená, že se musím dočkat odpovědi…
Ale člověk k nim úctu má a měl by i kdyby nebyli svatí. 
Jednoduše církev si ji přisvojila - ukradla je národu, aby zdůraznila svoji
nadřazenost. 
Cirkev si ich neprisvojila, oni si prisvojili Cirkev, boli jej integrálnou súčasťou, Cirkev ich len povýšila na oltár svätosti a ich hrdinstvá viery a ako hrdinov, ktorí zakladali, tvorili a udržiavali štátnosť.....
