Do jakého přirozeného stavu?
Do původního stavu psychické celosti. Tak jako má tělo nějaký přirozený stav, což je situace, kdy všechno funguje správně (=zdraví), stejně jako nějaké přirozené vnitřní prostředí, tak to má i psychika.
A jak má vypadat taková zdravá psychika? Ze tvé argumentace to vypadá, jako bychom se rodili psychicky nemocní.
Právě jako jednotný funkční celek. Psychika dnešního člověka je běžně fragmentovaná (fragmenty jsou třeba komplexy) a v pouze relativním souladu. Než o zdravé je lepší mluvit o nacházející se v přirozeném stavu.
Je to takhle od vzniku vědomí sebe sama, protože tato situace je fenoménu vědomí vlastní.
Ne. Ty máš vnitřní pocit, že je všechno, jak má? Při vzniku vědomí v podstatě automaticky dojde ke fragmentaci a rozkolu různých složek, ale psychika se zároveň snaží nastolit rovnováhu, čili jednotu, integritu. Onu původní, předvědomou celost. To je její přirozené prostředí, to je situace, kdy všechno funguje jak má. I empiricky - stav vyrovnanosti, což je stav relativní celosti, vnímáme jako přirozenější než stav nevyrovnanosti, což je stav fragmentace.
Prosím tě, o jaké fragmentaci a rozkolu různých složek při vzniku
vědomí vlastně píšeš?
Co se má fragmentovat ?
Jaké složky a čeho ?
Mohu pouze spekulovat. Nevím jestli nenarážíš na vývoj patologického stavu vedoucí k rozpolcené osobnosti. Kdyby, náhodou, tak je to zde OT a pro psychicky labilní osoby dost na pováženou.
přiznám se mám jen technické vzdělání a to součtovo povídání mi přijde jako takové bezobsažné plkání o ničem ,taková žvástologie
je to tím ,že nejsem schopen plně obsáhnout celou intelektuální šíři součtových geniálních proudů myšlenek nebo to je ...opravdu jen takové blábolení o ničem ?
a nebo je tu ještě možnost, že je tvoje arogance tak vysoké míry, že tě měje pohrdat lidmi a spolu s tím také vším, co říkají. Tohle nejspíš bude ono.
Pánové, vidím, že jsem na správném místě.
Mám problém. Andělíčkové bydlí v nebi, ano? A tam je, to se jistě
shodneme, průvan a zima. Andělíčkové jsou však zobrazování jako
roztomilá neplnoletá stvoření v lehkých košilkách a naostro. V pekle se
topí pod kotlíky, ve kterých se tepelně upravují hříšníci, a
přikládají tam v tom žáru pekelníci, zobrazovaní v tlustých
kožiších.
Dokáže mi tento rozpor někdo vysvětlit? Jak tam ti čerti umounění můžou
vydržet? A co ledviny andělíčků?
vydrž,na tuto karkulkologii.. ,pardon váženou teologickou disputaci tu máme určité jedince,říkejme jim třeba ...věřící ,kteří ti tvůj problém ozřejmí
To mi připomíná jeden vtip. 😃
Potká člověk anděla spadlého z nebe a ptá se: To musí být asi těžké,
dostat se do nebe? Anděl odpoví: Dostat se do nebe není až tak těžké. Ale
vydržet tam, to je ku.va peklo!
Patologický stav je situace až extrémního nesouladu. Porovnej stav nevyrovnanosti a vyrovnanosti. Objevíš, že při nevyrovnanosti je přítomen nějaký vnitřní konflikt, narozdíl od vyrovnanosti, kdy je víceméně všechno v pohodě. A pak se snaž zjistit, co je tam vlastně v konfliktu...
Už jsem jednou napsal, že je tohle téma zde OT a také to, že je pro
postiženého dost nebezpečné ventilovat své nitro veřejně. Takže to téma
uzavírám.
Chtěl bych jen dodat, že Freud a Jung byl v jejich branži pionýři a že
dnes mnohé z toho, co učili a praktikovali neplatí.
Jak je libo. Zůstane tedy jen u toho, že náboženství, religio, navrací člověka do jeho původního, přirozeného stavu.
freud nefreud, jung nejung, já si všechno ověřuji
náboženství, religio, navrací člověka do jeho původního, přirozeného stavu.
arogantní a urážlivé tvrzení ,ještěže na něm není zrnko pravdy
To je dobrej fór, musim uznat.
Tahle suverénnost, tahle jistota, kdy člověk říká "takhle to je, protože
já to tak chci! nazdar!", ta mě fascinuje jak u věřících, tak u ateistů.
Já nemám takový styl myšlení. Nemám tohle zapotřebí, protože si nepotřebuju nic nalhávat, abych byl v pohodě. Když něco nevim, tak prostě přiznám, že nevím, když vyjadřuji svůj názor, tak přiznám, že vyslovuji svůj názor, když v něčem nemám jistotu, tak dám najevo, že ji nemám, že se mi daná věc tak pouze jeví, a když jistotu mám, tak taky umím uvést argument, umím to vysvětlit či alespoň osvětlit nebo příp. k tomu druhého dovést.
Nevím co znamená, že vše má fungovat jak má. Nepozoruji, že by se psychiky lidí snažily o nastolení rovnováhy a jednoty. A z historie nemám informace, že by to někdy bylo jinak.
Tak nevím, co je k vysvětlování na tom, že vše má fungovat správně. My jsme na nesoulad psychiky zvyklí a proto to považujeme za normální. Jakoby že to patří k životu. Ale to je omyl. Většina lidí si neuvědomuje, že žije ve vězení. Že je možno se zbavit veškeré mizérie a být permanentně ve vyrovnaném stavu par excellence. K tomuto přirozenému stavu tíhne každá psychika tím, že reaguje na aktivitu vědomého já a kompenzuje každý jeho exces - to je právě důvod oné mizérie: nevyrovnanosti, špatné nálady, méněcennosti, ztráty sebevědomí, depresí, přecitlivělosti apod. Z historie máme akorát mýty, jež se zdají tohle zachycovat.
Pokud je postaveno na mýtech..
Podle mého si jen někteří lidé minulost idealizují.
Nic na nich není postaveno. Jen se mýty o stvoření jeví, že popisují
proces vzniku vědomí.
Nikdo si nic neidealizuje, to spíš jenom nechápeš, co mám na mysli.
ad soucet:
sakra chlape.. doufam, ze se mylim, ale prijde mi, ze tvoje prispevky celkem
"smrdi" jungem.. jestli se tedy nepletu, tak by mozna bylo docela dobre, kdyby
si trochu "ubral", protoze se domnivam, ze by si zrejme nestal o to, abych se k
tvym prispevkum vyjadril - ale jestli si za tim stojis, tak ti opravdu velmi rad
dam prostor, kdyz uz jsme v mistnosti, ktera se jmenuje "ateisticka spolecnost"
až na to, že jung nebyl fanatický křesťan na rozdíl tady od pitomia, kterej ti bude vykládat, že panny rodí jak na běžícím páse...