Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Osobu může někdo, vlastně kdokoliv povolat, nebo vyvolit.
Jde také o to, jestli ta osoba na to povolání, nebo vyvolení reaguje a jak reaguje. Může to odmítnout a nebo přijmout, že jo?

Zkrátka osoba sebe sama nepovolá a nevyvolí. Si myslím.

Takže, tvé větě ...
No, čím dál víc si uvědomuji pravdu, že mnoho je povolaných ale málo vyvolených jaksi nerozumím.
Třeba bys mohla zmínit, do které té skupiny povolaných, či vyvolených si myslíš, že patříš ... a pak kým povolaných, či vyvolených a proč.
Jakou funkci, či společenské postavení taková osoba zaujímá, jaké povinnosti jsou s tím spojeny? Je to na té osobě znát, třeba má nějaké znamení na čele, je ověšena drahokami a zlatem, nebo nosí nějakou uniformu?

To už si přeber sám.

Ta mně dělá opravdu dobře!

To ti přeji, já mořskou vodu, vůni vzduchu u moře a i to šplouchání vln přímo zbožňuji. Cikády to krásně dokreslují.

V Marsa Alam té havěti moc nebylo, přece jen: je to uprostřed pouště! Tam byli spíš ptáci. Krásný dudek chocholatý chodíval žebrat pod okno jídelny, byl drzý jako opice - kam se na něj hrabali vrabci a jiní! Jo a prý jsme jednou měli v koupelně švába, jenže toho přítel spláchnul a další se neobjevil. Vlny šplouchaly až moc. Prostě pohodička! Byli jsme tam už vloni v říjnu, prima lokalita na šnorchlování. Prostě korálový útes... nádhera!

Hm, závidím

Chtěl bych někdy vidět ten zázrak přírody, bohatý na život - korálový útes

Ono je to dosptupnější než jsem si kdy myslela! Sice se musíš podřídit tamějším pravidlům, nemáš tam úplnou svobodu - ale - stojí to za ty komplikace! I to, co si mohou dovolit zaplatit dva důchodci, jeden "jenom šmatlavý" a druhý téměř vozíčkář (sice špatně chodíme ale ve vodě s vestou a šnorchlem to vůbec nevadí).... vždycky seženeme nějaký ten "last" - a letíme! Hasiči nám pomohou s odbavením a naloží do letadla s chodítkem docupitáme na molo a šup dolů!

Ano, musí to být krása.
V mém mládí jsem snad čtyřikrát zkouknul film Svět ticha v barvě od Jacques-Yves Cousteau.

Ano, mě vlastně ani nic jiného v TV než dokumenty o přírodě, zvířatech a vesmíru, nebaví

Nápodobně.

Také to tak mám. Ale: musím u sledování televize něvo kutit. Nepomůže sedět! Já totiž usnu. Jak špalek. I vsedě! Kupodivu mne probudí titulky Televizi používám namísto prášků na spaní. Horší je že usínám i v kině nedávno jsem byla s dětmi a vnoučaty ve Vítkovicích. Tam promítali film o korálovém útesu. Nádherné záběry, kochala jsem se.... a najednou: titulky! Nechápavě jsem se rozhlížela. Naštěstí tam v té době kromě mé rodiny (10 osob) nikdo jiný nebyl... anebo byl? Doprkýnka! Asi tam byli i jiní a utekli, když jsem začala chrápat (musím se na to "mladých" pozeptat...)

Chodí tam hodně našinců, nebo je tam větší klid.

Mimo sezonu tam moc lidí není. Ty rezorty jsou rozsáhlé, klidný koutek se vždycky najde. Letos tam nebyl žádný Rus, takže mají výpadek turistů