Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

omezená rychlost (na limit světla) přenosu informace

jsi si jist, že šíření informace limituje rychlost světla? v optických kabelech určitě ano, ale obecně - např. v kvantové mechanice to neplatí, pokud se nemýlím...

to asi narážíš na "strašidelné působení na´dálku" ,entaglement a má platnost je pro svět kvantového světa ,při popisu stabdartního kosmologického modelu to nelze aplikovat

to jsou dva světy , zatím nikdo na propojující rovnici, model nikdo nepřišel

asi na to narážím, třeba je to zrovna z oblasti toho kvantového světa, to vesmírné vědomí...

ono, ani nemusíme zacházet do kvantového světa co se týče podivností - současný kosmologický model počítá s tím že se Vesmír chvíli po Velkém Třesku mnohonásobně zvětšil (inflace) - nikdo neví jak je to možné

záhad je tu více než dost...

Za záhadu bych to neoznačil. Je to jen prostá neznalost, ovšem jestli je, nebo spíš jestli bude v silách lidí tuhle neznalost nahradit znalostí je také neznalostí. Tady si optimisté poslouží extrapolací současného vývoje. Ovšem i tohle je nanejvíš nejistá metoda popisu budoucnosti.
Je zábavné si číst jaké prognózy dělali futurologové před stopadesáti lety ale i v nedávné minulosti. V sedmdesátých letech se předpovídalo trvalé osídlení Měsíce a laboratorní osídlení Marsu v roce 2000. Před stopadesáti lety se přepokládal v každé rodině cestovní vodíkový balon poháněný parním strojem.

no on ten dnešní Standartní kosmologický model má skutečně dost neznámých a je zralý na revizi

Většina záhad týkajících se našeho vesmíru zpravidla souvisí s tím, že nerozumíme něčemu kolem gravitace.Dá se říct že teoretickým fyzikům dá nejvíc zabrat její vysvětlení i když si myslíme že ji máme intuitivně nejvíc seznámenou

žijeme ve vesmíru, který se stále rychleji rozpíná, a to díky čemusi zvanému temná energie. Tři čtvrtiny energie vesmíru mají formu temné energie, kterou by teoretik vysvětlil pomocí Einsteinovy takzvané kosmologické konstanty. Ale proč má ta kosmologická konstanta hodnotu, kterou má, aby vysvětlila, že se nacházíme v takto pomalu se vyvíjejícím vesmíru,?
Pokud naše představy o tom, jak funguje kvantová mechanika a gravitace a jak se dají sloučit, jsou správné, tak jednoznačně vedou k závěru, že náš vesmír buď musí být tak velký, jaký je, ale v ten okamžik by měla celá jeho existence trvat jen nepatrný zlomek vteřiny. Pokud naopak předpokládáme dlouhověkost vesmíru, tak by musel být ale tak malý, že by v něm žádný život nemohl vzniknout.
V takovém vesmíru ale evidentně nežijem takže ...?

řekl bych že jde ,jakto tak bývá o . ----peníze

Vznikla nám tu také zajímavá situace, kdy jeden hollywoodský film může jako vedlejší produkt vygenerovat významný pokrok, a to jen díky robustnosti svého rozpočtu. jde o film Interstellar

tvůrci filmu do počítačové simulace pro správné zobrazení gravitačního pole černé díry, v jejíž blízkosti se hrdinové filmu pohybovali, vložili několik milionů dolarů, díky čemuž byli nakonec schopni udělat simulace, které jsou vědecky přesnější, než bylo doposud učiněno. Učinili tak pokrok, který celá astrofyzikální komunita vědců nebyla schopná za období několika let učinit.

Vizualizace, tady obrazná simulace je doménou odborníků na počítačovou grafiku a animaci. A když nejsou pohodlní a jsou schopni se "ponořit" do astrofyziky a do kosmologie, tak z toho může vzejít pozoruhodné dílo. Jsem také přívržencem SciFi.
Přes to, že je to zajímavé a vzrušující zůstává to jen a jen fantazií.

já narážím na to že i bohaté USA financují vědu nepříliš štědrým způsobem která by tyto otázky a "záhady" Vesmíru zcela jistě ráda poznávala a řešila, zato zábavní průmysl částku na zobrazení simulace ČD která se ve filmu objeví na pár vteřin klidně dá ...

Třeba pro teoretickou fyziku elementárních částic má National Science Foundation na rok necelých čtrnáct milionů dolarů. Fascinuje mě, že si třeba běžná veřejnost ani neuvědomuje, kolik lidí se zabývá výzkumem, kolik lidí vkládá sto procent svého života do vědy, a že i v takové bohaté zemi jako USA může být roční rozpočet na jeden celý obor fyziky menší než rozpočet jediného hollywoodského filmu.

To je smutná realita.
Stát, kongres, ministerstvo financí je řízeno politiky s pramalým zájmem o vědu. Ti koukají "dopředu" jen v dimenzi své kariéry. Proto zbývají univerzity, napadá mne akorát MIT, nebo finančně mocní donátoři (dárci, sponzoři) a podnikatelé (třeba ten Musk). V ČSSR existoval výzkumný ústav, nevím kolik toho vyzkoumal a co se z toho uplatnilo na trhu, či posloužilo lidstvu. Trochu jiná situace je ve výzkumu v medicíně, tam je finanční efekt spíš v dohledu.
Takhle to bylo a je odjakživa. Sponzor musí také mít z daru zisk a kdyby to měla být jen aureola altruismu.
Producenti v Hollywoodu a pod. jsou podnikatelé a ti kalkulují investice na návrat a nebo na zisk.

V takovém vesmíru ale evidentně nežijem takže ...? No ano, samozřejmě žijeme v takovém Vesmíru jak ho vnímáme. Od Hubbla, přes Lemaitra po tisíce vynikajících kosmologů a astrofyziků jsme získali jakous takous představu, že to takhle mohlo být dříve a jaké je to dnes a co teprv příjde.
Ale, jak všichni víme a také poučeni pravidlem "nikdy neříkej nikdy", není konec získávání poznatků o podstatě Vesmíru a jeho mechanice. A také není nalezena odpověď na otázku "proč ten Vesmír je a co bylo před Velkým Třeskem".

Jist si nemohu být prakticky ničím, kromě mé smrtelnosti, ale i to jen podmínečně, neboť to nemám vyzkoušené a změřené.
Pokud vím, tak nebylo nalezeno praticky nic co by bylo rychlejší, než foton ve vakuu, kromě údajně dokázané reakce bez časové ztráty u provázaných atomů, nebo protonů? Tenhle časově bezztrátový přenos mi připadá moc zidealizovaný a dokud nebude aspoň vzorek nějakého procesoru, který bude provádět operace v nulovém čase, tak mi nezbývá, než ho označit za hypotetický.
Nevím, jestli za výzkum v této oblasti už někdo dostal nobelovku.

a nepracují kvantové počítače na principu provázanosti? tedy prakticky se to používá, teoreticky se to ještě neumí vysvětlit.

Kvantová mechanika atd. je pro mne neznámé a také nezajímavé téma.
Takže vycházím jen z toho, kdy jsem co pochytil.V literatuře se objevily zprávy, že se 2021 podařilo sestrojit quantový "počítač" se stovkou q-bitů. Ale protože se trošíčku vyznám v elektrotechnice a elektronice, vím něco o složitosti procesorů a jejich okolí, tak si dovedu představit, že do praktického q-počítače, který zmnohonásobí výkony současných procesorů, které se blíží hranici realizace nanostruktur, bude ještě dlouhá cesta.

Nemohu posoudit jestli je ta paralela s tranzistorem platná, ale tranzistor byl vynalezen 1947, praktické použití v "tranzistoráčku" bylo o patnáct let pozděj ... a to se jedná o součástku, kterou "lze vzít do ruky". Takže bych řekl ohledně Q-počítače - uvidíme za dvacet let.

Ovšem bacha, jedná se o efekty v mrňavoučkém prostoru, tedy ne o přenosy informací na tomto principu na větší vzdálenosti. A tím, že je to v mrňavoučkém prostoru nebude snadné MĚŘIT rychlost přenosu informace. Myslím teď na to bombasticé prohlášení italských vědců, že neutrina jsou rychlejší než fotony ve vakuu, které se ukázalo jako falešný poplach.

bylo nalezeno to, že v kvantovém světě částice reagují bezprostředně bez ohledu na vzdálenost...