Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Myslím, že není

Člověk je jen jeden z druhů mezi živočichy - jediný rozdíl je jen v tom, že z největší pravděpodobnosti je jediný, který se ptá PROČ? (jsem tady)

Podle bible jim je.

"Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi." Gn 1,26–31

Jo - podle Bible ano.

Jenže člověk ji nevládne - člověk ji ničí.
A pokud vezmu v úvahu, že ve většině jsou to křesťané, tak co s tím??

Vladnout je nejpsis ne moc vystihujici, spis se ma o ni starat, aby prosperovala, vzkvetala..a to z lasky k ni a ne ji zneuzivat

Z jakékoliv strany to vezmeš, tak to slovo ani hledat nemusíš.
Člověk si zničí Zemi tak, že na ní už moc dlouho nepřežije.

Člověk si jen myslí, že je pánem tvorstva a že ví nejlíp, co příroda potřebuje a k čemu je. Aby se o ni mohl starat tak, aby prospívala, musel by toho mnohem víc vědět, a hlavně se tím, co ví, řídit. Přírodu je třeba ovlivňovat v co nejmenší míře, což nejde, když se množíme jak králíci. Pamatuju se, jak táta říkal, že nás jsou už čtyři miliardy…
Správně píšeš, že člověk by měl z prosperující přírody prospěch v konečném efektu. Jenže člověk kouká na svůj prospěch výhradně v prvním plánu, takže v konečném efektu jde příroda do kopru. Vidím to všude kolem sebe, co všechno mizí. Jenže většina lidí to nevidí, protože je příroda nezajímá. Kromě člověka, pár velkých zvířat a toho, co je „užitečné“ nebo „škodlivé“, je pro ně všechno ostatní nerozlišitelná havěť, která není důležitá, s rostlinami a dalšími organismy je to totéž. Ona ale důležitá je, kvůli rovnováze, nebo spíš ustálenému stavu, který se ustavoval velmi dlouho. Teď jsme ho rychle rozhodili a následky se začínají dostavovat. A pořád si myslíme, že je důležitější vědět, kdo co napsal, než co kolem nás roste a žije, a podle toho vzděláváme další generace… Což spolu s přesvědčením, že mít hodně dětí je to, čím si šplhneme u jisté velmi nejisté entity, kterou nikdy nikdo neviděl, je prakticky tutový návod, jak tu skončit mnohem dřív, než by bylo nutno. A taky s přesvědčením, že to vlastně nevadí, protože tím jen přijde ten den, kdy budeme spaseni. Jenže nebudeme, protože není kým. Nespasí nás nikdo, maximálně nás něco, co se zvládne přizpůsobit, spase.

to je hodně dlouhé a tematicky rozlehlé, ale asi je to pravda, jak jinak...