No ona to neni symbolika, on to je přímý popis toho stavu. Jeho charakteristika.
No ona to neni symbolika, on to je přímý popis toho stavu. Jeho charakteristika.
No už to "pojedení" je propadnutí hříchu: jednali v rozporu s Božím příkazem (na hadův popud) v touze být jako Bůh. Čehož sice zčásti dosáhli, ale had jim neřekl úplně všechno: zatajil jim následky, jaké to bude mít.
a není ten "hřích" součástí Božího plánu, když už to bereš tak křesťansky?
A že nepojedli raději ze stromu života, obešli by poznání dobrého a zlého :-).
V nějakých rabínských komentářích k Genesis prý Strom poznání dobrého a zlého obrůstal Strom věčného života, takže se k němu nedalo dostat.
Mě připadá že jo. Že Bůh člověka stvořil jenom z poloviny s tím, že "dotáhnout" do konce se už musí člověk sám.
Tak pak nemá člověk důvod v něj věřit jako v nepřekonatelnou
autoritu.
dělá práci polovičatě, jako lidi :-))))
Gen 2 :
16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš
jíst.
17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho
pojedl, propadneš smrti.“
A tohle bereš doslovně nebo spíše jako vyjádření určitého vývoje lidstva
Brát to doslovně znamená dost silně odporovat vědeckým poznatkům. Koneckonců vždyť asi snad všechny biblické příběhy jsou obraznými vyjádřeními (určitých skutečností).
Tak co jsem si všiml, tak oni spíš všechno berou doslovně. bible je pro ně čistá kronika izraelského národa.
doslovně z jejich vlastního překladu Bible...
a vytrháváním veršíků z kontextu...
No ale boží pravda by se neměla bát odporovat vědeckým poznatkům, protože jinak by to znamenalo, že to není pravda. Že Bible není pravda. Že Bůh není pravda.
Nebo jsou za obrazné vydávány, aby se mohlo ještě nějakou dobu tvrdit, že jsou pravdivé, přes všechny poznatky nahromaděné od doby jejich vzniku. Protože „je to obrazné“ mohou někteří lidé strávit lépe, než „je to blbost“.
Říct, že jsou obrazné, přece znamená říct, že doslovně vzato je to blbost. Tak v čem je problém?
No, jestli bůh obrazně sděluje pravdu, nebo jestli se jen autoři zcela neobrazně mýlili, je docela rozdíl, ne?
A jaká je pointa? Já neříkám, že se někdo mýlil. Proč by mělo způsobovat problém, když mám důvod si myslet, že se jedná o obrazné vyjádření jistých skutečností (pro člověka navýsost zásadních)?
No problémem je, kdo teda poskytl to obrazné vyjádření a co teda to obrazné vyjádření opravdu zobrazuje.
Ten rozdíl se dá popsat i jako rozdíl mezi skutečným sdělením nějakého moudra a pohádkou, ve které se sdělení nějakého moudra snažíme zuby nehty najít, jen abychom nemuseli připustit, že je to jen vyprávěnka poplatná své době, v níž žádné sdělení „shůry“ není a nikdy nebylo.
Proto místo o nepravdivosti mluvíme o obrazném vyjádření. A vykladači si v tom pak můžou najít naprosto cokoliv, co jim vyhovuje, a prosazovat to jako svatosvatou pravdu, obrazně poskytnutou bohem. To je vidět v detailech, které tu o bohu, údajně jednou spatřeném před pár tisícovkami let, trousí třeba Visitor, který dokonce ví, jaká se mu líbí hudba…
Moje otázka stále platí. Ve scénkách třeba Šimka a Grossmana či Dvořákovo Televarieté narážky na komunistický režim postřehne jenom ten, kdo zná reálie oné socialistické éry. Ti, co je neznají, tam žádné narážky neuvidí a ani nebudou mít důvod si myslet, že tam nějaké jsou.