,
Tvůj citát:
Je odedávna tím psychicky silnějším, jež je
schopno zcela vykolejit váš vědomý úmysl, fatálně jej zkřížit a
případně rozmetat na kousky
Strašné, třesu se strachy ... můj "vědomý úmysl" má být úplně rozmetán na kousky, jak a čím ho jen zase slepit...
Víš, součte, já cítím půdu pod nohama (díky gravitaci) a mé vědomé úmysly jsou pohromadě a pohromadě byly. Vidím viditelné, slyším slyšitelné, hmatám hmatatelné, čichám čichatelné ... žádná stopa po vidění neviditelného. Třeba je to dar přírody, že ke mně nemluví neviditelné bytosti, že mi v domě neřádí duchové, a neřádili ani když jsem byl dva roky v kasárnách jako vojín. Ano, někdo mne tam i okradl, ale to nebyl zajisté duch, ale spíš nějaký poberta, skřiňky jsme neměli na zámek. O podstatě blesků, duhy a jiných přírodních fenoménů jsem byl poučován od předškolních let a nikdo do mne nehustil náboženství. Díky bohu.
