Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Informace

Název: Ateistická společnost
Kategorie: Náboženství
Založil: sirStanley
Správci: sirStanley , Ondi
Založeno: 10.01.2020 11:58
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné
Zobrazeno: 3770075x
Příspěvků:
98977

Předmět diskuze: Ateistická společnost - “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.” Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

Zobrazení reakcí na příspěvek #31127

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
22.03.23 22:30:10 | #31127
Reakce na příspěvek #31113

Na rovinu. Já zažil stresový šok. Ale v té chvíli jsme nevěděl, že to je on. Má to veice podobné projevy jako infarkt - jediný rozdíl je, že to bolí opravdu vlevo a ne pod hrudní kostí uprostřed, jako infarkt. jinak ochrnutí, brnění v lévé části těla, jen jsme se sesul, naštěstí jsme seděl na sedačce. byly asi 3 hod ráno. i jen tohle mi stačilo se smířit se vším, co bylo a že už to nebude. a to jsme dokonce byl ochuzen o nejbližší, kteří byli na dovolené, na kterou jsme já kvůli té práci , při které jsme se sesypal, nemohl

jen vědomí, že je možná konec, mne podivně uklidnilo (bylo to v době, kdy ještě nebyly mobily a bál jsem se pohnout- zvednout z toho lehu)


1  
 #31113 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
22.03.23 22:41:53 | #31129 (1)

Snad každý po klinické smrti uvádí nezažité zklidnění a smíření. Je to možná projev toho, že lidé se většinou nebojí smrti, ale jen umírání, dlouhého a bolestivého. Z pozice psychiky jsme na tom všichni prakticky stejně. Je tedy logické, že máme i stejné vjemy a pocity, když si myslíme, že se blíží konec.


1  
 #31127 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
23.03.23 16:15:41 | #31171 (2)

To zažili mnozí, nejsem výjimkou.
Už jsem také četl poznámky a líčení k tématu, od lidí, kteří se dostali na rovinu smíření a oddechu (doslovně) a byli po navráceni popadnutím dechu do "surové" reality mírně řečeno zklamáni. Možná, že se to dá přirovnat probuzení z krásného snu ve spánku. *20634*


 #31129 

| Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…
23.03.23 07:35:04 | #31133 (1)

Byla jsem take v realne blizkosti smrti, dokonce mi davali asi 2% nadeje na preziti..zadne smireni jsem nepocitovala, jen jsem si prala zbavit se ukrutne bolesti..a utect z ni..na chvilku se mi to i podarilo a byla jsem najednou v otevrenem okne , pak jsem se asi vratila, upadla do bezvedomi..stalo se to pri virovem onemocneni zpusobenem neznamym virem tropickeho puvodu, ackoliv jsem v tropech toho roku vubec nebyla..


 #31127