"Cit od srdce", tzv. srdečnost ap., je záležitost mozku. To nemůžeš chtít od svalu, který se jen stahuje a roztahuje, a i to na automatický příkaz impulsů z mozku
Soucit, mír, pokora vzniká od srdce, rozum je něco co používáme při zkoumání určitých věci.Nerikam že obě jsou oddělené,kdo ale používá rozum nedokáže mít soucit,mír a pokoru,ta se dá jen rozvinout v nás samých v uvědomění sebe sama. Někdy moc všeho škodí i přehnaný rozum vyvolá vysoké ego,moc soucitu, míru a pokory vyvolá jen že nedokážeme rozpoznat to co nám rozum dává a to dar,jestli se nás někdo nesnaží vojebat.Nekde mezi je střed.
Srdce je pouhý sval. Sice s ním člověk má spojené vlatsnosti, ale
realita je jiná. Vše, emoce i rozum, pocházejí z mozku
Je zmatení tvrzení, že kdo používá rozum, nedokáže mít soucit, mír a
pokoru. Zjednodušil bych to tak, že emoce se s rozumem nevylučují, naopak,
rozum ví, že emoce jsou důležité a dává jim dostatek prostor. "Moc
rozumu" vůbec netuším, co je - ego ti zapojí opět spíš emoce typu že si
o sobě moc myslíš. Problém může nastat naopak, kyž je někdo moc
emotivní, emoční, většinou nedokáže přemýšlet rozumně, protože city
ho k použití rozumu nenutí (zatímco rozum k použití emocí ano. Nějaký
vojebávání je v této debatě vyloženě přízemní :-))))
Srdce neberu jako sval dle rozumu ,ale jako něco jako metaforu to se nedá popsat jen rozumem to cítíš uvnitř nevychází to z mozku,ale přímo od srdce.A když to bereš tak jak píšeš nemůžeš cítit srdcem furt tam dáváš více rozumu.Ma cesta mě učí to co ti teď takto vysvetluji že né vše se dá definovat tímto jak mi to vysvetlujes.
To, co o srdci píšeš je pouze romantická, či poetická představa.
Realita je střízlivější. Tvé ego a emoce nesídlí v srdci, což je denně
potvrzováno při transplantacích srdce. Mozek není jen hmota na nabiflování
si textů modliteb a biblických pouček.
Srdce také není jen prostá pumpa krve do dvou krevních oběhů, srdce je sval s ventilama který pumpuje krev od 5. týdne těhotenství bez pčerušení do smrti člověka a také je orgánem, který ovlivňuje některé bio-procesy těla.
Jak přišli lidé v době nevědomosti temného Středověku na to mylné
spojení srdce s emocemi?
Prostě. Když se člověk totiž lekne, když dostane strach, když dostane
radost a podobně nařídí mozek srdci aby se zvýšením frekvence a
intenzitě tepu (rozboucháním) připravilo na vysoký odběr krve svaly při
úprku těla do bezpečí, při skákání radostí a podobně. Nejinak je to
při očekávání laskání a koitu s milovanou osobou.
Ale nikdy jsem nepsal o egu že je v srdci psal jsem že ego vytváří prostředí v hlavě a mysli více do rozumu a tím srdce pak je ponížene a člověk se chová bez emocí vše musí být vyrovnané,nikdy víc rozumu či srdce všeho moc škodí.
Srdce je opravdu jenom metafora pro lásku a cit, poněvadž v srdeční oblasti tuto emoci cítíme (emoce mají duševní i tělesný projev). Jinak ale psychika je výsledkem činnosti mozku a tudíž i láska a cit jsou produkovány mozkem. Takže my lásku (ale třeba i žal) vnímáme, že vychází od srdce, ale to je jenom projev té emoce, ve skutečnosti má svůj původ v mozku. Tím samozřejmě není řečeno, že bychom v obvyklé (neexaktní) mluvě neměli ve spojitosti s danými emocemi hovořit o srdci, ale jenom bychom si těchto faktů měli být vědomi.
Ano, přesně tak. Uvedené emoce nám "rozbuší srdce", ale zdroj je v mozku
No to je tvoje náboženská cesta. Ano.
Realita je to, co jsem ti popsal já. Tedy pravda.