Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

že přirozený, to bych možná oponoval. naopak, v době, kdy ještě žádný bůh, žádná víra, žádné náboženství neexistovalo, musela být lidská mysl permanentně ve střehu a napětí, ne v klidu a pokoji, to max na střídačku.
kvůli nepřítelskému okolí

To je klidně možné - i když nepřátelské okolí je kolem pořád, i v dnešní době stále na člověka působí existenční tlaky - ale to si nijak neodporuje. Fakt, že zdraví je přirozený stav organismu, taky není zpochybňován druhým faktem, že vždycky existovali nemoci.

zdraví ano, ale původně tam byl "stav psychické vyrovnanosti a vnitřního klidu". psychická nevyrovnanost a vnitřní neklid se se zdravím taky nutně automaticky nevylučují

Pamatuji český film se Sobotou jak se ho tam snažili strašit,aby komponoval,museli mu zvyšovat dávky poněvadž si na to jak si zvykal, návyk na strach může být závislost.To je i se stresem,stres je dobrý motor,ale dlouhodobý je nebezpečný.

V principu vylučují, jenom se to přímo tak nenazývá. Psychická nevyrovnanost a vnitřní neklid sice není klasifikována jako přímo nemoc, ale stále je to bráno jako dysfunkční situace.

Nevylučují.
Ale pro případ odporu tady stačí napsat, že to, co s druhým nic neudělá, s jiným totálně zamává. a ten jiný pak hledá, jak z toho utéct, třeba k bohu.
princip berličky je na světě

Vylučují. Psychická nevyrovnanost a vnitřní neklid není situace, kdy je všechno v pořádku a psychika funguje správně. Každý se snažíme utéct ze svých problémových stavů (tedy pokud jsme normální), a pokud mi něco pomůže se problémového stavu zbavit, pak je to lék. Berlička by byla, kdyby mi to toho problémového stavu nezbavilo, ale jenom by mi ho pomohlo lépe zvládat.

Slovo "pýcha"nemám rád. Evokuje negativní přístup k morálce, také dávku mizantropie ... a je používáno jako klacek pobožných na ty, křeří "nestojí vedle nich".

Tak tomu příliš nerozumum, u mě to nic takového neevokuje (možná proto, že si pýchu umim přiznat a proto s tímto pojmem nemam problém). Ale je fakt, že to slovo má emoční a "moralistický" náboj. proto třeba C. G. Jung místo něho používal pojem inflace a mluvil o psychické inflaci, inflačním já/egu, inflačním vědomí, inflačních přáních atd., protože vědecké pojmy by měli být emočně neutrální. Klidně to slovo můžem používat, já jsem na něj zvyklej.