Ano, někteří věřící jsou takoví. Je to důkaz toho, že ve skutečnosti ani víru nemají, když si pro ní musí něco nalhávat. Bohužel si dostatečně neuvědomují, že atributem víry je pokora.
Ano, někteří věřící jsou takoví. Je to důkaz toho, že ve skutečnosti ani víru nemají, když si pro ní musí něco nalhávat. Bohužel si dostatečně neuvědomují, že atributem víry je pokora.
K povaze pokory patří, že člověk dokáže přijmout skutečnost, čili takový člověk nemá tendenci si lhát.
Nikdy jsem nic takového netvrdil. Svých nedostatků jsem si vědom. Proto se taky nepovažuji za žádného Boha, ani jeho součást.
Nejde ani tak o tebe ale o:" Znám pokorné lidi, kteří se se skutečností celkem úspěšně míjí."
A pokorné lidi, kteří se se skutečností celkem úspěšně nemíjí, neznáš?
Znám. To přece ten výrok nevylučuje. Jde přece o to, že samotná pokora není zárukou schopnosti přijetí pravdy.
A snažíš se to upřímně vyloučit?
Já jenom že tady se jako o klamaných mluví jenom o věřících. Přitom v
mnoha vyjádřeních tady vy ateisté klamete sami sebe. "Přání otcem
myšlenky" se vztahuje i na vás.
Opravdu se snažím. Vždy, když je to možné, se snažím informace ověřovat. A jsem si vědom toho, že se mohu mýlit a taky své přesvědčení nevydávám za pravdu. Za pravdu považuji shodu výroku se skutečností.
Řekl bych, že kdyby to tak bylo, tak bys věty formuloval jinak. Ale o nic nejde...
Spíš si myslím, že k povaze pokorného patří, že bez odporu trpí i
bezpráví a ublížení. Pokorný se diskvalifikuje na nereagujícíbytost ...
a neměl by ani skřípat zubama, to by tu jeho pokoru oslabovalo.
Když nějaký vrah zabije poornému třeba dítě, tak mu pokorný odpustí ? V
tom je velikost pokory ?
kdež, pokora v tom duchovním smyslu je právě to, že si nemyslím sám o sobě, že jsem nějakým nositelem vší pravdy (jak tohle chybí zrovna křesťánkům)....