,
V tomto případě je použití slov "věřím/nevěřím" asi ne úplně správné, v tomto případě je vhodnější spojení "myslm si". V Žižku a jeho vlatnosti není třeba věřit. Existoval i se svými vlastnostmi a je to jen o názoru, jestli to bylo dobré nebo špatné.
Věřit se dá jen v něco, co není potvrzeno jako "hotové", skutečné.
Takže u Žižky max ve spojení typu : věřím, že kdyby X, tak žižka Y.
Za mne pak i postoj trochu jinak : pokud v něco věřím, nepřipouštím si,
že to bude (může být) jinak. Notabene u víry v Boha, tam je to přímo
vyloučené samotným učením, ideologií.
"Věřím, že ten vlak pojede včas a na tom stavím další následnosti
děje."
Když nevěřím, zahrnuju i možnost, které nevěřím.
"Nevěřím, že ten vlak pojede včas a proto zosnuji i plán B a C a D
:-)))))) Ale A, pro případ, že pojede včas, mám taky.
Každopádně u víry v Boha víra v něj vylučuje možnost, že by neexistoval, přímo doktrinálně, dogmatem "Bůh je"
1