Správně jsi napsal - ateismus je nevírou v existenci nadpřirozených
bytostí. Z toho logicky vyplývá, že jeho prioritou není nějaký vztah k
bohu, náboženské úkony či očekávání posmrtné blaženosti, ale
obyčejný lidský život zde na zemi, s jeho starostmi i radostmi. Humanismus
znamená v podstatě lidskost, se vším dobrým, ale i špatným, co k tomu
patří. Pro ateistu nic jiného neexistuje. Historicky humanismus znamenal
odklon od náboženství, na prvním místě už nebyl Bůh, ale člověk a jeho
potřeby. Tím nějak netvrdím, že by všichni ateisté byli nějaké
zvlášť racionální bytosti.
Ateismus samozřejmě nikomu nic neukládá ani nepředepisuje žádná pravidla
pro život - to dělají věřící v různých církvích a sektách. Jak už
jsem dřív napsal, jeho chování se může jevit stejné jako u věřícího
souseda. Z jeho nevíry v nadpřirozeno ale vyplývá, že by např. neměl být
ani pověrčivý. Nějaké ty černé kočky na cestě nebo pátky třináctého
by ho neměly rozhodit. Neměl by doufat v boží pomoc, ale více se spolehnout
sám na sebe nebo na své přátele. (nechtěl bych třeba mít věřícího
pilota, který při větším problému pustí knipl a začne se modit, aby ho
Bůh zachránil - prý se to stalo při jedné zkoušce na pilotní průkaz).
Místo nedělních bohoslužeb raději vzít děti na výlet. Ateista by se
také neměl dát zmanipulovat nějakými fanatickými věřícími, neboť jak
někdo napsal - Dobrý člověk dělá dobré věci a zlý zase špatné.
Aby dobrý člověk dělal špatné věci, musí mít nějakou víru. Z
historie známe řadu příkladů.
Že se může ateista stejně jako věřící nechat zmanipulovat reklamou nebo
nějakou ideologií, v tom s tebou souhlasím. Ateismus není ucelený program.
Jen postoj k jedné základní otázce - zda je nad námi nějaký Bůh, bohové
či nadpřirozeno. Pokud předpokládám, že ne, zařídím se podle toho.
Lidstvo a jeho další osudy nejsou předem dány, nikdo to za nás a naše
potomky nerozhodne. Další vývoj záleží jen na nás. Naše pozemské "nebe"
či "peklo" nás čeká už tady na zemi.