,
Tak samozřejmě bych si pro tu otázku zvolil nějaké místo, kde není
kamera se záznamem. A že existuje nejeden Jan Dvořák, který u sebe nenosí
nic, čím by ho šlo lokalizovat, to je také víc než pravděpodobné.
O co se snažíš? Já jsem jen ilustroval situaci, ve které můžu buď
věřit, nevěřit, nebo věřit opaku. Ty máš asi na mysli tu vysoce
pravděpodobnou situaci, že se ho ptám ve chvíli, kdy zrovna sedí u svého
kompu, na kterém náhodou zrovna heknul kameru na ulici, na niž se ptám, a
náhodou zrovna kouká na záznam s Janem Dvořákem, kterého náhodou zná.
Tak to pak jo, to bys měl pravdu. Jenže já jsem zrovna tuhle situaci
nemyslel. A i kdyby mi náhodou později ten důkaz našel a dodal, nic to
nemění na tom, že v danou chvíli mu pouze můžu buď věřit, nebo
nevěřit. A pokud nevěřím na existenci věštců (opravdových), jako že
nevěřím, tak samozřejmě Vopičkovi věřit nemůžu. Nebo můžu, ale to
bych musel vypnout kritické myšlení. Kdyby měli teisti nějaký důkaz
existence nějakého boha, tak tu tohle psát nebudu muset, protože bych ten
důkaz akceptoval a nehádal bych se.
Předmět diskuze: “Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
