Možnost, že za vznikem bohů stojí vztahový hierarchický řád, např. syn-otec, člen kmene-náčelník apod., který byl intenzivně prožíván vnitřně a pak zcela samosebou promítnut i za hranice onoho společenství do okolního světa, nijak s fantazií nesouvisí. To je prakticky intelektuální činnost, kdy se z části usuzuje na celek, resp. část se vnímá jako výsek onoho celku, a tudíž vztahy existující v oné části se automaticky vidí v celém celku.
Možnost, že za vznikem bohů stojí reflexe rozličné psychické činnosti, která nebyla rozpoznána jako psychická a tudíž byla vnímána a proto i mylně považována jako probíhající ve vnějším světě, také s fantazií nijak nesouvisí. I dneska běžně své psychické obsahy a dění vnímáme ve vnějším světě, aniž bychom si toho vědomi a je to zcela automatický proces, na němž se nijak my nepodílíme.
Obojí je něco zcela jiného než vymýšlení si a fantazírování.
Takových možností religionistika nabízí víc a proto jestliže trváš na
tom, že bohové nevychází ze žádných faktů, ale lidé si je prostě
vyfantazírovali, tak bys to měl umět alespoň nějak podložit tak, abys
tyhle ostatní možnosti vysvětlení nějak zpochybnil nebo alespoň
znevýhodnil.
Pokud má být tedy tvé vysvětlení založené na racionalitě.

,
Poněvadž ty možnosti spadají přesně
do těchto kategorií duševní činnosti.



Ty to tvrdíš prostě a priori bez
jakéhokoli uvažování, bez jakéhokoli podložení fakty a logikou, bez toho,
aby sis dal práci s nějakým výzkumem. Tohle vysvětlení je navíc vlastně
vysvětlení, které nic takového jako fakta a logiku ani nevyžaduje. To je
jeho největší slabina, a zastávají ho právě lidi, pro něž je
uvažování a rozvažování slabinou.
není záliba ve starém či překonaném



Jenže oni zas nemají pochopení pro své
bližní, tak nevím... 



