Bohatství předcházející kultury se
prvních šest set let středověku předávalo téměř výhradně v
klášterech. Obrovský vliv klášterů si dnes dokážeme jen stěží
představit: jen těch benediktinských bylo v Evropě v době jejich
největšího rozkvětu 37 000! Navíc kamkoliv mniši přišli, obraceli
divočinu v kultivovanou zemi; zabývali se chovem dobytka a polním
hospodářstvím, pracovali vlastníma rukama, vysoušeli bažiny, čistili
lesy… Díky nim se střední Evropa stala úrodnou krajinou. Každý
benediktinský klášter byl zemědělskou školou pro celý region.
… k vrcholnému středověku a vědecko-technické revoluci
Byla to opět katolická církev, která v druhé polovině středověku
vytvořila systém univerzit. Jejich předchůdkyněmi byly katedrální školy
u významných biskupských kostelů. A pak několik staletí – až do
novověku – byla Církev hlavním, a většinou i jediným sponzorem
vzdělání – a to v míře, která nemá nikdy předtím obdobu. Historikové
žasnou, jak byla intelektuální debata na středověkých univerzitách
svobodná a neomezená. To vše – sponzorováno Církví – poskytlo rámec
vědecké revoluci na Západě. Dnes již jen málokdo ví, kolik je mezi
zakladateli různých vědních oborů katolických kněží.


Benediktinských kláštěrů bylo poměrně
hodně, na celém světě ale jen několik stovek. Těch 37 000 sis vycucal z
prstu, možná to byl počet jejich členů, ale i to se mi zdá moc.
železnice ? zase si naletěl na internetu 
