Ovšem katolickou ideologii, jakožto i ostatní ideologie mohou být hodnoceny. A i vystaveny kritice.
Ovšem katolickou ideologii, jakožto i ostatní ideologie mohou být hodnoceny. A i vystaveny kritice.
Jistě, jen by člověk neměl sám sebe stavět na piedestál jako něco lepšího, jakože on má právo hodnotit jiné (dělat z nich blbce)
Ovšem pravda je také, že na ten svůj zlatý piedestal staví každý svůj světonázor. Platí jak pro katolíky, protestanty, husity, nebo pro muslimy. Pochopitelně to platí i pro ateisty, kapitalisty, komouše ... "mistry" volantu ...
co nechci aby mi dělali jiní, neměla bych dělat druhým. To že se někdo jiný na mě povyšuje neznamená, že to mám dělat i já druhým, začít mohu jen u sebe a chovat se tak jak chci aby se chovali všichni...
viz kategorický imperativ Emanuela Kanta: varianta překladu - „Jednej jen podle té maximy (zásady), od níž můžeš zároveň chtít, aby se stala obecným zákonem.“ [4]
Zastávání vlastního světonázoru a kritiku jiných nepovažuji za povyšování.
Výsměch povyšováním je. Kritika, pokud má být brána vážně, musí být podána seriózně.
tak nikdy by to nemělo být styulem : ty jsi blbec.
vždy když už tak ? ty nevíš, kolik je 2+2 v desítkové soustavě? no tak
to jsi blbec.
zase prostě nesmíme podlehnout politické korektovnost, kdy debilovi
přestaneme říkat, že je debil.