Ano, yěm uvedeným se říká ANTITEISTÉ, kteří "věří, že neexistuje". My ateisté pouze nevěříme, že existuje :-)))
Jestli existuje nebo neexistuje Bůh je předmětem víry pouze ateistů, protěž věřící člověk ví, že existuje Bůh a proto to není víra ale pouhé konstatování skutečnosti: V motlitbě se říká: Otče náš jenž si na nebesích. Tedy se pouze konstatuje skutečnost. (Nemodlíme se Otče náš doufám že jsi na nebesích)
2. Petrův 3, 12kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
ne věřící má důkazy, takže má 100% jistotu že existuje. Pouze proto,
že Boha nikdo nikdy neviděl se jim říká věřící, ale ve skutečnosti oni
nevěří oni ví.
To ateisté nemají důkazy a proto se pro ně to slovo věřící hodí víc
než pro věřící v Boha.
Ateisté věří že Bůh neexistuje nemají žádnou jistotu, že to nemusí
být pravda.
Věřící nemá vůbec žádný důkaz existence Boha. |Jen svoji víru a
fantazie, povídačky.
Ateista nevěří, že Bůh existuje a tím to pro něj končí :-))))
Kdo věří, že nějaký bůh existuje, je věřící. Kdo ví, že nějaký bůh existuje, je hloupý věřící.
Co když ví že Bůh je,ono někdy se nedá vysvětlit určité příčiny,taky jako nevěřící jsem vnitřně říkal Bože jak tuto situaci mám udělat ze zoufalství a sám si odpovídal různé strategie a řekl jen :No asi to udělám takto a za deset minut při svitu slunce, jelikož byl den se mi ukázala duha na nebi a kývl jsem a najednou jsem věděl že ano tak jak to jsem si odkyvl vnitřně že ano tak to udělám tak duhu jsem bral něco ze zhury.Ono nejde pánové vše házet do škatulek je Bůh není Bůh.Jako člověk co jde cestou východní filozofie ví že umět se naladit v mysli frekvenčně na universum je nevysvětlitelný jev , který se dá studovat v různých východních spisech o nás samých.I takové mantry dokáží vyladit naše já na universum a díky jím i vědět že být teď a tady je vnitřní klid porozumění sebe sama že co děláme vysíláme opravdu funguje. Stačí být vyladěn naladěn vnitřně.
Nemůže to vědět. Notabene když sám píše, že by to měl vědět jen proto, že bněco neumí vysvětlit. Takhle vědění nefunguje - co neumím vysvětlit, to si vymyslím.
To ano proto jsem dal tu východní filozofii že je dobré si vše ověřit, složité je to dokázat proto Buddha říkal nevěřte mi a ověřte si mou cestu, né že by nevěděl ale věděl že ten paradox učení si musí člověk sám vyzkoušet a pokud mu to sedne v jeho vnitřní jednotě a zjistí tím že funguje nemusí druhým nic dokazovat je to jako s tím vtipem o bláznech: Blázen je na sloupu,jde druhý a říká co tam vidí, blázen odpoví, pojď a přesvědč se, druhý vyšplhá nahoru a čumí také,jde kolem třetí blázen a říká hej blázni co tam vidíte? Pojď nahoru uvidíš. Vyšplhá za nimi a jsou tři co tam čumí.Jde kolem policajt a volá na blázny:Hej blázni co tam děláte slezte dolů je to nebezpečné. Blázni odpoví že neslezlou,tak jím to policajt dá už naštvaně příkazem a blázni že neslezlou.Tak policajt co tam vidíte: Blázni pojďte nahoru a uvidíte:Policajt vyleze nahoru a kouká a tam napsané:Konec sloupu.
Není nutné zjišťovat osobně úplně všechno, dost by to zdržovalo
vývoj člověka.
Ale stačí se naučit celkem jednoduché věci, rozlišovat na pravděpodobné
a nepravděpodobné, přepokládatelné a nepředpokládatelné. Pak si musíš
ověřovat jen to s tou předponou ne-. To bez ní nemusíš.
"zjistí tím, že funguje" -
Tvoje pojetí a vysvětlovábní víry je teda velmi svérázné :-))))
Jka u retardovaného :-))))
Mimochodem, tvoje bábolení o ateistech je nejkrásnějším důkazem toho, jak
ty se vlastně bojíš, že Bůh není, a potřebuješ to sám sobě sugrovat
uvedeným způsobem :-)))))
Jenže pravdu neurčuje vaše modlitba, takže co se modlíte, je v této věci zcela irelevantní.
Ona ta pravda s blbě dokazuje, poněvadž každý by si měl jít a vyzkoušet jestli funguje každý má volbu,i Buddha říkal nevěřte mi a běžte a vyzkoušejte mou cestu.Jezis učil věřte mi a víra vás osvobodí.Jsou to dvě odlišné věty a však stejného ražení jen Buddha učil lidi jiného smýšlení,nemohl jim vyprávět o Bohu,musel jím vše říkat tak jak oni žili, což Ježíš měl usnadněné mohl do toho dát trochu více mystiky o Bohu ,jde o stav mysli ke komu kdo z těchto velikých lidí mluvil.