To by tak platilo, i kdybychom byli neomylní. Neomylnost znamená, že máme dokonalou znalost všech zákonitostí a hodnot všech veličin daného pozorovaného systému a umíme tedy s naprostou přesností předpovědět jeho budoucí vývoj.
To by tak platilo, i kdybychom byli neomylní. Neomylnost znamená, že máme dokonalou znalost všech zákonitostí a hodnot všech veličin daného pozorovaného systému a umíme tedy s naprostou přesností předpovědět jeho budoucí vývoj.
„K přesnému předpovězení stačí znát všechny informace“ rovná se „je to předem dáno, jen my o tom nevíme, protože ty informace nemáme.“
Ano a rozhodování člověka je dáno obsahem jeho nitra (podvědomí) a vlastnostmi jeho osobnosti. Psychologové a sociologové také na základě dílčích znalostí umí s určitou přesností odhadnout budoucí rozhodnutí (chování) člověka.
experiment:
Máš před sebou dvě kostky cukru Bůh ví kterou vezmeš do ruky jako
první.
Má jeho vědomost nějaký vliv na tebe? Nemá, protože si můžeš vybrat ty,
kterou vezmeš jako první.
Máš tedy v tomto dokonalou svobodnou vůli. Ať se děje co se děje, Bůh má
svoje stvoření plně pod kontrolou a dovede ho tam kam on
zamýšlí. To slovo "dovede" znamená, že do světa zasahuje tak, aby
neporušil jeho svobodnou vůli a to z důvodu výše popsaných.
Podle tebe to tedy znamena, ze mas sice svobodnou vuli, ale jelikoz Buh vi, kterou si vezmes a vsechno, co bude pak nasledovat.. . Nezda se ti, ze pri takovem konceptu by se Buh asi nudil?
pokud má někdo zodpovědnost za celé stvoření jdou veškeré obtíže s nudou stranou
Už je to jasné proč jsi jaký jsi když má zodpovědnost za Tebe Bůh :-).
Pokud by Bůh věděl předem, co všechno se stane, pak už by to ani on
sám už nemohl měnit. Už by předem věděl i to, kdy nějak zasáhne a jaký
to bude mít následek. Je to stejné, jako by to už bylo předem dáno. Z
všemohoucího by se stal nemohoucí.
Tak nějak bych mu to nezáviděl. Ano, byla by to hrozná nuda.
Ještěže nic takového jako Bůh neexistuje.
Pobožník tím chtěl naznačit, že kažký pohyb každého atomu ve Vesmíru je bohem naplánován a určen pro každé planckovo kvantum času věčnosti. Pro boha přece maličkost, to naplánoval už nekonečné minulosti pro nekonečné množství vesmírů které už stvořil a které stvoří v nekonečnu.
Pobožník tudíž hodnotí pocit své svobodné vůle, ale ví že i když bude recitovat "ententýky, dva špalíky ... ", nebo vrhat v kostky, je vše dávno, dávno bohem naprogramováno.
Pobožník má tedy jen iluzi své svobodné vůle. Proto pobožník také popírá náhodu, tedy náhodné dění. Přírodní procesy, tedy třeba kroupa vytvořená v bouřkovém mraku která udělá pobožníkovi do kapoty auta jamku ... to vše kdysi v dávné věčnosti naplánoval tenhle jeho bůh.
Strašná představa ... a neléčitelná.
Naštěstí do nebe volající nesmysl a blábol, ovšem pobožník s tou iluzí
o bohovi musí žít ... má to bohem naplánované.
To, že nevíš, kterou kostku vezmeš jako první, neznamená, že más svobodnou vůli. To jen nevíš, že svobodnou vůli nemáš, že Bůh předurčil, kterou kostku vezmeš jako první a ovlivnil tvoje vědomí, abys ji jako první do ruky vzal v domnění, že ses rozhodl sám.