Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Hned k první větě. Třeba Mont Blanc.- Co je tedy to bílé studené a zmrzlé nahoře?

To bílé studené a zmrzlé nahoře, na vrcholu kopce je ... je Sníh. Ovšem že to nejsou načechrané vločky, nýbrž větrem zahuštěný (udusaný a zmrzlý) prašan. Asi takový, jaký je tou nebezpečnou, zabíjející a ničící částí každé sněhové laviny. Led není bílý, nýbrž sklovitě průzračný.

Ledovce jsou tvořeny ledem a tečou svými koryty s kopců dolů. Aby se ze sněhu stal led, je potřeba tlaku mnohametrových vrstev sněhu a delšího času.

Ale to jsou jen technické detaily, ratko, jestli chceš mít na vrcholu ledovec, tak si ho prosím měj.

já tak říkám zmrzlému firnu, ale že se jedná o ledovec píšou i zde:
Výška Mont Blancu se na jednotlivých mapách i během let často liší. Důvodem však není nepřesnost měření. Vrchol je totiž pokrytý ledovcem o výšce 14 - 23 m, který pracuje a rok od roku se mění. Takže výškový údaj se pohybuje zhruba v rozmezí 3 metrů, nejsympatičtější číslo je 4810 m

zdroj: https://www.alpy4000.cz/vrcholy/mont-blanc-monte-bianco-detail-13

Jen abys ze mě nedělal blbce :-))

Ale no tak. Proč tak podezřívavá? Asi jsem neměl reagovat, omlouvám se.

Ale trvám tvrdohlavě na tom, že na vrcholu kopců, jedno jestli se jedná o Mont Blanc, nebo o Čomolungu, žádný ledovec není. Mont Blanc je celá hora a na jejím boku v úžlabinách je/jsou ledovec/ce (Mer de Glace). Ledovec Pasterze je i na úbočí Grossglockneru. Ale ne na jeho vrcholu !

A ten stolec s těmi šipakami by byl z jakého materiálu? ze železa? a ukotvení? Tedy jako nějaký talíř nebo plachta. Je tam silný vítr... oázka je co by s tím udělal led a vítr.

Navrhoval bych leštěný a impregnovaný mramor. Kdybych se nebál nenechavců, tak by ty šipky a popisky mohly být z kovu, třeba bronzu, nebo nerezu, zlato si netroufám nevrhnout, ani pozlacený kov. No a ten stolec by mohl být masivní kotouč z materiálu místní skály na pevném podstavci, neboť jak odhadnu lidovou náturu, tak se bude soutěžit o to, kolik lidí se na takový stolec vejde, jak silné dupání vydrží a jak je odolný proti cepínům.

Takře raděj zabetonovaný kříž svařený z traverz a nebo z železničních kolejí. Ten by nějakou dobu obstál vandalismu lidí posílených drogami.

leštěný mramor by byl pěkný, ale asi by brzy popraskal. Většinu znám kříž kovový. Třeba ten na Zugspitze, tem se třpytí zlatem :-)) Je to zajímavý pocit vylézt na vrchol a koukat na lidi co stojí na vyhlídkové plošině lanovky.

Musím tvoje dětské vzpomínky trošičku poopravit: pokud jste jeli sedačkovou lanovkou, tak jste jeli ze severu, z Trojanovic - Ráztoky na Pustevny. Lanovka byla v té době jednosedačková. Horní stanice byla kousek pod "poustevnami" - Jurkovičovými stavbami směrem k Ráztoce (dnes lanovka vede asi o 100 metrů výš, takže končí za Libušínem, ta nová budova stanice je děsběs) Pokud byla mlha tak jste ty Jurkovičovy stavby ani neviděli - pardon - museli jste projít kolem té nejstarší, kamenné, Šumné a šli jste po hřebeni Radhoště směrem na západ, k vrcholu. Chodník tam dost stoupá ale jenom několik metrů, k altánu Cyrilka. Pak už se jde po hřebeni k Radegastovi - tedy: Radegast je prvý vrcholek na hřebeni, 1106 m.n.m., socha Radegasta je pousek pod ním. Chodník klesá na 1099 m.n.m. a pak mírně stoupá až k vrcholu Radhoště 1129 m.n.m.Tam chodíme s malými dětmi i s kočárky to je pohodička (Cyrilku mineme, jinak je to vyšlapaná "dálnice" - zvlášť po včerejšku ) Ale jít tam odkudkoliv "zdola" je docela hezký stoupák! Pak jste se museli stejnou cestou vracet, zase kolem Radegasta. Autobus na vás čekal na straně jižní, tedy od Prostřední Bečvy. Musel to objet přes Rožnov, protože v té době už byla cesta z Ráztoky pro autobusy neprůjezdná. Mohly tam sice osobáky ale autobusy ne. (kvůli tomu že tam kdysi, hned po válce, spadl plný autobus z cesty dolů) A někdy od roku 1965 tam nesmí ani osobáky, jenom dopravní obsluha. Ten Radegast, co jsi ho viděl, nebyla pravá socha, byl to odlitek. Albín Polášek pro ni vytvořil formu a nechal odlít ze žulové drti a betonu.Ty odlitky byly dva. Jeden postavili na Radhošti a druhý zůstal zapomenut v nějaké zahradě v Praze, zasypán listím a zarostlý travou, Když jej našli, nevěděli, co to je a tak jej jako "zvíře" postavili v ZOO v Troji ale jestli tam ještě je to nevím. Původn odlitek už na Radhošti není, je (opravený) v budově radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm pod schodištěm. Nahoře je socha nová, tentokrát opravdu žulová, vytesaná sochařem Sobkem ve Lhotě u Vsetína. Ten odlitek se totiž vlivem počasí začal rozpadat. Když jsem chodila v Rožnově do školy, tak jsme odpoledne občas "utekly" na Radhošť. Pěšky. Od intru jsme to měly přes chodníkem Černou Horu 9 km, stále do kopce, převýšení 758 metrů. Když jsme byly ve formě, zvládly jsme to pod dvě hodiny (trénink na biatlon) Dnes už bych tam nevyšla ani za dva dny

Díky za info.
Celý život se připravuji na to, se tam zase jednou podívat. Ten školní výlet mohl být tak v roce 57. Ano lanovka byla jedno-sedačková a vytratilo se mi odkud jela.
Z té cesty si pamatuji akorát to, že jsem si tam koupil takový plastový suvenýr (jako z rohoviny) a nosil ho na pásku kalhot snad ještě dva roky. Jo a ještě, zastavili jsme na čurání u přehrady Bystřičky, já jako jediný jsem sběhl dolu k vodě, bylo jí ještě málo a "okusil" jak byla teplá. Byla, ale pak si mne všiml učitel a začal řvát, že se utopím. Neutopil.

Co Ti brání sem zajet? Seber manželku, autem jste za tři hodiny (270 km) u mne, můžete tady být jak dlouho chcete. K přehradě Bystřička je to 5 km, nahoru na Pustevny asi 40 km, do Ráztoky k lanovce asi také tak. Do muzea Tatra Kopřivnice také tak nějak do 50 km. Je tady toho k vidění spousta. Jenom mně nesmíte skočit na průvodcovský špek protože bych vás tahala po všelijakých čertechďáblech! Já jsem do zdejší krajiny blázen! Teď už sice mohu jenom tam kde mne doveze moje feldička ale i tak se mám kde "kochat" (To pozvání platí i pro ostatní - jsem aktuálně bez podnájemníků a je tady klid)

(Legrační je, že u pomníku Maryčky Magdonové na Starých Hamrech jsem byla minulý týden poprvé nějak jsem to vždycky minula )

Děkuji za pozvání, prozatím není pro nás možné někam zajet. Povedu to ale v patrnosti a kdyby padly všechny překážky ...
Ještě jednou díky.