ad visitor77:
.."to, čo tvrdíte, nie je synkretizmus"..
ale samozrejme, ze je.. jak jsem uvedl, jde o "kombinaci ruznych forem viry nebo
praxe", takze v tomto konkretnim pripade synkretismus predstavuji ony "pohanske
praktiky" 
je totiz prokazano, ze jiz staleti pred "prichodem"
Jezise oslavovali Evropane svetlo a narozeni v nejtemnejsich dnech zimy - X
narodu se o zimnim slunovratu "radovalo", protoze uz meli nejhorsi zimu za sebou
a mohli se tesit na delsi dny a prodlouzene hodiny slunecniho svitu - konec
prosince byl ve vetsine oblasti Evropy proste idealnim casem na oslavy -
hodovalo se, byla porazena vetsina zvirat, aby nemusel byt v zime krmen, navic
vetsina vina a piva byla konecne vykvasena.. v Rime se slavily kuprikladu
Saturnalie, kdy i zotroceni lide dostali na mesic docasnou svobodu a bylo s nimi
zachazeno jako se sobe rovnymi - prislusnici vyssich trid navic 25. prosince
slavili narozeniny Mithry a pro mnohe to byl nejposvatnejsi den v roce..
skutecnost, ze se ve 4. stoleti cirkevni predstavitele (Julius I.) rozhodli
zavest narozeni Jezise (25.12.) jako svatek, i kdyz v Bibli datum jeho narozeni
samozrejme neni, je v akademicke obci obecne brana jakozto snaha prijmout a
absorbovat tradice pohanskych svatku - proc by podle tebe kuprikladu krestansti
puritani prave na toto poukazovali a popirali tak jeho legitimitu? ciste pragmaticky zvysili sanci, ze budou Vanoce
vseobecne prijimany, i kdyz se prokazatelne vzdali moznosti diktovat, jak se
budou slavit - verici o Vanocich sice navstevovali kostel, ale pak bourlive
slavili v opilecke "karnevalove" atmosfere podobne dnesnimu masopustu
Předmět diskuze:
“Ateismus je pochopení, že neexistuje žádný věrohodný vědecký ani faktický důkaz existence boha, bohů nebo jiných nadpřirozených jevů a bytostí.”
Ateismus je racionální a pragmatický a humanistický postoj k světu. Racionální v tom, že usiluje o poznání pravdy ( tím odmítá teorie o existenci neprokázaných nadpřirozených bytostí a jevů). Pragmatický, protože za prioritní považuje to, co je užitečné a prospěšné (náboženství to není, už proto, že lidi rozděluje - viz vztahy mezi židovskou vírou, islámem a křesťany). Humanistický proto, že na první místo staví člověka, skutečnou bytost, nedokonalého, ale vyvíjejícího se tvora, jakým jsme my všichni (ne tedy nějakého vymyšleného stvořitele mimo čas a prostor, kterého ani nelze dokázat).
2
1
