Spíš bych to definoval opravdu že na tom všem nelpí že vědí že musí na sobě pracovat v tomto bytí.Proto i plýtvání na psaní dávat energii někomu jako Jonáš exkomunikovany který nikdy nepochopí paradox života a bude neustále opakovat ty své poučky učí člověka nelpet mu dokazovat že nemá pravdu.Proto je i jeden příběh: Ptá se žák mnicha na mnoho otázek ohledně duchovna a mnich si dá do pusy květinu a jen s ní točí a usmívá se.I toto někteří nechápou poněvadž neznají paradox v čem učí východní cesty duchovní.