Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

já to tak předpokládám, tedy jeví se mi to tak již asi od 10 let. To jsem poprvé pochopila že žiji v světě který se zdá být.

A není ti podezřelé, že to zdá to samé, co ostatním? To se u snů nestává.

ne,není mi to podezřele Tome. Pokude člověka vychovávají jako dítě vlci, taky vyje jako vlk a myslí si že je vlkem. Tedy je to věcí dohody...v ranném dětství se selektuje v mozku, co se dítě má naučit a to se naučí. řeč ale i chápání světa způsobem jak jeho okolí chápe svět

Tak jsem to nemyslel. Když něco prožívám ve snu. Je to jen má představa. Osoby které se v něm vyskytují o tom nic nevědí. Skutečnost je jiná. I když se popis může částečně lišit, je pro všechny stejná. U nás je Zeman prezident pro všechny. I pro ty, kteří by si přáli někoho jiného. Kdyby skutečnost tvořily naše představy, byly by v její interpretaci obrovské rozdíly.

nemyslela jsem vůbec sen. Teen jsi si dosadil sám. Myslím řeč, zvyklosti, vyhodnocování okolí... co je strom, židle, jídlo, čistota, určitý řád etc. Toto se vyvíjí postupně.

Ale já původně reagoval na tvrzení, že žiješ ve světě, který se zdá být.

ano, ale není tím myšlet sen. Spíš metoda vyhodnocování nervových impulzů, svět jsou jen blikající světýlka nervových spojů.

Pokud se něco jen zdá být, je to sen. Pomocí nervových impulzů vyhodnocujeme svět, který je kolem nás. Když přestanu vyhodnocovat svět nikam nezmizí.

můžeš vyhodnocovat různě stejnou situaci a nemýlit se u toho, záleží jak jsi naučený. to jsem tím myslela.

Záleží na tom, jak jsem poctivý.

V interpretaci skutečnosti (dějů, osob, věcí) ale rozdíly jsou, takže to, co vnímáme jako skutečnost, naše představy v nějaké míře opravdu tvoří. To asi chtěla Ratka říct.

Leda tak. Subjektivní hodnocení.

tak, a jak udělat ze subjektivního objektivní? Společnosti se to snaží pomocí zákonodárství. Ale pořád zákon nemůže objektivně postihnout každou situaci, soudce i když se snaží je taky jen člověk. Takže v důsledku se pořád kolem objektivity (pravdy) tancuje a nelze ji uchopit.

Ovšem s tím, že to hodnocení nesprávně a neuvědoměle vnímáme jako součást těch objektů. Jako jejich vlastnost. Týká se to úplně všeho, co vnímáme, včetně časových období. Naše subjektivita je zakomponována ve světě.

jasně, jsem přesvědčena že naše mentální vybavení, zkušenosti a věk ovlivňují jak vnímáme stejnou situaci... pokaždé jinak.

jj taky nálada

Vytvořit objektivní na sobě (pozorovateli) nezávislý postoj je fakticky nemožné. Pokaždé se tam bude motat různě vyrýsované svědomí a soucit.

Podle všeho se to děje v osvíceném stavu (přirozeném stavu mysli), kdy člověk vnímá svět takový, jaký opravdu je.