Přesně tak. To se týká jak věřícího, tak ateisty. Oba se dopouští přestupku proti rozumu, když nerozlišují mezi pravdou a vírou v pravdivost.
Přesně tak. To se týká jak věřícího, tak ateisty. Oba se dopouští přestupku proti rozumu, když nerozlišují mezi pravdou a vírou v pravdivost.
Takže
"vírou v pravdivost" se vše náboženské stane pravdou?
Pro jednoduché lidi asi důkaz všemocnosti jejich boha. Ti si honem přidají "cesty boží jsou nevyzpytatelné a zašmodrchané" jako omluvu, že to co nechápou je dílo boha. Když někdo nechápe jak lednička funguje, tak ji považuje za dílo boží, počítám.
kontrolní otázka "jak funguje lednička", kdo z pobožných je schopen to v
deseti větách popsat? 
Čím dál víc se tu ukazuje, že tvrzení, že ateisté jsou inteligentnější než věřící, je pouhou vírou.
Takže to:
Pro jednoduché lidi asi důkaz všemocnosti jejich
boha. Ti si honem přidají cesty boží jsou nevyzpytatelné a zašmodrchané
jako omluvu, že to co nechápou je dílo boha. Když někdo nechápe jak
lednička funguje, tak ji považuje za dílo boží, počítám. Kontrolní
otázka jak funguje lednička, kdo z pobožných je schopen to v deseti větách
popsat?
akceptuješ bez výhrad ?
Třeba se vyznáš v Evoluci druhů, v zákonech dědičnosti, nebo v astrofyzice.
Není to víra, ale spíš logická dedukce. Jestli někdo klade důraz na pravdivé poznání a ověřená fakta, má zpravidla vyšší inteligenci než ten, kdo věří v nejrůznější spekulace.
Pak je ta dedukce chybná, pokud ta proklamovaná inteligence není nikde vidět.
Ta dedukce je logická a jak jsem psal, platí zpravidla, čili ne vždy. Výjimky se pochopitelně najdou.
Tady záleží na tom, jak se slovo víra chápe. Jestliže nevěřím v existenci Yettiho, tak se aktivně nedopouštím žádného vyznání, protože Yettiho prostě "neřeším", nicméně mám nějaké přesvědčení, nějaký náhled na věc. Takže nevíra v existenci Yettiho není vírou ve smyslu vyznání (je naopak absencí vyznání), ale je vírou ve smyslu přesvědčení (neboť nějaké stanovisko k dané věci zaujímáš).
Stejně tak se ateista nedopouští žádného vyznání tím, že si nevybral žádné z existujících náboženských vyznání.
Ale může vyznat lásku slečně. Ta slečna má pak jeho vyznání.
Také se někdo vyzná v motorech. Má tedy motorové vyznání ?
To "vyznání" se dá použít i mimo označení příslušnosti k některé
verzi náboženství. To je pak "vyznání" použito jako označení klubu, do
kterého dotyčný patří.
Dá se použít na otázku "jaké ho jseš vyznání ?" odpovědi - slávista,
nebo lokomotiva Brno, či snad mariášník?
Pokud se někdo vyzná v motororech, tak má dle mě znalost o motorech.
Znalost je tedy něco jako informovanost o příslušné záležitosti.
Význam slova vyznání mi přije spíše.jako příslušnost k církvi,
konfese náboženství, víra, přesvědčení, krédo, prohlášení o citu,
přesvědčení a dříve i jako přiznání např. u soudu.
Ale nejsem bohemista a můžu se samozřejmě i mýlit.